Vousáč, kterého jste nejspíš už někde viděli, bývalý záchranář a příležitostný publicista Vít Samek, má pomáhání v krvi. Před dvěma lety od zdravotnické osvěty plynule přešel k „punkové humanitární misi“ – Operace Kyseláč. Společně s dalšími altruistickými nadšenci dovezl na Ukrajinu už nespočet tun zdravotnické a humanitární pomoci za desítky milionů korun. Pomáhají i několika českým bojovníkům.
V rozhovoru pro server Info.cz vedoucí Operace Kyseláč popisuje, jakou roli v celé akci hrají české pivovary, jak se k válce staví čeští vojenští dobrovolníci i jaká aktuálně panuje na Ukrajině nálada.
Proč se vaše mise jmenuje Operace Kyseláč?
Milujeme řemeslné pivo, hlavně kyseláč (neboli „sour“, svébytný pivní styl se svěží, nakyslou chutí díky použití ovoce a fermentaci pomocí laktobacilů – pozn. red.). Když nám lidi posílali peníze na začátku naší činnosti, byli mezi nimi i kamarádi. Jeden napsal do poznámky, že stejně ví, že si za ty prachy koupíme kyseláče. Druhý napsal rovnou „Na operaci Kyseláč“. Tak jsme si to vzali za své. Jen nevím, jestli to bylo marketingově úplně moudré – moc to totiž s Ukrajinou na první dobrou nesouvisí.
Ale řemeslné pivovary s Ukrajinou souvisejí. Podporují vaše aktivity celkem intenzivně.
Podporují nás Dva kohouti (hostinský minipivovar v pražském Karlíně), kde máme v podstatě „generální štáb“. Dokonce uvařili pivo, které se jmenovalo Operace Kyseláč (11°sour ochucený typickým ukrajinským ovocem – višněmi a třešněmi). Pivovar Matuška nám zase ze začátku půjčil auto, poslal peníze a pivo, které jsme tam vozili, aby tam byla lepší nálada. Dvanáct českých craftových pivovarů nám dalo každý 200 piv zadarmo. Udělali jsme pakety po dvanácti pivech, které jsme prodávali. Myslím, že craftová pivní scéna podporuje Ukrajinu masivně.
Proč jste se vůbec rozhodl odjet pomáhat na Ukrajinu?
Protože válka je obecně svinstvo a tahle válka je černobílá jako málokterá v historii. Mám nějak „tradičně“ vrozenou nedůvěru k Rusku. Ukrajina mě do války vůbec nezajímala, ale pak Rusko napadlo zemi, která na něj naprosto neměla v plánu zaútočit.
Co si myslíte o lidech, kteří podporují, byť třeba jen v komentářích na sociálních sítích, Rusko?
Jestli někdo v tomhle konfliktu je na straně Ruska, tak je to asi absolutní idiot, blbý jak štoudev nebo zmanipulovaný. Spíš kombinace obojího. Zrovna Češi by, myslím, tomuhle konfliktu mohli rozumět líp než jiní, vzhledem třeba k Sudetům.
Sedíme na zahrádce restaurace, lidé tady obědvají, pijí pivo, konverzují, smějí se. Mohou si Ukrajinci takhle „užívat život“?
Na západní Ukrajině, třeba ve Lvově, je život vlastně úplně normální. S tím, že tam občas něco přiletí a zabije několik lidí. V Charkově to ještě relativně jde, ale třeba v Chersonu funguje jen pár podniků. Nedávno tam otevřeli supermarket, což způsobilo velké nadšení. Do Chersonu se střílí každý den, každou noc. Pijete kafe, a do ulice vedle přiletí mina.
Zažil jste osobně něco podobného – život ohrožujícího?
Osobně ne. Ale znám se s vojáky. Někteří jsou mrtví, někteří zranění, někteří živí, ale to je zázrak.
Mně osobně se nic strašného neděje, žádný můj blízký kamarád neumřel. Ale ty ruské svině střílí na moje kamarády. Třeba na manželskou dvojici, kterou už beru jako své náhradní rodiče.
Na nemocnici psychiatra Andreje v Chersonu poslali pět dronů, takže má kousek Šáhedu v noze. Jeho manželka Světlana, gynekoložka z „naší“ porodnice, má maminku za Dněprem, na okupovaném území. Snažili se ji odsud dostat i ruští dobrovolníci – i v Rusku žijí dobří lidé. Vozí Ukrajince přes Rusko do Běloruska, a ti se pak už nějak dokážou dostat přes hranice. Ale ona to odmítla. Bála se cesty a nechtěla opustit místo, kde se narodila.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
