Ocelárny Azovstal: Tvrz pluku Azov, který hodlá fabriku bránit do posledního náboje
Zásadní oblastí klíčového města Mariupol, která nadále odolává ruskému útoku, jsou železárny a ocelárny Azovstal. Celý areál má rozlohu 11 kilometrů čtverečních. Pod ním jsou vedeny tunely, které jsou celých 24 kilometrů dlouhé. Není tak vůbec jednoduché Azovstal dobýt a proto zůstává hlavním místem odporu. Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě.
Rusko se rozhodlo pro blokádu Azovstalu, protože ho nemůže dobýt silou, reagoval poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Jedná se totiž o průmyslový celek, který je z jedné strany obklopený obydlenou aglomerací a z druhé strany Azovským mořem.
„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Své rozhodnutí pak zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků a čeká až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. „Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ řekl Putin.
Jak vypadá klíčové místo odporu? Ocelárny Azovstal
„Děláme vše, co je v našich silách,“ reagoval Zelenskyj v interview podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku týkající se osvobození vojáků a civilistů v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal. V rozsáhlém metalurgickém komplexu jsou podle něj kromě členů ukrajinských ozbrojených sil také mírumilovní obyvatelé města, včetně dětí a seniorů.
„Je tam kolem tisícovky místních obyvatel. Žen, které se skrývají se svými dětmi, které se bojí vyjít ven, protože lidé, jež ven vyšli, byli zabiti při ostřelování,“ dodal.
Útok na Azovstal
Útok na Azovstal začal v úterý, tedy den po Velikonocích. „(Rusové) svrhávají supersilné bomby po celém závodu Azovstal. Pod troskami se nyní nachází mnoho lidí. Nevíme úplně, jaká je situace, ale Azovstal je rozbombardován a zničen prakticky úplně. Vytahujeme z trosek lidi,“ vylíčil v úterý situaci v Azovstale zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav „Kalyna“ Palama podle listu Ukrajinska pravda.
Ruský prezident podle Reuters prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče. Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se nachází více než 2000 ukrajinských bojovníků a ruským silám by prý mohlo trvat tři až čtyři dny, aby získaly kontrolu nad závodem.
Azovstal historie
O zřízení nových železáren a oceláren v Mariupolu rozhodla Nejvyšší rada národního hospodářství SSSR 2. února 1930, základní kámen nového obřího podniku byl položen v listopadu téhož roku. Činnost zahájily železárny v srpnu 1933, po několika letech přibyla i výroba oceli. V říjnu 1941 se pece kvůli druhé světové válce zastavily a o dva roky později Němci při ústupu z města vyhodili hlavní část areálu do povětří. Následně začala rekonstrukce poničené továrny. K obnově oceláren pomohly i ostravské hutě.
Azovstal rozloha
V areálu s rozlohou 11 kilometrů čtverečních jsou výrobní haly, silnice, koleje. Azovstal je z jedné strany obklopený obydlenou aglomerací a na jihu přiléhá k Azovskému moři. Severní část areálu je ohraničena řekou Kalmius. Tunely pod areálem, které zahrnují prostory pro pěší nebo pro vedení kabelů a potrubí, jsou podle tisku dlouhé 24 kilometrů.
Azovstal majitel
V roce 2006 se stal podnik součástí společnosti Metinvest, která je největším producentem oceli na Ukrajině. Podnik spadá do impéria nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova. Achmetov vlastní v Mariupolu dvě velké ocelárny. Firma minulý týden uvedla, že nebude za žádných okolností pracovat pod ruskou okupací a že obléhání Mariupolu vyřadilo z provozu více než třetinu výrobních kapacit ukrajinského metalurgického průmyslu.
Achmetov neupřesnil, kde se nyní na Ukrajině zdržuje. „Mým cílem je vrátit se do ukrajinského Mariupolu a zrealizovat naše nové výrobní plány, aby mohla mariupolská ocel opět konkurovat na globálních trzích,“ uvedl. Achmetov ocenil „zanícení a profesionalitu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během války, což signalizovalo snahu o zlepšení jejich vzájemných vztahů. Zelenskyj loni informoval o snahách zapojit Achmetova do pokusu o státní převrat na Ukrajině, Achmetov to však okamžitě popřel.
Achmetovovo podnikatelské impérium čelí problémům již od ruské anexe Krymu v roce 2014. V roce 2013 podle časopisu Forbes dosahovala hodnota Achmetovova majetku 15,4 miliardy dolarů (téměř 350 miliard korun), zatímco v současnosti činí pouze 3,9 miliardy dolarů (necelých 90 miliard korun), upozornila agentura Reuters. Ještě v roce 2015 byl Metinvest na šestém místě žebříčku největších společností ve střední a jihovýchodní Evropě seřazených podle tržeb.
Azovstal - situační mapa (19. 4. 2022)
Azovstal dodává hlavně pro železnice
Roční výrobní kapacity Azovstalu jsou 5,7 milionu tun železa, 6,2 milionu tun oceli a 4,7 milionu tun válcovaných výrobků. Dodává hlavně výrobky pro železnice, výrobu lodí a strojírenství.
Před válkou vyvážela společnost své výrobky do 70 zemí světa, k největším trhům patřily Turecko, Itálie, Británie i Rusko. Zaměstnávala téměř 11 tisíc lidí. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil v roce 2020 168 milionů dolarů oproti ztrátě 127 milionů dolarů v roce 2019.
Podnik byl kritizován ochránci přírody za znečišťování ovzduší, podle vlastních údajů se mu ale daří emise snižovat.
