Přezbrojení bundeswehru vázne. Na vině jsou poruchy, průtahy i skandály

Plány Německa na vybudování nejsilnější konvenční ozbrojené síly v Evropě narážejí na nečekané překážky. Některé moderní technologie, jež mají být pilířem nového vybavení bundeswehru, se ukazují jako velmi poruchové a zavádění jiných systémů se zpožďuje. Dosud třetí největší armádu NATO sužují také reputační aféry. 

Nedávno vyšlo najevo, že drony od mnichovského zbrojního startupu Helsing, které chce bundeswehr nakoupit za 268 milionů eur (6,5 miliardy korun), propadly při nasazení v bojích na Ukrajině. Podle interní zprávy spolkového ministerstva obrany, jejíž závěry zveřejnil zpravodajský web Politico, zasáhla vytyčený cíl jen třetina nasazených bezpilotních letounů. Na vině nebyla ruská protiletecká obrana, ale technické závady těchto zařízení. Agentura Bloomberg informovala, že Ukrajina odmítá drony Helsing kvůli technické nespolehlivosti dál nakupovat.  

Už v minulých letech se přitom zadrhl projekt na digitalizaci armádní rádiové komunikace přibližně za 20 miliard eur, který počítá s modernizací komunikačních zařízení ve více než 16 tisících armádních vozidel. Podle stanice ARD průtahy způsobuje komplikovaná montáž v různých zařízeních, jež je zdlouhavá. O zpoždění projektu přitom mluvil ministr obrany Boris Pistorius už v roce 2023. Kvůli vleklým sporům mezi společnostmi Dassault a Airbus pak nejspíš ztroskotá německo-francouzský projekt stíhacího letounu nové generace.

Bundeswehr se rovněž stále vzpamatovává ze skandálu ohledně užívání drog, sexuálního zneužívání rekrutů a propagace nacismu v jednom z výsadkářských oddílů. Vláda kancléře Friedricha Merze se přitom snaží službu v armádě co nejvíce zatraktivnit, aby v příštích devíti letech navýšila počet aktivních branců ze současných skoro 184 tisíc na aspoň 260 tisíc. 

Problémy s pořizováním nového vybavení a vnitřní skandály komplikují úsilí Berlína o vybudování větší a moderní armády, která by lépe obstála v podmínkách sílících hrozeb ze strany Ruska. Německo také zohledňuje odtažitost amerického prezidenta Donalda Trumpa od NATO a konec éry, kdy se Evropa mohla spoléhat na USA jako na jistého spojence. 

Kvůli nákladnému přebudování armády Spolková republika loni změnila ústavou předepsanou dluhovou brzdu. Do roku 2029 chce Berlín do obrany napumpovat z rozpočtu až 649 miliard eur. Například v prosinci Spolkový sněm schválil nákup obrněných vozidel, radarových systémů nebo výzbroje za více než 50 miliard eur. 

Dědictví po Merkelové

Podle agentury Reuters byla minulý rok německá armáda bojeschopná jen přibližně z 50 procent. V bilanci stavu infrastruktury bundeswehru za loňský rok se uvádí, že v dobrém stavu bylo pouze 60 procent armádních objektů, zatímco třetina z nich si žádá akutní renovaci. 

Jde o důsledky dlouholetého zanedbávání ozbrojených složek během vlád kancléřky Angely Merkelové (2005–2021). Ke konci této éry bylo podle dobových analýz bojeschopných jen zhruba 20 procent útočných vrtulníků Tiger a méně než třetina stíhaček Eurofighter. Podle dřívější analýzy bavorského hospodářského svazu VBW měl bundeswehr v roce 2020 k dispozici sotva sedminu z téměř sedmi tisíc bojových tanků, jež používal v roce 1992.

S aktuálním stavem německé armády nejsou spokojeni ani sami Němci. Podle průzkumu Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) by výdaje do obrany navýšilo 77 procent respondentů. 

Ochota Němců k vyšším vojenským rozpočtům souvisí s napjatou bezpečnostní situací po ruské invazi na Ukrajinu. Západní tajné služby varují, že Rusko by mohlo napadnout některý ze členských států Severoatlantické aliance (NATO). Podle nedávné zprávy německé rozvědky BND ve skutečnosti Moskva v posledních letech utrácela za obranu o 66 procent víc, než kolik oficiálně uváděla.

Spolková republika se také stává častěji cílem sabotáží či kybernetických útoků, které směřují i proti bundeswehru. Lednový útok levicových extremistů na berlínskou energetickou síť zase podtrhl, nakolik je německá energetická infrastruktura zranitelná. Desítky tisíc domácností byly téměř týden bez elektřiny.

Vojáci v Pobaltí i návrat vojny 

Berlín reaguje nejen zvyšováním obranných výdajů. Současná vláda posílila jednotky na východním křídle NATO, umístila tam 45. tankovou brigádu a přislíbila rovněž nasazení vlastních dronů. Merz zároveň začal jednat o možné účasti Německa na evropském atomovém deštníku s Francií a Velkou Británií, jedinými evropskými jadernými mocnostmi. Vývoj vlastních jaderných zbraní ale Berlínu zapovídají mezinárodní závazky.

Na konci minulého roku kabinet po několika koaličních střetech obnovil vojenskou službu, jež má fungovat na principu dobrovolnosti. Němečtí muži narození v roce 2008 a později se nově musejí po dovršení 18 let podrobit lékařské prohlídce a vyplnit dotazník, který se týká jejich motivace sloužit v armádě.

Opatření je však mezi mladými Němci velmi nepopulární. Podle prosincového průzkumu Německého centra pro výzkum integrace a migrace (DeZIM) by znovuzavedení povinné vojenské služby podpořilo jen 30 procent respondentů ve věkové skupině 18–28 let. Sám Merz navíc v říjnu zapochyboval, že model postavený na dobrovolnosti pro nábor dostatku rekrutů bude stačit.