Moldavský separatistický region Podněstří nepředstavuje podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v případě možného ruského útoku z této lokality pro sousední Ukrajinu závažnou hrozbu. Ukrajina by region sama při protiútoku velmi rychle získala pod svoji kontrolu. Je prakticky nehajitelné, uvedl Stojar.
Ruská strana by podle Stojara možnost efektivního využití podněsterského teritoria nepochybně uvítala, je to však podle něj velmi problematické. Podněstří tvoří úzký a izolovaný pruh území na levém břehu Dněstru. Pruh je široký pouze několik kilometrů, jen místy přes deset kilometrů, někde však pouze dva. Mezi ním a ukrajinským územím také nejsou výraznější přírodní bariéry. „Teoreticky by tak mohlo toto území představovat vhodný nástupní prostor k ofenzivním operacím vůči Ukrajině ze západního směru, nicméně absence hloubky zázemí z něj naopak činí velmi zranitelné teritorium. Z vojenského hlediska je v případě (proti)útoku z ukrajinské strany prakticky nehajitelné,“ uvedl Stojar.
Pro ukrajinskou stranu tak podle Stojara aktuálně nepředstavuje možnost využití Podněstří Ruskem závažnou hrozbu a pro ukrajinské síly by podle něj patrně nebylo větším problémem eliminovat zdejší síly protivníka a podněsterské teritorium získat pod svou kontrolu. „Rozšíření konfliktu o Podněstří by tak spíše než posílení ruských pozic přineslo další spektakulární ruský neúspěch,“ míní Stojar.
V Podněstří je dlouhodobě rozmístěný ruský vojenský kontingent čítající zhruba 1500 vojáků. Ten však podle Stojara disponuje jen velmi omezeným množstvím těžkých zbraní a je spíše „peacekeepingovou“ („mírotvornou“) než bojovou silou. Vzhledem k odlehlosti a izolovanosti Podněstří je možnost posílení tamních ruských sil teoreticky uskutečnitelná leteckými transporty, ty by však byly podle odborníka extrémně zranitelné. Letiště v Tiraspolu, hlavního podněsterského města, leží asi pět kilometrů od ukrajinské hranice, přistávající ruské letouny by tak byly snadným cílem pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. V úvahu je podle Stojara třeba vzít i skutečnost, že ruské výsadkové jednotky, které by pro zdejší nasazení byly nejvhodnější, utrpěly v dosavadním konfliktu výrazné ztráty.
„Možnost využití místních podněsterských sil v ruský prospěch je rovněž velmi problematická. Fakticky se jedná jen o formace policejního a miličního typu, kvalitativně i kvantitativně limitované,“ uvedl Stojar. Současné ruské síly v oblasti proto podle něj rozhodně neposkytují adekvátní nástroj pro vedení úspěšné a efektivní operace do ukrajinského týlu.
„Zmínka o kontrole nad jihem Ukrajiny a přístupu do Podněstří od ruského generála Minněkajeva z minulého týdne je tak možná spíše snahou o strategické znejistění ukrajinského protivníka ohledně dalších vlastních záměrů a součástí informačně-psychologické války s cílem omezit přesuny ukrajinských sil z méně ohrožených regionů do míst hlavní bojové činnosti,“ míní Stojar.
Kde se válčí na Ukrajině - Průběh bojů a místa největších masakrů
