Ukrajinské bojiště má novou zbraňovou jedničku, americké salvové raketomety HIMARS. Washington jich dodal na Ukrajinu osm a další čtyři jsou na cestě. Ukrajinští obránci jimi zhruba od půlky června téměř denně zasahují muniční sklady útočníků a narušují tak zásobování. O raketometech se proto hovoří jako o prostředku, který by mohl výrazně změnit poměry na bojišti a pomoci Kyjevu dobýt zpět jih země. K tomu by bylo třeba ještě masivnější západní pomoci, tvrdí skeptici.
„Léto bude pro ruské okupanty horké. A pro některé z nich poslední,“ sliboval si před pár týdny od dodávek HIMARS ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na Twitteru. Lehké salvové raketomety společnosti Lockheed Martin byly dlouho na vrcholu ukrajinského seznamu požadavků na pomoc Západu.
Ukrajinci jimi mohou přesně zasahovat cíle do vzdálenosti až osmdesáti kilometrů. Kyjev však musel přislíbit, že je použije pouze k obraně a nebude jimi ostřelovat ruské území, aby nevyvolal eskalaci konfliktu, která by mohla Západ ohrozit.
I tak ale získal prostředek, který dokáže likvidovat ruskou vojenskou infrastrukturu hluboko na okupovaných územích. Během posledního měsíce byla zničena dvacítka ruských muničních skladů včetně těch největších. Ukrajinci útočí i na velitelská stanoviště, dopravní centra a kasárna.
Ohrožení ruské dělostřelecké převahy
Raketomety pomáhají Kyjevu přizpůsobit se okolnostem bojů na východě země, kde už nejsou zdaleka tak užitečné lehké protitankové střely či drony, ale rozhoduje dělostřelectvo. Moskva kvůli tomu na Donbasu postupuje, i když podle odborníků nejsou zisky nijak zvlášť přesvědčivé, neodpovídají plánům a útočníci za ně platí vysokými ztrátami. „Vůbec to nevidíme tak, že Rusko v této bitvě vítězí,“ citoval web Defense News nejmenovaného představitele Pentagonu.
I ruští vojenští bloggeři připouštějí potíže, které HIMARS působí. Kupříkladu Andrej Morozov naznačil, že silám Kremlu dochází po ukrajinských útocích munice. Drtivá převaha ruského dělostřelectva, přesněji počty a zásoby munice, byla přitom klíčovým faktorem jejich bolestivých postupů na Donbasu, podotýká web The Kyiv Independent.
Odříznutí od blízkých zásob a prodloužení logistického řetězce vysoce závislého na železnici by tak mohlo uvrhnout Rusy do podobných zásobovacích potíží, jakým čelili na počátku vpádu na Ukrajinu.
„Pokud budou zničené všechny čelní základny, sklady, opravárenská zařízení a celý logistický řetězec, budou se muset vypořádat s nutností přivézt zásoby zpoza Uralu a přemýšlet, jak munici skladovat a dostat ji k dělostřelectvu,“ řekl zmíněnému webu izraelský obranný expert Igal Levin. Podle něj i omezení ruské dělostřelecké palby o padesát procent bude mít na vývoj na bitevním poli podstatný vliv.
Pochybnosti o kvalitě protivzdušného systému S-400
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko na Facebooku dokonce uvedl, že HIMARS vyvolaly v Rusku skandál týkající se výrobců zbraní. „Ruské ministerstvo obrany zahájilo zúčtování s vedením producenta vychvalovaných systémů protivzdušné obrany S-300 a S-400, koncernem Almaz-Antej,“ napsal.
Šéfové společnosti se totiž podle něj při podpisu obrovských zakázek zaručili, že tyto systémy dokážou sestřelovat rakety odpalované z HIMARS. Heraščenko tvrdí, že v tomto směru i S-400 selhaly, a dokonce byl tento systém při jednom útoku americkým raketometem zničen. Takové tvrzení však nelze ověřit z nezávislých zdrojů, takže může být výplodem ukrajinské propagandy.
Investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev ovšem uvedl, že na neschopnost ruské protivzdušné obrany vypořádat se s HIMARS si stěžuje i někdejší velitel proruských sil v Donbasu a nynější kritik postupu Kremlu na Ukrajině Igor Girkin.
Washington v pátek oznámil, že pošle na Ukrajinu nejen další čtyři raketomety, ale také tisíc kusů nového druhu dělostřelecké munice. I když je to malé množství, může Kyjevu poskytnout další výhodu. „Nabízí Ukrajině schopnost přesného zásahu na specifické cíle, tedy úsporu munice,“ naznačil americký armádní zdroj podle webu Politico s tím, že by měl Kyjev tyto střely využívat pro speciálně vybraná místa.
Kyjev potřebuje další západní dodávky
Prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu uvedl, že Ukrajinci pociťují silný dopad západní vojenské pomoci a hovořil o snížení ruského útočného potenciálu. Také ze slov Reznikova vyplývá, že si Kyjev od zbrojních dodávek slibuje úspěch při plánovém osvobozování jihu země. Experti však podotýkají, že pokud chce Západ uchránit Ukrajinu od porážky a bolestivých územních ztrát, musí dodat ještě více zbraní a mobilizovat svůj obranný průmysl.
Kyjev se podle nich potýká s tím, že dostal od každého něco, zbrojní systémy nejsou kompatibilní a potřebují specifickou munici. „Ukrajina musí stále řídit několik dodavatelských řetězců relativně malých flotil různých systémů a dostupná munice je velmi omezená,“ popsal podle deníku The Guardian odborník na obranu Jack Watling z Royal United Services Institute.
Také tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov zdůraznil, že Ukrajina by k úspěchu potřebovala desítky raketometů HIMARS, nehledě na čas, který vojáci potřebují k nácviku obsluhy.
Kontroverzní ukrajinští hrdinové. Co je pluk Azov?
