Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Země NATO slíbily Kyjevu rychlou dodávku protivzdušných střel a systémů

Čtveřice zemí Severoatlantické aliance dodá v nejbližších týdnech Ukrajině protivzdušné systémy a stovky řízených střel krátkého a středního doletu. Spojené státy, Británie, Nizozemsko a Dánsko to oznámily ve společném prohlášení na okraj dnešního bruselského zasedání aliančních ministrů obrany a kontaktní skupiny pro Ukrajinu.Také řada dalších států dala najevo, že hodlá pomoci Kyjevu v jeho protiofenzivě novými dodávkami zbraní a munice.

Americký ministr obrany Lloyd Austin i generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásili, že vzhledem k nedávnému zahájení ukrajinské ofenzivy je další zásobování zcela zásadní.

Čtveřice států uvedla, že cílem dodávky stovek střel a souvisejících systémů je ochrana kritické infrastruktury a zajištění úspěchu protiofenzivy v příštích měsících. První nyní slíbenou techniku už podle prohlášení Kyjev dostává, kompletní dodávku bude mít k dispozici do několika týdnů.

Ukrajina dosud při protiofenzívě získala zpět území o rozloze 100 kilometrů čtverečních, oznámil generál Oleksij Hromov. Před novináři hovořil o dobytí sedmi obcí v Doněcké a Záporožské oblasti. Armáda podle ukrajinských vojenských činitelů postoupila až o tři kilometry u vesnice Mala Tokmačka v Záporožské oblasti a až o sedm kilometrů jižně od obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti.

Ukrajina už v pondělí oznámila, že znovu dobyla sedm obcí a její jednotky postoupily až o 6,5 kilometru, přičemž podle dřívějšího tvrzení Ukrajinců ovládly 90 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Rusko žádné ukrajinské zisky nepřiznalo.

Počet mrtvých po povodních vyvolaných protržením Kachovské přehrady stoupl na 28

Počet mrtvých po záplavách vyvolaných protržením Kachovské přehrady na jihovýchodě Ukrajiny vzrostl na 28. Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti ohlásila nález dalšího mrtvého, čímž celková bilance na levém břehu řeky Dněpr dosáhla 18. Úřady na pravém, tedy Ukrajinou kontrolovaném břehu, evidují deset mrtvých.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla minulý týden v úterý. Od té doby voda z obří nádrže zatopila rozsáhlá území na obou stranách dolního toku řeky Dněpr. Kyjev a Moskva se ze zničení přehrady viní navzájem.

Podle ukrajinského krizového štábu povodeň pokračuje v ústupu, a to o 30 centimetrů za poslední den. Stále zaplaveno je 44 obcí, z toho 27 na Ukrajinou kontrolovaném břehu, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.

Ukrajinští záchranáři evakuovali 2782 lidí, včetně 309 dětí a 80 osob vyžadujících péči, oznámil Prokudin. Záchranné operace jsou podle něj od prvního dne pod neustálou ruskou palbou. Ve středu byli v Chersonu zraněni ostřelováním dva dobrovolní záchranáři, z nichž jeden byl humanitární pracovník ze zahraničí, uvedl Prokudin.

V Rusku soudí dvě desítky vojáků z ukrajinského pluku Azov

V jihoruském Rostově na Donu soudí dvacítku ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské invazní síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky. Podle listu Kommersant čelí obviněním z účasti v teroristické organizaci a také ze snahy o násilné převzetí moci v takzvané Doněcké lidové republice (DNR), tedy v mezinárodně neuznaném proruském separatistickém útvaru ve východoukrajinské Doněcké oblasti.

Rusko označilo Azov za teroristickou organizaci, a proto chce ukrajinské obránce uvěznit na 15 let až na doživotí, napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, který zároveň upozornil, že osm žen působilo jako kuchařky v železárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. „Je bolestné vidět naše lidi tak vyčerpané. To, čím si za poslední rok prošli, je nepředstavitelné,“ podotkl v příspěvku, kde také zveřejnil snímek ze soudní síně, na kterém obžalovaní vypadají bledě a pohuble.

Ruské invazní síly zaútočily na jihoukrajinský přístav Mariupol hned v prvních dnech invaze do sousední země na konci loňského února, jejich následné obléhání podle ukrajinských úřadů nepřežily desítky tisíc obyvatel a město bylo podle dostupných informací do velké míry zničeno. Areál Azovstalu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, v níž měli bojovníci pluku Azov důležitou roli. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích vzdaly loni v květnu a oblast od té doby okupují ruské invazní síly.

S více než dvěma desítkami ukrajinských vojáků ve středu začal v Rostově na Donu soud, podle agentury AP jim hrozí od 15 let vězení po doživotí. Na prvním slyšení vyšlo najevo, že dva ze 24 obžalovaných byli předáni ukrajinské straně výměnou za ruské zajatce, napsal Kommersant. Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu provedly několik výměn zajatců. List na svém webu zároveň upozornil, že obvinění sloužili v Azovu v různé době a na různých pozicích. Například jednoho z nich prý zadržely milice DNR loni v dubnu v jeho domě v Mariupolu kvůli tomu, že sloužil v tankové jednotce Azova v letech 2015 až 2020.

Evropský parlament v rezoluci podpořil členství Ukrajiny v EU, po válce i v NATO

Europoslanci vyzvali členské státy NATO, aby dodržely svůj závazek ohledně členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a po skončení války v této zemi s ní zahájily vstupní proces. V dnes přijaté rezoluci Evropského parlamentu rovněž apelovali na země EU a na Evropskou komisi, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny tak, aby s ní Unie mohla už tento rok zahájit jednání o vstupu do sedmadvacítky.

Rusko chce v září uspořádat volby v okupovaných oblastech Ukrajiny

Rusko chce 10. září uspořádat místní volby ve čtyřech okupovaných oblastech na Ukrajině. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že po konzultaci s ministerstvem obrany a tajnou službou FSB považuje takovéto hlasování za možné, informovala agentura TASS. Moskva Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast nicméně plně nekontroluje a ve všech čtyřech regionech pokračují těžké boje. 

Šéf agentury pro atomovou energii Grossi přijel do Záporožské jaderné elektrárny

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po odkladech způsobených boji na jihovýchodě Ukrajiny přijel do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Uvedla to agentura TASS a také ukrajinská společnost Enerhoatom, která největší jaderné zařízení v Evropě provozuje. Grossiho inspekce následuje po protržení Kachovské přehrady, jejíž vodu elektrárna používá k chlazení. Grossi v úterý přicestoval do Kyjeva, kde o možných rizicích pro okupovanou elektrárnu jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinských zdrojů se Grossiho příjezd na místo zpozdil, protože ruská strana původně nedala delegaci MAAE povolení k překročení frontové linie kvůli bojům v Záporožské oblasti.

Protiofenziva Ukrajiny nabírá spád, hlavní zkouška ale teprve přijde, píše Reuters

Ukrajinská protiofenziva po týdnu těžkých bojů nabírá spád. Nejdůležitější zkouška ale ukrajinské vojáky teprve čeká, neboť se stále nacházejí před hlavními obrannými liniemi ruských vojsk. Většina jednotek připravených na protiútok se do bojů zatím nezapojila. Vyplývá to z analýzy vojenské situace, kterou publikovala agentura Reuters. Ukrajina minulý týden při zahájení hlavní fáze dlouho očekávané operace udeřila ve dvou oblastech podél jihovýchodní fronty a hlásí sedm znovudobytých vesnic, ale také ztráty včetně západních bojových vozidel pěchoty a tanků.

V ruské vazbě zemřel protiválečný aktivista, právnička má podezření na mučení

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel čtyřicetiletý protiválečný aktivista Anatolij Berezikov. S odvoláním na jeho advokátku o tom informoval server OVD-Info, stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo web Insider. Jeho právnička Irina Gaková má podezření, že Berezikov mohl zemřít při mučení. Podle jednoho z pracovníků věznice prý spáchal sebevraždu. Berezikov podle médií skončil ve vazbě poté, co v Rostově na Donu vylepil letáky ukrajinského projektu nazvaného „Chci žít“, jenž jedná s ruskými vojáky útočícími na Ukrajině, kteří se chtějí vzdát ukrajinským obráncům. Důvody pro obvinění proti němu nejsou zcela jasná, nicméně podle serveru OVD-Info, který monitoruje zásahy ruských bezpečnostních složek, ho policie od května zadržela a uvěznila opakovaně.

Ukrajinci pokračovali v protiofenzívě a zaznamenali úspěchy, uvádí ISW

Ukrajinští vojáci ve středu pokračovali v protiofenzivě proti ruské invazní armádě přinejmenším ve třech směrech a zaznamenali úspěchy, uvedl ve své nejnovější analýze týkající se bojů americký Institut pro studium války (ISW). Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu sdělila, že ukrajinské jednotky za uplynulý den postoupily o 200 až 500 metrů u města Bachmut a zhruba o 300 až 350 metrů v Záporožské oblasti.

NATO chce dál podporovat ukrajinskou ofenzivu, nese to výsledky, uvedl šéf aliance

O další vojenské podpoře ukrajinské ofenzivy i plánu dlouhodobé ochrany země před ruskou rozpínavostí budou ve čtvrtek v Bruselu jednat ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Její generální tajemník Jens Stoltenberg krátce před schůzkou prohlásil, že alianční dodávky zbraní a munice přinášejí výsledky na bojišti a NATO v nich bude pokračovat. Členské země se podle něj také chystají navýšit zbrojní produkci, o čemž chtějí diskutovat se zástupci zbrojního průmyslu.

NATO by mělo na svém červencovém summitu ve Vilniusu zaujmout jasný postoj ohledně poválečného vstupu Ukrajiny do aliance, řekl český prezident Petr Pavel stanici RFE/RL.

Z Krymu je hlášen útok dronů, podle ruské okupační správy byly zničeny

Ruská správa ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala, informovala o útocích dronů. Šéf okupovaného poloostrova Sergej Aksjonov uvedl, že na region v noci na čtvrtek zaútočilo devět bezpilotních letounů, které byly zlikvidovány. „Šest jich sestřelily síly protivzdušné obrany,“ řekl na sociální síti Telegram Aksjonov s poznámkou, že u dalších tří byla použita elektronická protiopatření.

Fotografie z nočního bombardování Kryvého Rihu

Podle opoziční vůdkyně Západ mlčí k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská se domnívá, že západní země mlčí ohledně rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Řekla to v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice BBC. Podle ní státy Severoatlantické aliance nezareagovaly na umístění jaderných zbraní v Bělorusku, protože to pro ně netvoří novou hrozbu. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko tvrdí, že přesun jaderných zbraní na běloruské území již začal, Moskva dříve informovala, že se tak stane až v červenci.