Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Celé Rusko podle Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80. lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.

Ukrajinská SBU tvrdí, že odhalila maďarskou špionážní síť, dva lidé zatčeni

 Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.

„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel - zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.

Zelenskyj telefonoval s Trumpem, hovořili o příměří ve válce Ruska s Ukrajinou

Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trump. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.

Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.

Merz si volal se Zelenským, ujistil ho o německé podpoře Ukrajiny

Nový německý kancléř Friedrich Merz ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Spolkový kancléř potvrdil solidaritu Německa s Ukrajinou, která se může na podporu nové německé vlády spolehnout,“ uvedl mluvčí německé vlády. Merz a Zelenskyj se podle něj shodli, že Rusko musí souhlasit s příměřím. Snahu amerického prezidenta o jeho zprostředkování politici ocenili.

Zelenskyj po telefonátu na síti X uvedl, že Ukrajina počítá s tím, že Německo bude nadále hrát jednu z klíčových rolí v podpoře Ukrajiny, „a to jak v ochraně našich lidí teď, tak v obnově země, až válka skončí“. Dodal, že německo-ukrajinské partnerství má velký potenciál.

Oslav v Moskvě se hodlá zúčastnit také český europoslanec Dostál

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Rusko porušilo po pár hodinách příměří, které samo vyhlásilo, tvrdí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva porušilo dnes brzy ráno třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Píše to agentura Reuters, podle které nelze útoky nezávisle ověřit. Ruská státní média oznámila, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený prezidentem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vyhlásil jednostranné třídenní příměří v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Kyjev ale ruský návrh označil za bezpředmětný. Rusko začalo příměří uplatňovat ve středu ve 23:00 SELČ, o půlnoci ze středy na dnešek moskevského času, napsala agentura AFP s odkazem na ruská státní média. Podle Putinova příkazu má klid zbraní trvat tři dny.

Ukrajinské vojenské letectvo při tom dnes brzy ráno informovalo o nejméně dvou útocích na ukrajinské město Sumy, které leží u hranic s Ruskem, v rozmezí zhruba dvou hodin. Podle Kyjeva na město ruský bojový letoun vypustil naváděné bomby.

Výdaje rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině loni klesly

Přímé výdaje českého státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Kompenzační příspěvek na ubytování uprchlíků stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.

Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. "Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici," stojí v materiálu.

Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje podle státního závěrečného účtu že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy. Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. "Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023," uvádí vláda.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně výpočet přínosu ukrajinských uprchlíků vysvětloval v odpovědi na písemnou interpelaci místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky (ANO). Jurečka tehdy uvedl, že v modelu na straně přínosu uprchlíků vstupují údaje o výběru pojistného, daních z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, spotřebních daních, energetických daních a dani z příjmů právnických osob. Údaje o pojistném na sociální zabezpečení získává ministerstvo z evidenčních listů důchodového pojištění a odhad daně z příjmů vychází z decilového rozdělení průměrného vyměřovacího základu od ČSSZ.

Stát má podle tehdejšího Jurečkova vyjádření přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou, protože má přehled o výběru pojistného. "Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme i právě na přepočty, kolik ten český člověk, občan, domácnost v různém složení a v různé fázi svého života utrácí v rámci spotřebního koše," řekl tehdy ministr. V případě daně z příjmů právnických osob jde podle ministra o model příjmů zpracovaný pro vládu poradenskou firmou McKinsey v roce 2023, který počítá například s hrubou přidanou hodnotou nebo průměrnou mzdou uprchlíků a jejich průměrným vyměřovacím základem.

Podle Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.

Do fondu NATO na pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.

Viceprezident USA Vance vyzval Rusko a Ukrajinu k přímým jednáním o konci války

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

Protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Šlo by o jeden z největších útoků za této války.

Merz po schůzce s Macronem řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Německý kancléř dodal, že brzy plánuje navštívit Kyjev.

Reuters: Sedmnáctý balík protiruských sankcí se zaměří na nová jména i na lodě

Sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku by měl obsahovat jména dalších osob či společností, na které budou přidány na sankční seznamy. Omezení se mají týkat rovněž více než 100 lodí z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí EU a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů. Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost a Maďarsko a Slovensko, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.

Návrhem se dnes budou poprvé zabývat velvyslanci členských států při EU a definitivní schválení se očekává 20. května při jednání ministrů zahraničí zemí EU. Podle informací ČTK mají některé členské státy k balíčku výhrady s tím, že je slabý.

Ruský velvyslanec v Praze si stěžuje na postoj Česka k Ruskému domu

Velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij si v rozhovoru pro list Izvestija stěžuje na postoj Česka k Ruskému středisku vědy a kultury v pražských Dejvicích, označovanému jako Ruský dům. Kolem Ruského domu podle Zmejevského panuje „nezdravá atmosféra“.

Provozuje ho ruská státní agentura Rossotrudničestvo, na kterou se vztahují unijní protiruské sankce. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí. Zmejevskij řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Rusko podniklo raketový útok na Sumy, o život přišlo dítě, další jsou zraněné

Jedno dítě dnes přišlo o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Na telegramu o tom informuje vojenská správa Sumské oblasti. Dalších šest osob, převážně dětí, utrpělo zranění.

Jedno z dětí je ve velmi vážném stavu, uvedla regionální správa.

Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se v posledních měsících výrazně zhoršila a na regionální centrum ruská armáda útočí prakticky denně. V dubnu při jednom z ruských raketových útoků zemřelo 35 lidí a více než stovka byla zraněna.