Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci a Rusové shodli na výměně zajatců. Rusko nabídlo částečné příměří

Ukrajinci v Rusku dál postoupili, Rusové jsou před Pokrovskem

Ukrajinské síly v ruské Kurské oblasti stále postupují, přičemž během uplynulých 24 hodin postoupily o dalšího jeden a půl kilometru. Uvedl to hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj během porady vrchního velení s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který na sociálních sítích zveřejnil video z jednání. Od začátku své operace 6. srpna pronikly Ukrajinci podle Syrského do Ruska do hloubky 35 kilometrů, ovládly území o rozloze 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí. Ruská vojska naopak na východě Ukrajiny téměř pronikla k Pokrovsku, kde ukrajinské úřady vyzývají civilisty, aby neodkládali evakuaci.

Ukrajinský výpad přiměl Moskvu k jednáním o výměně zajatců, uvedl ombudsman

Ukrajina a Rusko začaly jednat o výměně zajatců, oznámil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Ukrajina při výpadu do ruské Kurské oblasti podle agentury Unian výrazně doplnila svůj fond zajatých ruských vojáků pro výměnu za Ukrajince vězněné v Rusku, ale celkový počet ruských vojáků, který zde Ukrajinci zajali, nebyl upřesněn.

Ruský soud uložil ženě 12 let vězení za drobný příspěvek charitě na Ukrajinu

Soud v Jekatěrinburgu ve čtvrtek uložil dvanáct let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek, přibližně padesát dolarů (asi 1140 korun), ukrajinské charitě v USA na podporu napadené zemi. Karelinová si má trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem. Má také zaplatit pokutu ve výši 300 tisíc rublů (asi 77 tisíc korun), napsala agentura Interfax s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Sám soud v tiskovém prohlášení zdůraznil, že obžalovaná plně přiznala svou vinu. Verdikt nabyde právní moci po 15 dnech, pokud se ani obhajoba, ani obžaloba mezitím neodvolají, dodal Interfax.

Ruské úřady evakuují celý další okres v Kurské oblasti

Ruské úřady v noci na dnešek ohlásily evakuaci dalšího pohraničního okresu v Kurské oblasti, kde druhým týdnem útočí ukrajinské jednotky. V Gluškovském okrese, sousedícím s Ukrajinou, žilo před válkou podle médií necelých 20 tisíc lidí. Ukrajinský postup v Kurské oblasti se zpomalil, uvedli analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).

„Regionální krizový štáb přijal rozhodnutí o povinné evakuaci celého Gluškovského okresu,“ napsal na sociální síti úřadující gubernátor Alexej Smirnov a požádal krajany, aby k situaci přistupovali s pochopením a řídili se pokyny bezpečnostních složek a místních úřadů.

Rozhodnutí o evakuaci celého okresu následovalo poté, co se dvě hodiny předtím úřady rozhodly evakuovat pouze pohraniční obec Gluškovo, napsal list Kommersant na svém webu. Gluškovský okres se během ukrajinské operace v Kurské oblasti ocitl v sevření ze tří stran: na západě a jihu je ukrajinská hranice a z východu se blíží ukrajinské jednotky, postupující ze Sudžského okresu přes Koreněvský okres, poznamenal server BBC News.

ISW s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran píše, že postup ukrajinských sil v Kurské oblasti se výrazně zpomalil. Geolokované záběry podle analytiků potvrzují, že ukrajinské síly se nacházejí ve východní části vsi Žuravli deset kilometrů východně od Koreněva. O den dříve ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení ukrajinského útoku u vsi Levšinka, která je o 17 kilometrů dále na sever a deset kilometrů jižně od sídla dalšího okresu, Lgova. Ukrajinci také mírně postoupili ve vsi Kamyšnoje asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Sudža. Hned vedle se nachází obec Giri, od které byli podle ruských blogerů ukrajinské síly při svém výpadu odraženy.

Rusové podle družicových snímků budují zákopy a obrannou linii u Lgova, podél silnice, která vede z Rylska přes Lgov a Kurčatov do Kurska. Je to přibližně 17 kilometrů severně od míst, kde očití svědci potvrdili ukrajinskou přítomnost, a svědčí to o tom, že Rusové očekávají další ukrajinský postup, upozornil ISW.

Itálie nenechá odcestovat na Ukrajinu sirotky, o jejichž návrat žádal Kyjev

Italský soud ve středu zablokoval cestu na Ukrajinu zhruba 60 sirotků, jejichž okamžitý návrat požadovaly ukrajinské úřady. Podle soudu řada dětí dala najevo, že se do vlasti postižené válkou vrátit nechtějí a že požádají italské úřady o mezinárodní ochranu, píše italská tisková agentura ANSA. Soudní rozhodnutí umožňuje nezletilým Ukrajincům zůstat v Itálii na dobu neurčitou.

Sirotci byli evakuování do Itálie z města Berďansk krátce po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Podle původních plánů měly děti odcestovat zpět tento týden. Proti požadavku ukrajinských úřadů se ale postavily rodiny, které se staraly o sirotky, i italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětského fondu OSN (Unicef).

Návrat zablokoval soud pro nezletilé v severoitalské Brescii. Ten upozornil, že řada dětí dala najevo, že se na Ukrajinu, která je stále ve válečném stavu, nechtějí vrátit. Některé si dokonce začaly vyřizovat žádosti o udělení mezinárodní ochrany v Itálii. Soud zablokoval návrat i těch dětí, které žádné takové kroky nepodnikly, protože sirotci podle něj tvoří sourodou skupinu. Návrat je kvůli verdiktu zablokován na dobu neurčitou, nejméně do doby, než se rozhodne o žádostech o mezinárodní ochranu.

Italské úřady také poukazovaly na skutečnost, že část dětí, jež jsou ve věku od šesti do 16 let, se v Itálii léčí i se závažnými nemocemi. Nad ukrajinskou žádostí o okamžitý návrat sirotků vyjádřila italská strana údiv, neboť Kyjev podle ní nevysvětlil, proč děti musí naléhavě zpět do vlasti.

Kyjev tvrdí, že provedl největší dronový útok na čtyři ruská vojenská letiště

Ukrajina v noci na dnešek provedla svůj dosud největší dronový útok na čtyři ruská vojenská letiště, řekl agentuře Reuters nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní zdroj. O nejrozsáhlejším ukrajinském dronovém útoku na ruská vojenská letiště píše také server Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj z tajné služby SBU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer označil údery na ruská letiště za přesné a účinné. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že během noci zničilo 117 ukrajinských dronů, což je podle ruskojazyčného webu stanice BBC rekordní počet. Moskva obvykle neinformuje o počtu bezpilotních letounů, které jeho protivzdušná obrana nesestřelila. A ruská armáda ani gubernátoři regionů neupřesnili, jaké byly cíle útoku. Neoficiální ruské zdroje psaly o vojenských letištích, podotkla BBC.

Polsko obvinilo ze špionáže muže, jehož propustilo v rámci výměny s Ruskem

Polská prokuratura obvinila ze špionáže rusko-španělského novináře Pabla Gonzáleze, kterého Polsko nedávno propustilo v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Napsala to dnes agentura AP, podle níž není zřejmé, proč polské úřady formálně obvinily muže až poté, co opustil zemi. Není také jasné, zda s ním bude v jeho nepřítomnosti soudní proces. González je nyní zřejmě v Rusku.

Polské bezpečnostní složky zatkly Gonzáleze, který vystupuje také pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, 28. února 2022 v jihopolském městě Przemyśl, které se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Učinily tak jen několik dní poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Polská policie ho zatkla na základě podezření ze špionáže pro Rusko.

Ruský dronový útok v Charkovské oblasti zabil dva zdravotníky, uvedl Kyjev

Ruský dronový útok zabil nedaleko ukrajinského frontového města Vovčansk dva dobrovolné zdravotníky. Uvedl to dnes náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov.

Útok se odehrál u vesnice Bilyj Koloďaz v Charkovské oblasti. Zasažené vozidlo patřilo ukrajinskému zdravotnickému praporu takzvaných Špitálníků, který poskytuje první pomoc a evakuuje raněné ukrajinské vojáky z frontových linií.

AP: Ukrajinský vpád do Kurské oblasti překvapil možná i některé spojence Kyjeva

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Napsala to dnes agentura AP, podle níž přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, se Ukrajině povedlo převzít iniciativu na bojišti. V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.

Ukrajina plánuje humanitární koridory pro evakuaci civilistů z Kurské oblasti

Ukrajinská armáda plánuje v ruské Kurské oblasti otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, a to jak do Ruska, tak na Ukrajinu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s dalšími ukrajinskými činiteli jednal o humanitární pomoci a možném vytvoření vojenských správních úřadů v obsazených částech ruského regionu.

„Porada o situaci v Kurské oblasti. Projednali jsme klíčové otázky. Bezpečnost, humanitární pomoc, v případě nezbytnosti vytvoření (kanceláří) vojenských velitelství,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj, který zároveň ujišťoval, že ukrajinská armáda přísně dodržuje mezinárodní úmluvy a humanitární právo.

V Rusku policie našla 10 tisíc případů kvůli odporu proti válce, píše Mediazona

Ruští policisté už sepsali více než 10 tisíc protokolů kvůli vyjádřením a vystoupením proti válce, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo proti Ukrajině, uvedl dnes server Mediazona odvoláním na údaje, které shromáždil z okresních soudů v Rusku.

První protokoly začali policisté sepisovat v březnu, kdy ruští zákonodárci novými zákony zakázali protiválečné protesty. První tisícovka protokolů vznikla za méně než měsíc. Ke konci předloňského roku jich bylo už 5614, ke konci loňského roku 8590. A čísla 10 tisíc se podařilo strážcům zákona dosáhnout během prvního srpnového týdne.

Ukrajinci v Kurské oblasti postoupili a zajali ruské vojáky, řekl Syrskyj

Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují, od začátku dnešního dne o kilometr až dva v různých směrech, dnes také zajaly stovku ruských vojáků, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který na sociální síti zveřejnil video z porady s generálem. Ten rovněž uvedl, že ukrajinské síly plně ovládly okresní město Sudža.

Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v noci ukrajinské jednotky v Kurské oblasti sestřelily protiletadlovou raketou ruský bombardér Su-34.

Zelenskyj současně naléhal na posílení jednotek, které brání města Pokrovsk a Toreck v Doněcké oblasti na východě země. Na ně je zaměřen hlavní nápor útoků ruských vojsk, které postupují na východě Ukrajiny.

Ruská Belgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci

Západoruská Belgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni. Dnes ráno to podle agentury TASS oznámil oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila i sousední Kurská oblast, která čelí rozsáhlému vpádu ukrajinských jednotek.

„Situace v naší Belgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ uvedl Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.

Ruské úřady v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti a uvedly, že Ukrajinci mají pod kontrolou zónu o šířce 40 kilometrů a hloubce 12 kilometrů. Podle propočtů agentury AFP, která se opírá o ruské zdroje zprostředkované Institutem pro studium války (ISW), získali Ukrajinci na 800 kilometrů čtverečních ruského území.

Pro srovnání - Rusko podle analýzy AFP od začátku letošního roku na Ukrajině postoupilo o 1360 kilometrů čtverečních.

Putin zřejmě pověřil poradce Ďumina, aby dohlédl na operaci v Kurské oblasti

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě pověřil svého poradce a bývalého osobního strážce Alexeje Ďumina, aby dohlédl na ruskou vojenskou reakci na ukrajinskou ofenzívu v Kurské oblasti. Napsal to dnes server The Moscow Times, podle něhož ruský poslanec Nikolaj Ivanov potvrdil dřívější zvěsti, které šířili vojenští blogeři.

„Alexej Ďumin byl včera (v pondělí) předvolán a pověřen dozorem nad protiteroristickou operací,“ uvedl v televizi člen Státní dumy Ivanov. Moskva v pátek zavedla režim protiteroristické operace ve třech regionech sousedících s Ukrajinou - v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti. Reagovala na překvapivý vpád ukrajinských jednotek do Kurské oblasti. Ruským silám se je dosud nepodařilo vytlačit.

Ďumin se podle The Moscow Times účastnil pondělního zasedání s Putinem, kde byli také mimo jiné gubernátoři pohraničních regionů. Šéf Kremlu na jednání za hlavní úkol označil vyhnání nepřítele z ruského území. Režim protiteroristické operace dává podle ruských zákonů úřadům možnost například dočasně přesunout obyvatelstvo, kontrolovat jeho telefonní hovory nebo omezit dopravu.

Kanál Rybar, jenž má vazby na ruskou armádu, interpretoval údajné Ďuminovo jmenování jako známku Putinovy nespokojenosti s vedením vojenských a bezpečnostních složek. „Jmenování Alexeje Ďumina vysoce postaveným činitelem s celou řadou pravomocí k likvidaci operační krize v Kurské oblasti je známkou toho, že silové struktury samy o sobě a bez zásahů Moskvy nebyly schopny vyřešit problémy s koordinací,“ napsal Rybar. Jmenování Ďumina podle něj znamená, že kontrolu nad situací přebírá Putinův tým.

Požár v Záporožské Jaderné elektárně nezačal u základny chladící věže, uvedla po inspekci MAAE

Zatím není jasné, co způsobilo požár, který v neděli propukl v areálu Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Oheň ale nezačal ve spodní části chladící věže a uvnitř stavby nebyly nalezeny žádné stopy po dalších předmětech. Vyplývá to z důkazů, které prověřila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), uvedl v prohlášení její šéf Rafael Grossi.

Týmy mise MAAE na místě podle Grossiho prohlédly poškození chladící věže, které odpovídalo rozsáhlému požáru. "Shromážděné důkazy posilují náš závěr, že hlavní požár zřejmě nevznikl u paty chladicí věže," uvedl šéf agentury. MAAE podle něj uvnitř věže nezaznamenala žádné cizí předměty nebo materiály, které by požár mohly podpořit.

Ruská strana už dříve uvedla, že oheň způsobil útok ukrajinského dronu. Při požárů podle ní zcela vyhořela chladicí věž. Kyjev naopak z plamenů v jednom z největších jaderných zařízení v Evropě viní ruskou armádu, která elektrárnu obsadila krátce po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Okupovaná elektrárna se nyní nachází v podstatě na frontové linii. Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem opakovaně obviňovaly z jejího ostřelování, což vzbudilo obavy o bezpečnost v areálu. Přestože je šest reaktorů odstavených, zařízení stále potřebuje energii a kvalifikovaný personál pro provoz klíčových systémů, které například zajišťují chlazení reaktorů.

Současné vedení zařízení MAAE při úterní inspekci řeklo, že je třeba plně posoudit stav věže. Existuje ale možnost, že ji bude potřeba rozebrat, píše se v prohlášení.