Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci a Rusové shodli na výměně zajatců. Rusko nabídlo částečné příměří

Ukrajina hlásí zásah ruského vojenského letiště v Rostovské oblasti

Ruská invazní armáda svrhla na Ukrajinu jen za tento týden více než 600 řízených leteckých pum, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská armáda ráno oznámila, že zasáhla vojenské letiště v ruské Rostovské oblasti. Obě země hlásí, že v noci na dnešek sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů. Z obou zemí jsou také hlášeny exploze.

"Obranné síly v noci na dnešek udeřily na letiště Morozovsk (v ruské Rostovské oblasti). Byly zaznamenány zásahy muničních skladů, kde byly uloženy hlavně řízené letecké pumy. Informace o zničení nepřátelských systémů protivzdušné obrany a letecké techniky se upřesňují," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku, kde také informoval o zásahu a požáru minimálně dvou nádrží s ropnými produkty v ruských regionech.

Moskva vyjádření Kyjeva nekomentovala. O útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti však informoval o něco dříve ruský telegramový kanál Astra. "Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže," uvedl portál.

"Ruské bojové letectvo musí být zničeno, ať je kdekoliv, všemi účinnými prostředky. Je také docela spravedlivé udeřit na ruská letiště. Potřebujeme toto společné rozhodnutí s našimi partnery," uvedl Zelenskyj na síti X, kde informoval o šesti stovkách leteckých bomb, které podle něj Rusové svrhli z letadel na jeho zemi jen v uplynulém týdnu. Kyjev opakovaně žádá své západní spojence o povolení použít jejich zbraně k útokům na vojenské cíle v Rusku.

Ukrajinské letectvo mezitím oznámilo, že v noci na dnešek zlikvidovalo 24 z celkových 29 ruských útočných dronů. Ruská invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil udeřila na sousední zemi také dvěma střelami S-300 z okupovaného území Doněcké oblasti a dvěma střelami Ch-31P ze vzdušného prostoru nad Černým mořem. O jejich zachycení Ukrajinci neinformují.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.

Ukrajinska pravda dopoledne s odvoláním na ukrajinské regionální činitele také napsala, že v pátek při ruských útocích zahynulo na Ukrajině několik civilistů, jeden člověk zemřel v Chersonské oblasti, tři v Doněcké oblasti a jedna žena v Charkovské oblasti. Všechny tři regiony protíná frontová linie.

Ruské ministerstvo obrany na telegramu uvádí, že jeho armáda sestřelila 75 ukrajinských bezpilotních letadel, nejvíce nad Rostovskou a Orelskou oblastí, kde hlásí zničení 36, respektive 17 dronů. Nepíše ale, z jakého celkového počtu vyslaných strojů.

Ruský server Kommersant upozornil například na hlášení gubernátora Rostovské oblasti Vasilije Golubeva, podle něhož v jeho regionu útočilo 55 dronů, přičemž nikdo podle něj nebyl zraněn. Na dvou místech vzplály sklady, ale co v nich bylo, gubernátor neupřesnil. V Belgorodské oblasti se ozvala exploze v jedné z nádrží ve skladu s pohonnými hmotami, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Ukrajina i Rusko hlásí sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím

Ukrajina i Rusko hlásí, že v noci na dnešek sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů. Zatímco Kyjev oznámil, že z celkových 29 ruských útočných dronů jich zlikvidoval 24, Moskva informuje o sestřelení 75 ukrajinských bezpilotních letadel. Neuvádí ale, z jakého celkového počtu. Rusko podle Ukrajiny vyslalo také několik střel, o jejichž zachycení Ukrajinci neinformují. Z obou zemí byly podle médií hlášeny exploze.

Ruská invazní armáda podle ukrajinského letectva udeřila na sousední zemi dvěma střelami S-300 z okupovaného území Doněcké oblasti, dvěma střelami Ch-31P ze vzdušného prostoru nad Černým mořem a 29 drony typu Šáhed. "Sestřeleno bylo 24 dronů Šáhed 131/136 nad Chersonskou, Oděskou, Mykolajivskou, Poltavskou, Sumskou, Dněpropetrovskou, Kyjevskou, Vinnyckou a Žytomyrskou oblastí," uvedly na platformě Telegram ukrajinské vzdušné síly.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, místní novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany mezitím na Telegramu informovalo o ukrajinském útoku bezpilotními letouny a hlásí zachycení a zničení 36 dronů nad Rostovskou, 17 nad Orelskou, devět nad Belgorodskou, osm nad Kurskou, dva nad Rjazaňskou, jeden nad Voroněžskou oblastí a po jednom bezpilotním letounu nad Krasnodarským krajem a nad Azovským mořem.

Ruský server Kommersant upozornil například na hlášení gubernátora Rostovské oblasti Vasilije Golubeva, podle něhož v jeho regionu útočilo 55 dronů, přičemž nikdo podle něj nebyl zraněn. Na dvou místech vzplály sklady, ale co v nich bylo, gubernátor neupřesnil. V Orelské oblasti dva drony zasáhly podle tamních úřadů bytový dům, nikdo nebyl zraněn. V Belgorodské oblasti se ozvala exploze v jedné z nádrží ve skladu s pohonnými hmotami, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Ruský telegramový kanál Astra informoval mimo jiné o útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. "Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže," uvedl portál.

Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

V Rusku hoří vojenské letiště, na západě země vzplály i sklady s ropou

Požár v noci zachvátil ruské vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. Podle svědků pravděpodobně hoří muniční sklad nebo nádrže s pohonnými hmotami. Na jiných místech v západním Rusku vzplály zásobníky s ropou. Zásah utrpěl i obytný dům ve městě Orjol. Podle ruských úřadů nejsou žádné oběti na životech. Údery připisují ukrajinským dronům. O náletech bezpilotních letounů mluvili i svědci u zasažených zásobníků a letiště.

S&P snížila rating zahraničního dluhu Ukrajiny na omezené nesplácení

Agentura S&P Global snížila rating dluhu Ukrajiny v zahraniční měně do kategorie SD, tedy omezeného neplnění závazků. Důvodem je nesplácení emise eurobondů splatných v roce 2026. Kyjev se snaží dojednat rozsáhlou restrukturalizaci svého dluhu, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal tento týden zákon, který umožňuje Ukrajině pozastavit splátky zahraničního dluhu do 1. října. Připravil tak půdu pro vyhlášení moratoria, které by formálně znamenalo platební neschopnost státu.

Kyjev měl 1. srpna zaplatit 34 milionů USD (789,7 milionu korun), což jsou úroky z eurobondu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že využije nového zákona a platby dočasně pozastaví.

"Neočekáváme, že se platba uskuteční v rámci smluvního odkladného období, které činí deset pracovních dnů," uvedla ratingová agentura.

S&P podle svých internetových stránek uděluje rating SD, pokud se domnívá, že dlužník selektivně nesplácí konkrétní dluh, ale bude nadále včas plnit závazky z ostatních úvěrů.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Finanční situace Ukrajiny je nejistá. Ruská invaze v roce 2022 zdecimovala její ekonomiku a země je silně závislá na penězích a vojenské pomoci od zahraničních partnerů.

Ukrajina 22. července oznámila, že se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD. Majitelé dluhopisů by dohodu měli formálně schválit v příštích týdnech. Ministerstvo financí tento týden dodalo, že Ukrajina jedná s investory, aby dohoda byla dokončena co nejdříve.

Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Přestože restrukturalizace sníží nominální hodnotu zahraničního dluhu Ukrajiny o třetinu, finance země zůstanou pod silným tlakem.

Dohoda o restrukturalizaci dluhu je již druhou za posledních deset let. Očekává se, že toto nesplácení, stejně jako v předchozím případě v roce 2015, bude mít minimální dlouhodobý dopad. V roce 2015 Ukrajina uzavřela předběžnou dohodu s investory koncem srpna a dokončila ji v listopadu.

Propuštěný ruský politik Jašin v Bonnu uvedl, že jeho cílem je návrat do Ruska

Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, dnes v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že propuštění je uchránilo od smrti.

Politolog: Absence běloruských politických vězňů ve výměně je pro Bělorusy ranou

Absence běloruských politických vězňů na seznamu vyměněných mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem je pro Bělorusy bolestivou ranou, řekl serveru Meduza politolog a bývalý běloruský diplomat Pavel Sljuňkin. Jeden z čelných představitelů běloruské opozice Pavel Latuška se dnes podle agentury PAP vyjádřil podobně. Zároveň řekl, že zřejmě nikdo nechtěl, aby běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyjednával o výměně, protože by si kladl nesplnitelné podmínky.

Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojnika ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného ve východoevropské zemi k trestu smrti.

Ukrajina potvrdila, že na tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko neuplatňuje sankce, pokud vlastníkem té ropy není Lukoil, uvedl Dombrovskis.

Paříž vyzvala Moskvu, aby propustila svévolně zadržované osoby

Paříž dnes vyzvala Moskvu, aby neprodleně propustila ty, kteří jsou v Rusku podle ní stále svévolně zadržováni, včetně Francouze Laurenta Vinatiera. Informovala o tom agentura AFP den po historické výměně vězňů mezi ruskými úřady a západními zeměmi včetně Spojených států a Německa.

„Myslíme na ty, kteří jsou v Rusku stále svévolně zadržováni, včetně našeho krajana Laurenta Vinatiera. Francie vyzývá k jejich okamžitému propuštění,“ uvedl Christophe Lemoine, mluvčí francouzského ministerstva zahraničních věcí.

Šéf maďarské diplomacie řekl, že co do tranzitu ropy je Chorvatsko nespolehlivé

Maďarsko se ve věci tranzitu ropy nemůže spoléhat na Chorvatsko, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura MTI píše, že tak reagoval na dopis místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, podle kterého nejsou dodávky ropy pro Maďarsko a Slovensko kvůli ukrajinským sankcím na ruskou ropnou společnost Lukoil v ohrožení, protože může využít ropovod z Chorvatska.

Slovensko a Maďarsko přestaly ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu dostávat poté, co Kyjev v červnu ruský ropný gigant přidal na svůj sankční seznam. Tím zdůvodňuje, proč není tranzit ropy možný.

Média: Výměna vězňů byla bezprecedentní, do budoucna ale může působit problémy

Za bezprecedentní a jedinečnou označují dnes média i jimi oslovení odborníci výměnu 24 vězňů, která se odehrála po dlouhých měsících vyjednávání mezi Spojenými státy a Ruskem a do které bylo zapojeno i několik dalších evropských zemí. Podle některých ale existují obavy, že podobná rozsáhlá akce v Rusku pouze povzbudí zatýkání lidí s vazbami na Západ, kteří pak mohou Kremlu posloužit jako prostředek pro vyjednávání.

Čtvrteční výměna nemá v moderních dějinách světa obdoby, napsal server Meduza po rozhovorech s odborníky ohledně podobných akcí - jak za studené války, tak například v rámci historie vztahů Západu a Íránu. Jedinečnost domluvy nespočívá pouze v jejím rozsahu, ale i ve formátu: Západ a Rusko mezi sebou neměnily pouze lidi obviněné či usvědčené ze špionáže, ale i politické aktivisty a ochránce lidských práv.

Ruská obrana zlikvidovala nejméně čtyři drony nad Sevastopolem, tvrdí úřad

Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského Krymu tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nejméně čtyři ukrajinské drony v oblasti Sevastopolu. Jejich trosky dopadly na město, nikoho však nezranily, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Michail Razvožajev.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014. V únoru 2022 podniklo na Ukrajinu rozsáhlou invazi, kterou sousední země z části odrazila a zastavila, část ukrajinského území ovšem Rusové - zejména na východě a jihu Ukrajiny - obsadili a okupují ho. Ukrajinci od ruské invaze útočí na Krym poměrně často.

Estonsko posílí kontroly na hranici s Ruskem, obává se obcházení sankcí

Estonsko příští týden posílí kontroly na hranici s Ruskem, oznámil premiér Kristen Michal. Opatření má podle něj ztížit obcházení sankcí proti Rusku. Estonské úřady očekávají, že zpřísnění režimu povede k snížení provozu na hranici.

Od čtvrtka 8. srpna bude estonská policie provádět u vozidel odjíždějících do Ruska „úplnou celní kontrolu“. To znamená, že bude prohledávat všechna vozidla, která směřují do Ruska. Například lidé, kteří cestují autobusem, budou muset vystoupit a ukázat policii zavazadla. Přísnější kontroly se budou týkat i nákladních vozidel. V současné době jsou kontroly jen namátkové.

„Nadále tu bohužel jsou pokusy o obcházení sankcí a přepravu zakázaného zboží (do Ruska),“ uvedl premiér Michal. Podle ministra financí Jürgena Ligiho estonské úřady zaznamenávají mnoho pokusů o obcházení sankcí, například skrze uvádění falešné cílové země při přepravě zboží. „Zavedením úplné kontroly nad zbožím můžeme Rusku ztížit obcházení sankcí a zásobování jeho válečné mašinerie,“ uvedl dále premiér Michal.

Ukrajina je v platební neschopnosti, dokončuje restrukturalizaci dluhu

Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.

Ve středu skončila platnost dvouleté dohody mezi věřiteli a Ukrajinou o pozastavení splátek dluhu. Kyjev by tak měl ve čtvrtek splatit 34 milionů dolarů (803,2 milionu korun), což jsou úroky z dluhopisu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že platby dočasně pozastaví. Umožňuje jí to nový zákon o pozastavení splátek dluhu až do 1. října, který ve středu podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spekulace o možné výměně vězňů s Ruskem trvají, potvrdit je zatím nelze

Spekulace o možné chystané výměně vězňů mezi Ruskem a Běloruskem na jedné straně a Spojenými státy, Německem, Slovinskem a Velkou Británii na straně druhé trvají už třetí den. Přibývá přitom náznaků z různých zdrojů, oficiálně ale tuto možná největší výměnu od dob studené války potvrdit nelze, napsala agentura Reuters. Nejnověji se spekuluje mimo jiné o výměně vězněného reportéra listu The Wall Street Journal Evana Gershkoviche, který by se podle stanice Fox News mohl do Spojených států vrátit ještě dnes.

Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance a vyhostilo ruského diplomata

Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvě aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. Informovala o tom agentura Reuters. Moldavské úřady v úterý zadržely dvě osoby kvůli podezření, že poskytovaly blíže neupřesněné informace jednomu z pracovníků ruského velvyslanectví v Kišiněvě. Moldavský bezpečnostní zdroj Reuters řekl, že šlo o náměstka obranného atašé na ambasádě, podle agentury TASS má právě tento pracovník velvyslanectví na výzvu moldavských úřadů opustit zemi.