Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko ničilo a zabíjelo napříč zemí
Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na dnešek vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění. S odvoláním na regionální ukrajinské úřady o tom informovalportál stanice BBC. Zatímco metropole Kyjev po rozsáhlém nočním vzdušném útoku hlásí nejméně 15 zraněných, Doněcká oblast za posledních 24 hodin zaznamenala čtyři mrtvé, Charkovská oblast rovněž čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Severní Korea poslala další 3000 vojáků do války na Ukrajině, tvrdí Soul
Severní Korea vyslala další 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.
„Odhaduje se, že další 3000 vojáků byly vysláno jako posily v lednu a únoru,“ citovala agentura AFP z vyjádření výboru náčelníků štábů jednotlivých složek ozbrojených sil. Ten odhadl, že z 11 tisíc severokorejských vojáků vyslaných původně do Ruska zahynulo či utrpělo zranění 4000 mužů. KLDR podle tohoto vyjádření také dodala Rusku množství raket krátkého doletu, asi 220 samohybných děl ráže 170 milimetrů a také raketomety ráže 240 milimetrů.
Rusko a KLDR jsou tradiční spojenci, ale ještě více se sblížily po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Naopak vztahy mezi Pchjongjangem a Soulem jsou aktuálně na nejnižší úrovni za mnohá léta. Severokorejští vojáci byli podle Kyjeva nasazeni proti ukrajinským jednotkám bojujícím v Kurské oblasti na západě Ruska.
Macron v Paříži pořádá jednání o Ukrajině, Česko bude zastupovat Fiala
V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.
Ember: Dovoz ruského plynu do EU loni vzrostl o 18 procent, přispěla k tomu i ČR
Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.
V Rusku odsoudili pracovníka okupované elektrárny k 18 letům
Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.
Evropští vojáci rozmístění na Ukrajině v případě mírové dohody by podle Macrona mohli odpovědět na ruský útok, pokud by ho Moskva podnikla.
Macron ohlásil zbrojní pomoc pro Ukrajinu za dvě miliardy eur
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Ukrajina viní Rusko z úniku nafty v Záporožské JE, Moskva to popírá
Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.
Ruské síly obsadily největší jadernou elektrárnu v Evropě v prvních dnech své plošné invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Od té doby se Moskva i Kyjev vzájemně obviňují, že druhá strana útočí na elektrárnu a vytváří nebezpečí jaderného incidentu.
Vystrčil jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti EU a podpoře Ukrajiny
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.
S předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou podle Vystrčila hovořili zejména o situaci v EU v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a také o současné pozici Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. „Bavili jsme se o tom, jakým způsobem bude Evropský parlament na situaci ve světě reagovat,“ řekl předseda Senátu českým novinářům.
Sněmovna podpořila zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené jednání dolní komory Parlamentu kvůli přednesení utajovaných informací.
Šéf NATO Rutte v době složitých transatlantických vztahů zdůraznil, že USA i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
Itálie na Ukrajinu nepošle své vojáky, uvedl úřad vlády
Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.
Dohoda o příměří v Černém moři s ruskými podmínkami nepočítá, tvrdí Kyjev
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů. Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT. Žovkva dnes v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.
Dohoda o klidu zbraní v Černém moři nezahrnovala požadavky Ruska, uvedl poradce Zelenského. Mluvčí EK vyloučil zrušení sankcí před stažením vojsk.
Paříž ve čtvrtek pořádá jednání o Ukrajině, za Česko se zúčastní premiér Fiala
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.
Lipavský: Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by bylo dobrou zprávou
Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.
Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.