Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Důležité události posledních dní:
- Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění.
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Zelenskyj požádal EU o pět miliard eur na nákup dělostřelecké munice
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Uvedla to agentura Reuters. Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti nejsou podle rozvědek obklíčené
Ukrajinské jednotky při ústupu ze západoruské Kurské oblasti čelí velkému nátlaku, ale nejsou obklíčené, tvrdí podle agentury Reuters američtí a evropští zástupci obeznámení s informacemi rozvědek.
Americký prezident Donald Trump minulý týden v pátek na své sociální síti napsal, že tisíce ukrajinských vojáků zcela obklíčila ruská armáda, a požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ušetřil jejich životy. Ačkoli nezmínil přímo Kurskou oblast, podle agentury AFP to je jediné místo, kde by bylo obklíčení možné. Tvrzení o obklíčených ukrajinských jednotkách zopakoval i v pondělí a úterý. Putin minulý čtvrtek prohlásil, že ukrajinští vojáci jsou v Kurské oblasti izolováni. Ukrajinský generální štáb minulý pátek zprávy o obklíčení svých jednotek popřel.
Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku, řekl Zelenskyj summitu EU
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům dnešního summitu EU v Bruselu to podle agentury AFP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby plnil své sliby.
Moskva tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku.
Lídři 26 zemí EU vyzvali Rusko k ukončení války, Orbán text závěrů nepodpořil
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
EU dala Ukrajině další miliardu eur z programu, který využívá ruský majetek
Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Oznámila to dnes Evropská komise. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).
Kreml obvinil Evropu z militarizace a označil ji za válečnou stranu
Rusko dnes obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil Peskov.
Západ se po ruském vpádu na Ukrajinu postavil na stranu Kyjeva, kterému poskytl mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní, a na Rusko kvůli jeho agresi uvalil sankce. USA po lednovém příchodu Trumpa do Bílého domu pozměnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
V Bruselu začal summit EU, který se bude zabývat situací na Ukrajině, obranou a konkurenceschopností. Se státníky se přes video spojí i Zelenskyj.
Podle litevského prezidenta stojí EU v souvislosti s Ruskem před strategickou volbou, zda nechat agresora vystupňovat násilí, nebo ho zastavit.
Slovenský premiér Fico pohrozil zablokováním dalších sankcí EU proti Rusku
Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. Spojené státy dříve v tomto týdnu oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří.
„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.
Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika svými oblastmi, informovala agentura AFP. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří letiště.
Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika svými oblastmi, informovala agentura AFP. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří letiště.
Zelenskyj řekl, že příští týden navštíví Francii a že Kyjev dostal další F-16
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že příští týden navštíví Francii. Se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem si podle svých slov volá každý den. Zelenskyj také řekl, že Ukrajina obdržela další stíhačky F-16. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné. Později doplnil, že se necítil pod tlakem.
Ruské drony útočily na centrální Ukrajinu, Moskva hlásí zničení 132 ukrajinských
Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP.
Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.
FT: Zbrojí fond EU vylučuje nákupy od amerických, britských i tureckých firem
Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur. Uvedl to deník Financial Times.
Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně. Z fondu budou rovněž vyloučeny všechny vyspělé zbraňové systémy, u nichž dodávající země může omezit či znemožnit jejich nasazení.
To by například vyloučilo systém protivzdušné obrany Patriot a další americké zbraňové systémy, u nichž Washington klade omezení ohledně toho, kde mohou být použity.
Tento přístup k vyzbrojování v EU je vítězstvím Francie a dalších zemí, které žádaly nákupy především těch zbraní, které se vyrábějí v Evropě. Děje se tak rovněž v kontextu obav o dlouhodobou spolehlivost USA jako vojenského spojence Evropy a dodavatele zbraní, které svými kroky po nástupu do Bílého domu podnítil americký prezident Donald Trump.
Podle návrhu, který musí schválit většina států EU, by nejméně 65 procent nákladů na nákup zbraní muselo být vynaloženo v EU, Norsku či na Ukrajině. Zbytek by mohl pocházet ze třetích zemí, které s EU podepsaly bezpečnostní pakt.