Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Rusové v Záporožské jaderné elektrárně se chystají na ukrajinský útok

Ruské jednotky, které okupují Záporožskou jadernou elektrárnu na jihu Ukrajiny, se chystají k obraně před očekávanou ofenzívou ukrajinské armády, upozornila dnes britská vojenská rozvědka. Začlenění největší jaderné elektrárny v Evropě do taktických obranných plánů podle ní zvyšuje riziko poškození jejího bezpečnostního systému, ačkoliv přímé poškození reaktorů je nepravděpodobné.

Satelitní snímky podle rozvědky zachycují, že Rusové vybudovali na střechách několika ze šesti jaderných bloků elektrárny palebná postavení z pytlů s pískem. Rusko okupuje elektrárnu od loňského března, ale toto je první náznak toho, že budovy reaktorů jsou skutečně začleněny do taktických obranných plánů.

Část zákona přijatého po ruské invazi na Ukrajinu přezkoumá Ústavní soud

Část zákona, na jehož základě se od loňska vyplácel příspěvek lidem za ubytování uprchlíků z Ukrajiny, přezkoumává Ústavní soud (ÚS). Návrh na zrušení podal Městský soud v Praze, směřuje pouze proti jednomu ustanovení. Městský soud dospěl k závěru, že narychlo přijatá norma dostatečně přesně neupravila proces podávání a vyřizování žádostí o příspěvek. Návrh je dostupný v přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Invaze ruských vojsk na ukrajinské území začala v únoru 2022, do Česka rychle zamířily desetitisíce uprchlíků, hlavně žen s dětmi. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení vstoupil v platnost v březnu. Vedle jiných opatření umožnil také vyplácet takzvaný příspěvek pro solidární domácnost, určený lidem, kteří poskytli ubytování cizincům s dočasnou ochranou.

Výbuch v okupovaném Melitopolu zabil kolaborujícího policejního šéfa

Výbuch nálože nastražené u vchodu do obytného domu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny dnes ráno zranil dva policisty, jeden z nich později zraněním podlehl v nemocnici. Oznámilo to ruské ministerstva vnitra. O život podle ukrajinských médií přišel kolaborant, 42letý Oleksandr Miščenko, který byl před válkou náčelníkem policejního oddělení, ale po ruské invazi přešel na stranu Rusů.

„O jednoho kolaboranta méně. Už se nebude moci předvádět jako jeden z šéfů policejní hierarchie v okupovaném Melitopolu. Nevykročil ráno z domu správnou nohou,“ uvedl v televizi ukrajinský starosta druhého největšího města Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Rannímu výbuchu podle něj předcházela střelba z automatických zbraní.

Armáda získala z Německa další dva tanky Leopard. Česko je dostalo za pomoc, kterou poskytlo Ukrajině. Do konce roku získá dalších 11 strojů.

Ruský vzdušný útok na Mykolajiv zabil člověka a 23 lidí zranil, uvedl Zelenskyj

Rusko v noci na dnešek podniklo útok čtyřmi střelami s plochou dráhou letu Kalibr na jihoukrajinské město Mykolajiv. Jeden člověk zemřel a 23 dalších lidí bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Vysoce přesné zbraně mířily na obytné domy, historickou budovu a výškovou budovu,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na obvyklou formulaci ruských úřadů o zásazích ukrajinských cílů.

Zelenskyj: Z ruského zajetí se od začátku války vrátilo 2279 Ukrajinců

Z ruského zajetí se od začátku války vrátilo 2279 Ukrajinců, a to jak vojáků, tak civilistů, uvedl ve svém pravidelném poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pamatujeme si všechny. A i když není k dispozici konkrétní informace o konkrétních osobách, o tom, co se stalo, nebo, kde mohou být, stále je hledáme,“ ubezpečil Zelenskyj, podle něhož je nutné, aby se vrátili všichni Ukrajinci.

Na jihu Ukrajiny zahynul ukrajinský novinář, italský reportér byl zraněn

Na jihu Ukrajiny dnes zahynul ukrajinský novinář Bohdan Bitik, který pomáhal svému kolegovi Corradovi Zuninovi z italského listu La Repubblica. Ten utrpěl zranění. Novináři byli napadeni ve městě Cherson, pravděpodobně na ně zaútočili ruští odstřelovači, uvedla agentura Reuters s odvoláním na italský deník.

Oba muži prošli řadou ukrajinských kontrolních stanovišť, terčem střelby se stali u jednoho z hlavních mostů ve městě Cherson. Ruské síly loni opustily západní část města, pravidelně ji ale z východu ostřelují.

Průmyslová výroba v Rusku se v březnu překvapivě vrátila k meziročnímu růstu

Průmyslová výroba v Rusku v březnu vykázala první meziroční nárůst za poslední rok. Ruský statistický úřad dnes oznámil, že produkce se zvýšila o 1,2 procenta. Analytici přitom v průzkumu agentury Bloomberg předpovídali, že výroba vykáže pokles o 1,4 procenta.

Podle agentury Bloomberg se nyní daří průmyslovým odvětvím spojeným s vojenskou výrobou, která těží z výdajů souvisejících s ruským útokem na Ukrajinu. Výroba zpracovatelského sektoru v březnu stoupla o více než šest procent. V čele jejího růstu stála produkce "hotových kovových výrobků" zahrnující zbraně a munici, která se zvýšila o 30 procent.

Výzvy k příměří na Ukrajině jsou cynické, řekl americký velvyslanec v Budapešti

Výzvy politiků k příměří na Ukrajině jsou cynické, vzhledem k tomu, že to není jejich země, jejíž rozsáhlá území okupují ruské invazní síly. Prohlásil to dnes americký velvyslanec v Budapešti David Pressman. Podle agentury Reuters jeho výroky poukázaly na prohlubující se rozkol mezi spojenci v Severoatlantické alianci.

Šéf americké diplomatické mise nezmínil výslovně maďarského premiéra Viktora Orbána, který opakovaně vyzývá k příměří a mírovým rozhovorům. To by se podle některých v současné době rovnalo odevzdání částí ukrajinského území ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, napsala agentura Reuters.

„Když slyšíme politiky obhajovat ústupky maskované jako mír, řekněme si to jasně: mír dnes může zařídit jeden člověk. Pokud Putin přestane bojovat, válka skončí. Pokud Ukrajina přestane bojovat, skončí Ukrajina,“ řekl Pressman na panelové diskusi o vztazích mezi Maďarskem a Ukrajinou podle přepisu vystoupení, které zveřejnila americká ambasáda.

Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších více než 80 válečných zajatců. Ukrajina získala z ruského zajetí dalších 44 ukrajinských vojáků, uvedl na twitteru šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Kyjev propustil ze zajetí 40 ruských armádních příslušníků, uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Tento měsíc jde už o druhou výměnu zajatců ve válce na Ukrajině, během té předchozí Rusko propustilo 130 Ukrajinců a Ukrajina 106 Rusů.

Ukrajinské obilí musí být kvalitní, vyváží se i do USA, řekl Krogman z Ukrajinsko-české komory. Přeprava přes EU do přístavů je podle něj velmi drahá.

Česko dá letos 22 milionů korun na výcvik až 25 ukrajinských dopravních pilotů v ČR. Návrh dnes schválila vláda, oznámil ministr zahraničí Lipavský.

Vláda schválila dohodu ČR s USA o obranné spolupráci

Vláda dnes schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Smlouva má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Dokument budou muset ještě po podpisu ministry obrany schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident.

Smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území ČR. Konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se o separátní politické rozhodnutí. Podle Fialy je dohoda významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších „neklidných časech“ a zvyšuje bezpečnost ČR i českých občanů.

Česko zařadilo první osobu na sankční seznam, patriarchu Kirilla

Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Schválila to dnes vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Znamená to pro patriarchu například zákaz vstupu do Česka nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.

Česko se opírá o sankční režimy plynoucí z unijního práva, prioritu mají sankční opatření na úrovni celé Evropské unie. Od sankcí proti patriarchovi Kirillovi, vlastním jménem Vladimiru Michajlovičovi Gunďajevovi, musela už dříve sedmadvacítka upustit kvůli nesouhlasu Maďarska. Proto česká diplomacie navrhla jeho zařazení na národní seznam.

Provádění opatření směřujících ke zmrazení majetku má na starost Finanční analytický úřad (FAÚ). Prověří, zda osoba zařazená na sankční seznam disponuje majetkem v Česku, a případně majetek zmrazí.