Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to v úterý bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Šéf wagnerovců zasypal po útoku v Moskvě ruské ministerstvo obrany nadávkami
Šéf ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin po dnešním náletu dronů na Moskvu zasypal úředníky z ruského ministerstva obrany sprostými nadávkami. Zakladatel žoldnéřské skupiny, která se podílí na invazi na Ukrajinu, ostře kritizoval ruské úřady už v minulosti, například v souvislosti s boji o východoukrajinské město Bachmut.
"Smradlavý hovada, co jako děláte? Dobytci," rozčiloval se Prigožin podle portálu serveru Meduza. "Jste ministerstvo obrany ... Proč jste, kurva, dovolili, aby ty drony doletěly do Moskvy?" ptal se na nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou.
Putin byl o útoku dronů na Moskvu informován, pracuje v Kremlu, uvedl Peskov
Ruský prezident Vladimir Putin pracuje v Kremlu, o dnešním útoku bezpilotních letounů na Moskvu byl informován v reálném čase, uvedl mluvčí ruské hlavy státu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Jeho šéf podle něj v současné době nechystá zvláštní projev kvůli aktuálním událostem. Moskva ráno zažila dosud největší útok s pomocí bezpilotních letounů, z města přišly zprávy o zásazích poškození tří obytných domů.
Na summitu NATO v Litvě budou ČR a Litva "hovořit stejným hlasem", řekl Fiala po jednání s litevskou premiérkou. Obě země výrazně podporují Ukrajinu.
Bezprostředně konflikt Česku nehrozí, armáda se ale musí připravovat i na nepravděpodobné, řekl Fiala k Řehkovým slovům o možném konfliktu NATO-Rusko.
Rozhodnutí o načasování ukrajinského postupu bylo přijato, řekl Zelenskyj
Rozhodnutí o načasování dalšího ukrajinského postupu bylo přijato, řekl v noci na dnešek ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na jeho výrok upozorňují agentura Unian nebo server Meduza, které jej dávají do souvislosti s dlouho očekávanou ukrajinskou protiofenzivou.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 29 ze 31 ruských dronů, většinu zlikvidovala u Kyjeva nebo nad metropolí, uvedlo ukrajinské letectvo.
Ruské ministerstvo obrany označilo dnešní dronový útok na Moskvu za terorismus a obvinilo z něj Kyjev. Uvedlo, že útočilo osm bezpilotních strojů.
Dva lidé museli vyhledat lékařskou pomoc po ranním útoku bezpilotních letounů na ruskou metropoli Moskvu, uvedl starosta města Sobjanin.
Bezpilotní letouny zasáhly dvě obytné budovy v Moskvě, žádná zranění
Bezpilotní letouny zasáhly dnes dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nebyl zraněn, domy jsou lehce poškozeny. Příliš bližších podrobností zatím není známo. Rusko, které před více než 15 měsíci napadlo Ukrajinu, v poslední době stále častěji čelí útokům na vlastním území. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé.
Kyjev čelil dalšímu masivnímu útoku, vyžádal si nejméně jednu oběť
Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na dnešek čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné. Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována vysokopodlažní budova. Informují o tom agentury Reuters a Ukrinform, podle nichž útok trval téměř tři hodiny.
Biden telefonoval s Erdoganem, mluvili o členství Švédska v NATO
Americký prezident Joe Biden si telefonoval se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem den poté, co Erdogan ve volbách podruhé obhájil svou funkci. Podle Bidenova vyjádření Erdogan zmínil požadavek na dodávky amerických stíhaček F-16, zatímco Biden připomenul otázku schválení vstupu Švédska do NATO.
„Víc o tom budeme mluvit příští týden,“ řekl americký prezident. Telefonát s tureckým lídrem komentoval pouze stručně. Prohlášení Bílého domu o obsahu hovoru nebylo ihned k dispozici.
Komuniké turecké strany uvedené body nezmiňuje. Uvádí pouze, že Biden poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení a že dvojice se shodla na potřebě posílit spolupráci mezi svými zeměmi.
Rusko po odchodu wagnerovců od Bachmutu výrazně méně útočí, tvrdí Ukrajina
Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na telegramu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.
„Intenzita nepřátelské ofenzivy se výrazně snížila, protože nepřítel nahradil wagnerovce běžnými jednotkami. Naši vojáci tento postup nepříteli výrazně ztěžují,“ píše v příspěvku na sociální síti Maljarová, podle které ale ruská armáda na bachmutské frontě se stejnou intenzitou pokračuje v dělostřeleckém ostřelování.
„Naše jednotky kontrolují jihozápadní čtvrť Bachmutu,“ uvádí Maljarová.
Wagnerovci, soukromá vojenská skupina ruského podnikatele Jevgenije Prigožina, se z Bachmutu začala stahovat 25. května. Prigožin oznámil, že své pozice jeho bojovníci přenechají ruské armádě.
O východoukrajinské město, které má nyní podle pozorovatelů už spíše symbolickou než strategickou hodnotu, bojovali ruští a ukrajinští vojáci tvrdě po dlouhé měsíce. Převzetí kontroly nad Bachmutem Moskva ohlásila 20. května.
V Rusku by měla po válce vzniknout demilitarizovaná zóna, navrhuje Kyjev
V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.
„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ uvedl na twitteru Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.
Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.
O vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území Podoljak hovořil už v sobotu, a to v reakci na prohlášení ruské diplomacie. Ta oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině, ve kterých mimo jiné žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Podoljak následně psal nejen o demilitarizaci, ale také o vydání válečných zločinců a strůjců války a o vyplacení reparací.
Polsko zavře hranice pro ruské a běloruské kamiony
Polsko zavádí nové omezení na hranicích s Běloruskem a od 1. června zakáže vjezd kamionům s běloruskou a ruskou poznávací značkou, oznámil ministr vnitra Mariusz Kamiňski. Příslušné nařízení již vyšlo v úředním věstníku a 30. května vstoupí v platnost, uvedl polský rozhlas. Zákaz bude platit do odvolání.
Ministerstvo krok odůvodnilo starostí o veřejnou bezpečnost, ale v médiích se objevilo, že jde o reakci na výzvu ruských poslanců ruské vládě, aby zakázala polským kamionům vjezd do Ruska v odvetě za sankce Evropské unie.
Ministerstvo vnitra také v reakci na páteční potvrzení verdiktu nad aktivistou polské menšiny v Bělorusku uvalilo sankce na 365 Bělorusů v podobě zákazu vstupu do Polska a do schengenského prostoru. Postih se se týká nejen politiků, hodnostářů a soudců autoritářského režimu, ale i prorežimních sportovců, sportovních funkcionářů či novinářů. Na „černé listině“ se tak ocitlo i 159 poslanců běloruského parlamentu - na ostatní Varšava uvalila sankce již dříve - 76 soudců, sedm prokurátorů, 32 zástupců místních úřadů a 28 velitelů a pracovníků silových složek. Ministr Kamiňski také zmrazil finance a majetek 20 firem a 16 jednotlivců spjatých s ruským kapitálem.
Jde o přislíbenou odvetu polské vlády za rozhodnutí běloruského nejvyššího soudu, který v pátek potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andreji Pačobutovi.
