Polsko už na podzim ohlásilo plán výrazně zvětšit svou armádu. Válka na Ukrajině a pohrůžky z Ruska vedly Varšavu k dalším smělým obranným plánům. Země chce zvýšit výdaje na zbrojení na tři procenta HDP a za Atlantikem nakoupit velké množství zbraní včetně dalších baterií raketového systému Patriot. Polské zbrojení signalizuje, že se Evropa v příštích letech bude militarizovat a výrobci vojenské techniky si mohou mnout ruce.
Minulý týden byl úrodný na polská ohlášení velkých zbrojních nákupů. Nejprve ministr obrany Mariusz Błaszczak oznámil záměr koupit šest dalších baterií amerického systému protivzdušné obrany Patriot. První dvě objednala Varšava v roce 2018 a měla by je získat letos či začátkem příštího roku. Patrioty přitom už zemi chrání, ale zatím pouze jakožto součást amerických sil.
„Podepsal jsem dopis s žádostí o nákup zhruba 500 raketometů M142 HIMARS,“ tweetoval ministr o pouhé dva dny později. Už o tři roky dříve Polsko objednalo dvacítku těchto amerických raketometů. Letos v dubnu navíc Varšava podepsala se Spojenými státy smlouvu na nákup 250 tanků Abrams v nejnovější verzi za 4,75 miliardy dolarů. Část by jich mělo obdržet ještě letos.
Tři procenta HDP na obranu z Polska učiní premianta NATO
Velké nákupy korespondují s polským záměrem navýšit v příštím roce výdaje na obranu na tři procenta HDP. Polsko se tak zařadí mezi premianty NATO, kde řada zemí dosud válčí s doporučenou dvouprocentní hranicí. Loni tříprocentní mez překročily pouze Řecko, jež má obavy z aliančního kolegy Turecka, a Spojené státy. Přes dvě procenta hrubého domácího produktu se patrně přehouplo osm zemí, Česko chce této hranice dosáhnout v roce 2024.
Varšava tvrdí, že už před několika měsíci předpokládala možný ruský útok na Ukrajinu. A počítá prý s tím, že dalším cílem by mohlo být Polsko. Už v říjnu se proto rozhodla zvětšit armádu země na 250 tisíc osob. Nyní má v aktivní službě něco přes sto tisíc vojáků. „Rozhodně odmítáme dnes běžnou módní představu, podle které má být armáda malá a velmi dobře vyzbrojená. Měla by být co největší a co nejlépe vyzbrojená, pak má odstrašující sílu,“ prohlásil lídr vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jaroslav Kaczyński.
Tím však polské ambice nejspíše neskončí. Błaszczak v dubnu navštívil Spojené státy a naznačil, že Varšava bude chtít ještě útočné helikoptéry, drony a desítky letadel. „Obě strany budou spolupracovat na tom, aby se polská armáda stala jednou z nejzdatnějších v Evropě", slíbil mluvčí Pentagonu John Kirby.
Velvyslanec Ukrajiny v ČR pro Blesk o ruské brutalitě a genocidě: Zbraně budeme potřebovat ještě dlouho
Evropa už výrazně zbrojila v minulé pětiletce, nyní se čeká další nárůst
V současnosti Polsko na žebříčku nejsilnějších armád světa Global Firepower Index 2022 zaujímá 24. příčku, mezi evropskými zeměmi mu přísluší osmá pozice. Pro srovnání, Česko je na světové úrovni 41. a na starém kontinentu patnácté.
Polsko přitom není zdaleka jedinou evropskou zemí, která plánuje v reakci na ruskou agresi posílit své obranné kapacity. Především Německo, které roky odolávalo americkým výzvám k navýšení výdajů na zbrojení, bezprostředně po začátku invaze oznámilo ustanovení speciálního obranného fondu v hodnotě sto miliard eur. Více zbrojit plánují i země, které se teprve chystají do Severoatlantické aliance nebo se s ní sbližují, jako Finsko, Švédsko a Švýcarsko.
Je tak zřejmé, že přinejmenším Evropu v nejbližších letech čeká militarizace. Už loni podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) světové výdaje na obranu poprvé překonaly 2 biliony dolarů. Globální obchod se zbraněmi sice v uplynulé pětiletce mírně poklesl v porovnání s předchozí, rostl však export z USA a Francie a o devatenáct procent se zvedl celkový import do Evropy.
„Největšími dovozci zbraní v Evropě byly Spojené království, Norsko a Nizozemsko. Očekává se, že se v nadcházejícím desetiletí výrazně zvýší dovoz zbraní i do dalších evropských států, jelikož nedávno zadaly velké zbrojní objednávky, zejména bojových letadel z USA,“ uvedl ústav v březnové zprávě, která ještě plně neodrážela válečnou realitu.
Zbrojařům se zakázky hrnou, navýšit kapacity ale nebude snadné
Především američtí zbrojaři jsou tak považování za velké vítěze současného dění. Těžit budou nejen z objednávek souvisejících s posilováním obrany řady států, ale i z nahrazování zbraní v hodnotě miliard dolarů, které byly už poslány na ukrajinské bojiště. Po zahájení invaze výrazně posílily kupříkladu akcie firmy Lockheed Martin, která vyrábí dnes proslulé protitankové střely Javelin, další americké společnosti Northrop Grumman, ale i francouzského výrobce Thales.
Odborníci však upozorňují na to, že zbrojní zakázky jsou dlouhodobou záležitostí a zbrojaři nejsou schopni dodat nové výrobky rychle. Americké Středisko pro strategická studia uvádí, že tři roky až pět let bude trvat, než Pentagon nahradí javeliny a protiletecké rakety Stinger, které dodal na Ukrajinu.
„V obranném sektoru je skutečně těžké utrácet peníze rychle,“ poznamenal podle ABC Marcus Hellyer z Australského ústavu pro strategickou politiku s tím, že zvýšit produkční kapacitu není snadné. Lockheed Martin sice plánuje zdvojnásobit produkci javelinů na čtyři tisíce kusů ročně, připouští však, že to může trvat i několik let.
Bayraktar chce celý svět, tvrdí jeho výrobce |
Jednou z nejznámějších zbraní války se stal turecký dron Bayraktar, na který se dokonce skládají oslavné písně. Jeho výrobce Selçuk Bayraktar si nyní pochvaluje, že o tato bezpilotní letadla je obrovský zájem. „Celý svět je zákazníkem,“ řekl Reuters. Jeho firma už vyvíjí nové modely. Aktuálního typu TB2 může turecká společnost vyrobit až dvě stě kusů ročně. Ankara však oficiálně zbrojní dodávky nekomentuje, není tak jasné, kolik dronů dodala firma na Ukrajinu a jaké má další zakázky. |
