Bezplatné ubytování poskytují ukrajinským uprchlíkům nejen obyčejní lidé, ale i hotely, penziony a hostely, kterým se právě rozbíhá turistická sezona. Stát jim nabízí podporu 250 korun za ubytování dospělého uprchlíka na den včetně stravy. „O pomoc státu jsme nežádali. Nevím ani, v jaké fázi je příslušný zákon, nesledujeme to,“ uvádí manažerka hostelu Sir Toby’s v pražských Holešovicích Elena Pudova.
Zvenčí vypadá Sir Toby’s jako každý jiný turistický hostel v širším centru Prahy. U vstupu narazíte na pár cizinců s mapou v ruce a na recepci polepené výstřižky archivních novin vás uvítá usměvavá recepční. Stačí sejít pár schodů a dostanete se do místnosti s velkým jídelním stolem, kuchyňským a dětským koutem.
Každý čtvrteční večer se tato místnost rozezní mnoha jazyky – ukrajinštinou, ruštinou, angličtinou, češtinou, němčinou. U společné večeře, jejímž hlavním chodem jsou lasagne, se sejdou majitelé hostelu amerického a německého původu, zaměstnanci a hosté, kteří tam na rozdíl od běžných návštěvníků nejsou na výletě.
První den v brněnské škole s ryze ukrajinskými třídami
A pak to začalo
Každý třetí host v Sir Toby’s, hostelu se 150 lůžky, uprchl před válkou na Ukrajině. „Oznamujeme to i hostům, kteří si u nás dělají rezervaci. Nejenže jim to nevadí, velká část klientů nabízí finanční podporu, kupuje hory potravin a další potřebné věci – zkrátka chce pomoci, jak může,“ vypráví manažerka hostelu Elena Pudova.
Nabídnout ubytování uprchlíkům se majitelé sítě hostelů rozhodli hned na začátku války. „Ozvali se nám, pracovníkům obou hotelů, že se máme připravit. Nakoupili jsme plnou lednici jídla a prostředky osobní hygieny, připravili jsme pokoje a čekali. První dny skoro nikdo nepřicházel, a pak to začalo,“ vzpomíná manažerka.
Sami majitelé hostelu se v reportáži nechtěli vyjadřovat přímo s poukazem na to, že „manažerka Elena je v dennodenním kontaktu s uprchlíky, o současné situaci ví z první ruky a je informována mnohem lépe než my“.
Česko je pro mnoho uprchlíků první zkušeností se zahraničím. „Na rozdíl od běžných turistů si neumějí poradit ani s veřejnou dopravou, potřebují doprovod na zastávku, a navíc často mají na starosti malé děti,“ shrnuje Pudova a dodává, že největší kus práce odvedli dobrovolníci, kteří hostel pravidelně navštěvují.
Poslední v řadě mají smůlu – byty došly
S pomocí uprchlíkům má tento a další hostel, které patří stejným majitelům, zkušenost i z roku 2014. „Další máme ve Francouzské ulici, a ubytovaných uprchlíků tam máme dvakrát tolik,“ upřesňuje.
Přestože v nedávné době schválila vláda odměnu pro ubytovatele ve výši 250 korun za dospělou osobu a noc, hostel, kde nejlevnější lůžko vyjde na zhruba 300 korun za noc bez snídaně, zatím peněžní náhrady neřeší. „Od začátku počítáme s tím, že to děláme zdarma a nic za to nechceme, a to i přesto, že turistická sezona už začala. Můžeme si to dovolit hlavně díky kamarádům, rodině a charitativním organizacím, které nás finančně podporují,“ vysvětluje ve společenské místnosti.
Vzápětí se na schodech objeví pětičlenná rodina. Je to starší manželský pár s dcerou a zhruba čtyřletým vnoučetem. Nesou igelitové tašky přebytečného oblečení, které dostali od dobrovolníků a chtějí je dál darovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
