Zdražování pšenice je jen začátkem. Rok 2023 bude z hlediska potravinové bezpečnosti kritický

Indie zakázala export pšenice, její ceny v reakci stouply.

Indie zakázala export pšenice, její ceny v reakci stouply. Zdroj: Profimedia

Indii trápí vlna veder, i proto zakázala export pšenice.
Indie zakázala export pšenice v souvislosti s vlnou veder.
Pěstování pšenice na Ukrajině je v ohrožení kvůli válce, ještě větší problém je v tuto chvíli export.
Pěstování pšenice na Ukrajině je v ohrožení kvůli válce, ještě větší problém je v tuto chvíli export.
Světu hrozí nedostatek zemědělských produktů i v souvislosti se zdražováním hnojiv. Ilustrační foto
6
Fotogalerie

Světové ceny pšenice vyskočily v reakci na víkendový zákaz vývozu této obiloviny z Indie, jež je jejím druhým největším producentem. Lidnatá země opatřením po vlně veder reaguje na zdražování na domácím trhu. Pěstování a dodávky pšenice však ohrožují i další faktory – kromě války na Ukrajině také drahá hnojiva, kvůli čemuž hrozí nižší úroda. Experti se tak obávají, že se svět příští rok bude potýkat s nedostatkem potravin. Situaci by mohla ještě zhoršit protekcionistická opatření po vzoru Indie.

Pšenice zdražila na burze v Chicagu v jednu chvíli o šest procent na téměř 12,50 dolaru za bušl. Je tak skoro stejně vysoko jako na počátku března, kdy dramaticky vyskočila v reakci na začátek války na Ukrajině. Celkově letos obilovina podražila už o více než šedesát procent, jelikož Rusko a Ukrajina jsou jejími významnými exportéry a napadená země se nyní kvůli uzavřeným přístavům potýká s vývozními problémy.

Indický zákaz vývozu je tak další ránou pro napjatý trh, i když by se neměl vztahovat na kritické dodávky do zemí, v nichž je ohrožená potravinová bezpečnost. Nákupy tak může uskutečnit kupříkladu Egypt. Dillí je desátým největším světovým vývozcem pšenice, na světovém exportu se podílí ze tří procent, zatímco Ukrajina z devíti.

K zákazu exportu sklizně se mohou přidat další státy

„Jen to zvyšuje riziko nedostatku potravin zejména pro rozvojové země a pro ty, které jsou historicky závislé na potravinách z tohoto regionu,“ komentoval indické rozhodnutí podle Financial Times Robert Rennie z australské banky Westpac. Krok o víkendu kritizovali i ministři zemědělství skupiny zemí G7, kteří se obávají dalších podobných opatření.

Ostatně Indonésie už v dubnu pod tlakem veřejnosti přistoupila k zákazu exportu palmového oleje. „Růst cen potravin představuje riziko dalších protekcionistických opatření v globálním měřítku a může dále podněcovat inflaci,“ upozornili podle BusinessInsider i ekonomové Nomury Sonal Varma a Rangga Cipta.

Téma potravinové bezpečnosti tak bylo na setkání sedmi hospodářsky nejvyspělejších států světa jedním z nejdůležitějších. Jejich zástupci varovali před hrozící potravinovou krizí. „V Africe a na Blízkém východě budou umírat lidé a my stojíme před naléhavou otázkou: Jak lze nasytit lidi po celém světě?“ otázala se podle Deutsche Welle německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Rusko je pod tlakem, aby umožnilo ukrajinský export

O pár dní dříve bil na poplach i šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley, podle něhož se problémy s nedostatkem potravin naplno projeví až v příštím roce. Vyzval Rusko, aby bez ohledu na svůj postoj k Ukrajině projevilo soucit aspoň s dalšími zeměmi světa a umožnilo export z přístavů v Černém a Azovském moři.

Na Ukrajině podle některých zdrojů uvízlo až 25 milionů tun různých obilovin, které se jen složitě dostávají k zákazníkům po kolejích, a to i přes Česko. Kyjev navíc viní Rusko z krádeží zrní.

Zatímco blokáda přístavů maří dodávky už vypěstovaného obilí, indická vlna veder, čínské záplavy a další rozmary počasí ohrožují i budoucí zásobování. A k tomu je třeba přičíst globální riziko nízkých a méně kvalitních výnosů nejen pšenice kvůli drahým hnojivům. Farmáři po celém světě jimi totiž šetří. Podle odhadů by tak kupříkladu v Brazílii mohla být úroda sóji o čtrnáct procent nižší, jinde se předpokládá menší produkce kukuřice, kávy i dalších plodin.

Farmáři šetří hnojivy, která válka rovněž prodražila

„Když jsou drahá hnojiva, použijeme jich méně. Když jich dáme méně, méně vypěstujeme. Ceny potravin půjdou nahoru a trpět budou všichni,“ popsal začarovaný kruh Bloombergu brazilský farmář Napoleão Rutilli. Přestože zemědělci tyto zákonitosti chápou, nemohou si zejména v chudších zemích dovolit vydat za hnojiva víc. V USA jejich ceny vzrostly až na trojnásobek oproti roku 2020 a v některých dalších regionech není situace lepší.

Ceny povzbuzovačů růstu výrazně rostly už loni zejména v souvislosti se zdražováním zemního plynu. Letos dále stoupají kvůli válce, jelikož na velké producenty hnojiv Rusko a Bělorusko dopadly sankce a neochota Litvy umožnit export běloruského zboží přes přístav Klajpeda.

Samotní zemědělci uvádějí, že letos bude záležet na každém pytli obilí, který se podaří z polí sklidit. A experti varují před dalšími tvrdými dopady na nízkopříjmovou část populace. „Po celém světě, zvláště pro chudého spotřebitele, co jen tak tak vychází s penězi, je to neuvěřitelně náročná doba, ať už žije v centru Toronta, nebo v Africe,“ řekl CBC Evan Fraser z Arrel Food Institute.

V nejchudších regionech světa hrozí nejen hladomor, ale také politické nepokoje v reakci na zdražování. Protesty související s vysokými cenami potravin pokračují už několik dní v Íránu a postupně se politizují. Obavy z destabilizace má kupříkladu i výše zmíněný Egypt a další státy, které si prošly zkušeností Arabského jara.