Již druhým rokem se původem brněnská podnikatelka Michaela Macharik a její obchodní i životní partner Markus Ciupek vypořádávají s následky válečného konfliktu na Ukrajině. Ze země přesto v žádném případě odejít nechtějí, a dokonce do ní plánují přilákat české byznysmeny. Závod jejich společnosti Time & Space, která vyrábí kabelové svazky pro světové výrobce automobilů a domácích spotřebičů v západoukrajinském městě Stryj, na přelomu srpna a září navštívil redaktor deníku e15.
Dvojice podnikatelů jezdí na Ukrajinu ze svého bydliště v Brně nejméně jednou měsíčně. Od začátku ruské invaze se tak vypravili do napadené země už přibližně dvacetkrát. „Strach nemáme. To bychom zde nemohli normálně fungovat. Jde spíš o to být ostražitý a mít respekt k tomu, že se teoreticky může něco stát, byť západ Ukrajiny je v podstatě bezpečný,“ podotýká Markus a přiznává, že válka způsobila tamnímu byznysu nemalé komplikace.
O tom se lze přesvědčit hned na polsko-ukrajinské hranici, kde se zejména kvůli nedostatku pohraničníků pravidelně tvoří dlouhé fronty. Přijíždějící auta procházejí při vstupu do země dvojí bezpečnostní kontrolou jak na polské, tak na ukrajinské straně. „Běžně zde strávíme čtyři až šest hodin, někdy i déle, což je samozřejmě nepříjemné,“ popisuje Michaela. Letecké spojení na Ukrajinu kvůli válce neexistuje. Transport zboží však podle podnikatelů probíhá rychleji, protože nákladní vozidla si mohou dopředu zarezervovat časové sloty.
Výroba běží i během poplachu
Time & Space je jednou z mála českých firem, které od roku 2017 provozují na Ukrajině vlastní továrnu. Vznikají v ní kabelové svazky do airbagů, bezpečnostních pásů nebo domácích spotřebičů. Konečnými zákazníky jsou například automobilky Audi, BMW, Škoda Auto, Volkswagen či výrobce praček Whirlpool. Před válkou zaměstnávala téměř tři stovky místních obyvatel. V důsledku ruské agrese však musela výrobu omezit a počet pracovníků se snížil na nynějších 105. Proměnilo se také jejich složení. Zatímco dříve v Time & Space pracovali hlavně muži, teď jsou to skoro výhradně ženy. Všechny zdejší podniky se totiž musejí vyrovnávat s odchody mužů do války. Někdy i vynucenými.
„Zrovna minulý týden nám ukrajinská armáda odvedla našeho údržbáře Viktora. Prostě ho naložili do auta a odvezli. Jako zaměstnavatel proti tomu nemůžeme vůbec nic udělat,“ stěžuje si Michaela. „Každý, kdo chtěl jít bojovat, už dávno odešel sám. To znamená, že mladí muži, kteří ve městě ještě zůstali a do armády nechtějí, se o práci příliš nehlásí, protože bychom je museli zaevidovat na úřadě a tím se vystavují riziku dřívějšího odvedení,“ objasňuje šéfka Time & Space. Před vojenskou službou jsou chráněni pouze zaměstnanci kritické infrastruktury státu, jako jsou elektrárny nebo nemocnice. Lidé rovněž stále prchají na Západ. Fluktuace pracovníků je tak výrazně vyšší než v minulosti.
Ačkoli Time & Space v souvislosti s válečným konfliktem klesl obrat přibližně o padesát procent, výroba v jejich závodě se nezastavila. „Jsme rádi, že můžeme místním lidem dávat práci, protože spousta ukrajinských firem ukončila svou činnost úplně a řada lidí tak ztratila obživu,“ říká Markus a jeho slova mi při prohlídce továrny potvrzují i samotné zaměstnankyně.
Minulou zimu se závod musel potýkat s výpadky elektrického proudu. Tento problém se však už Time & Space podařilo vyřešit nákupem generátoru. „I v případě úplného blackoutu nyní může továrna bez omezení fungovat až několik dní,“ tvrdí Markus. Produkci v minulých měsících narušovaly rovněž neustálé sirény. „Zpočátku jsme výrobu zastavovali a chodili se schovat do krytu. Pak jsme ale nechali naše zaměstnance hlasovat a oni se sami rozhodli, že chtějí pokračovat v práci i během leteckých poplachů,“ popisuje Michaela.
Český „business cluster“
Ani výše popsané překážky nicméně neodradily Markuse a Michaelu od nových ambiciózních plánů. V příštích měsících by rádi ve Stryji vytvořili „český business cluster“. Jejich cílem je nalákat do regionu malé a střední výrobní podniky z Česka, případně i dalších západních zemí. Time & Space jim pak v rámci svého projektu SynergiFactory může poskytnout nejen výrobní prostory, ale třeba také právní či daňové poradenství. „Chceme sdílet naše znalosti a zkušenosti z místního trhu, aby tyto firmy byly v podnikání na Ukrajině od začátku úspěšné. Pomůžeme tak byznysu i této zemi,“ upřesňuje Michaela.
Nabídka je podle Markuse vhodná především pro menší společnosti, které samy nemají na expanzi potřebné kapacity a know-how. „Můžeme jim pomoci úplně s čímkoli, co budou potřebovat. S náborem a školením vhodných zaměstnanců, s celními kontrolami, s logistikou… Díky nám zde mohou spustit výrobu během několika týdnů,“ vypočítává.
Majitelé Time & Space jsou přesvědčeni, že západ Ukrajiny má českým podnikatelům hodně co nabídnout. „V první řadě je to stále mimořádně levná pracovní síla a celkově velmi nízké operativní náklady. Dokonce i energeticky náročné podniky tu stojí jedna výrobní hodina zhruba sedm eur. V Česku dáte kolem jedenácti eur jen na mzdy. Místní dělníci jsou i daleko ochotnější k přesčasům a práci o svátcích a víkendech,“ míní Michaela.
„Ukrajinci mají evropskou mentalitu a jsou nám kulturně bližší než Turci, Číňané a další velké státy s levnou pracovní silou. Myslím, že Ukrajina má potenciál stát se výrobním centrem Evropy,“ přidává se Markus. Válečné riziko je podle podnikatelů v této oblasti prakticky nulové.
„Jsme jenom sto kilometrů od polských hranic, které ukrajinská vláda nikdy nemůže uzavřít, protože by tím pohřbila zdejší hospodářství, a nemohou je zavřít ani Rusové, protože by riskovali, že jejich rakety dopadnou na území NATO. Import a export tak budou fungovat v každém případě,“ myslí si Markus. „Navíc je jisté, že dokud potrvá válka a nebude obnovena letecká doprava, západní část země bude motorem ukrajinské ekonomiky a nejlepším regionem pro zahraniční investice, protože nikdo nebude dojíždět autem dalších 500 kilometrů do Kyjeva, což je výrazně dražší a riskantnější,“ doplňuje Markus.
Vstup na ukrajinský trh by ovšem tuzemské podniky na základě Markusova mínění neměly zbytečně odkládat. „Jediné, co nikdo nedokáže předpovědět, je, jak se na Ukrajině promění cena práce po skončení konfliktu, až se sem vrátí jazykově vybavení uprchlíci ze západních zemí,“ uzavírá.
