Antimonopolní systém v případu Facebooku selhal, říká britský bankéř Robert Wigley | E15.cz

Antimonopolní systém v případu Facebooku selhal, říká britský bankéř Robert Wigley

Leoš Rousek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Velké technologické firmy jako například Google, Facebook či Twitter by měly nést větší odpovědnost za obsah, který se na jejich platformách objevuje, a to zejména ve vztahu k nezletilým uživatelům. Jak v případě převzetí služeb Instagram a WhatsApp společností Facebook, tak u akvizice navigační služby Waze společností Google selhal americký antimonopolní systém, říká předseda britské bankovní asociace UK Finance Robert Wigley.

„Už je příliš pozdě na to, aby se to dalo vzít zpět,“ říká Robert Wigley, předseda asociace sdružující na 300 bankovních a finančních institucí ve Velké Británii. Velké technologické firmy si to podle Wigleyho, který v minulosti působil také v bance Merrill Lynch a zažil internetovou bublinu na přelomu milénia, uvědomují, že hlavně díky novým akvizicím posilují svá nejcennější aktiva: uživatelská data.

V rozhovoru ze série PFI Talks, kterou deník E15 přináší ve spolupráci se spolkem Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI, se Wigley vymezuje také vůči tomu, že se technologické firmy označují pouze za platformy, nikoli za vydavatele odpovídající za publikovaný obsah. 

--------------------

Poslechněte si tento a další rozhovory PFI Talks jako podcast.

--------------------

„Jak může technologická firma na jedné straně argumentovat tím, že není vydavatelem, ale pouze platformou umožňující uživatelům publikovat vlastní obsah, a na druhé straně do obsahu výrazně zasahovat například tím, že zablokuje uživatelský účet demokraticky zvolenému prezidentovi Spojených států,“ říká Wigley s odkazem na zablokování twitterového profilu Donalda Trumpa.

Wigley o fenoménu big tech a jeho dopadu zejména na mladé uživatele napsal knihu Born Digital. Titul, který se na pulty knihkupectví dostane letos na jaře, popisuje mimo jiné to, jak technologie a na ně navázané aplikace ovlivňují vzorce chování příslušníků nejmladší generace Z, jež už vyrůstala v době všudypřítomného mobilního internetu. Wigley očekává, že právě směrem k větší ochraně nejmladších uživatelů se bude do budoucna ubírat regulace velkých technologických firem po celém světě.

Vliv sociálních sítí a platforem na rozhodování a chování mladých lidí je podle předsedy UK Finance nově patrný také v oblasti jako investování. Rozmach obchodních aplikací typu Robinhood, které jsou záměrně navrženy tak, aby vypadaly jako videohra, proto podle Wigleyho vyvolá zájem regulátorů.

„Pokud někdo vyrůstal v prostředí, kde peníze byly už jen čísla na obrazovce a ne bankovky, které jste si mohl dát do peněženky až poté, co jste si je tvrdě odpracoval, mnohdy nedokáže rozpoznat nebezpečí. Když přijdete o peníze ve videohře, nic se nestane, ale v případě Robinhoodu, Redditu a dalších už případné finanční ztráty lidé pocítí doopravdy,“ popisuje Wigley a očekává, že regulátoři začnou po nových typech aplikací a platforem vyžadovat, aby zjišťovaly, zda si jejich klienti mohou případné ztráty dovolit.

Co se stávající hospodářské situace týče, není možné podle Wigleyho počítat s tím, že podpora ekonomik zasažených pandemií bude ze strany států a centrálních bank v tomto rozsahu pokračovat donekonečna. Očekávané hospodářské oživení po odeznění covidového stavu by tak podle něj mohlo být bodem zlomu, po kterém skončí období dlouhodobě nízkých úrokových sazeb. Ruku v ruce s tím bude muset nastoupit také konsolidace veřejných financí. „Jen v případě Velké Británie to bude v základním scénáři znamenat nutné úspory ve výši 40 miliard liber ročně,“ říká Wigley a počítá s tím, že se jednotlivé státy neobejdou bez zvyšování daňových příjmů.

I přes nárůst zadlužení a dopady brexitu ale zůstane Velká Británie podle Wigleyho nadále významným finančním centrem Evropy, byť o první příčku v rámci Evropy už Londýn přišel, když byl co do objemu transakcí vystřídán Amsterdamem. „Na začátku brexitu se spekulovalo o tom, že odchod z EU připraví britský finanční sektor až o 75 tisíc pracovních míst, což by znamenalo propad o desetinu. Podle odhadů však bylo zatím zrušeno nebo přesunuto jen 10 tisíc pozic. Navíc se zdá, že z toho netěží ani tak kontinentální Evropa, ale spíše New York,“ říká předseda UK Finance.

O autorovi: 

Leoš Rousek je senior researcher v pražském ústředí skupiny Home Credit. V minulosti působil jako dopisovatel ve střední a východní Evropě pro americký deník The Wall Street Journal a agenturu Dow Jones Newswires. Později pracoval jako ekonomický analytik v Hospodářských novinách.

Autor: Leoš Rousek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.