Pod lupou: Bankovní identitu využívá stále více lidí. Nadstavbou má být evropská peněženka | E15.cz

Pod lupou: Bankovní identitu využívá stále více lidí. Nadstavbou má být evropská peněženka

Video se připravuje ...

Radek Ježdík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Bankovní identita se v Česku používá už téměř dva roky. První banky začaly tuto službu poskytovat v únoru 2021. Bez přehánění se dá říci, že zásadně mění možnosti digitalizace české společnosti. O tom, jak se bude dál bankovní identita rozvíjet, diskutovali hosté pořadu Pod lupou. Konkrétně Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti České spořitelny, Jan Blažek, předseda představenstva společnosti Bankovní identita, konzultant České bankovní asociace Pavel Kolář a generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil.

Rychle si zkontrolovat platnost dokladů, nahlédnout do katastru nemovitostí nebo registru vozidel, založit či změnit živnost nebo se přihlásit do očkovacího portálu občana. To je jen základní výčet služeb, které jsou dostupné na Portálu občana. Aby se k nim člověk mohl jednoduše dostat, musí být schopen se identifikovat. Jednou z nejjednodušších možností je využití bankovní identity. Kromě státu ji lze využít i vůči soukromým subjektům.

O tom, jakým způsobem posunout spolupráci bankovního sektoru směrem ke státu, probíhaly v posledních deseti letech velmi intenzivní diskuze. Zhruba před čtyřmi lety došlo konečně ke shodě, že banky budou poskytovat bankovní identitu i pro identifikaci vůči státu. „Od rozhodnutí k realizaci uběhla poměrně dlouhá doba, musel se sepsat zákon, prováděcí předpisy a prosadit zákon v Poslanecké sněmovně. A pak ho samozřejmě ještě uvést v život, což nebylo úplně jednoduché,“ říká v úvodu diskuze Pavel Kolář.

Každý čtvrtý klient České spořitelny bankovní identitu aktivně využívá

I v dnešní digitální době jsou ve společnosti dva názorové tábory. Zejména mladší lidé si stěžují, že by digitalizace měla postupovat mnohem rychleji. A pak je tu stále skupina lidí, kteří si drží odstup a do digitálního vlaku nechtějí za žádnou cenu nastoupit. O klientské zkušenosti největšího poskytovatele bankovní identity v Česku, kterým je Česká spořitelna, se podělil Petr Zíma.

„Pokud se budeme zabývat tou druhou skupinou, tak podle našich průzkumů se tito lidé nejvíce obávají nedostatečné bezpečnosti. Tyto obavy pak slábnou s přicházející mladou generací. Já mohu všechny ujistit, že stejně dobře jako chráníme peníze v bance, chráníme i identitu klientů. A potvrzují to i čísla, protože každý čtvrtý náš klient využívá bankovní identitu i jinak než pro komunikaci s bankou. Celkem bankovní identitou prokázalo svoji totožnost v digitálním světě téměř 800 tisíc našich klientů. 80 procent přihlášení bylo vůči digitálním službám státu a 20 procent klientů se bankovní identitou ověřilo vůči soukromým firmám,“ říká Petr Zíma.

Rozvoj využívání bankovní identity vůči státu se podle diskutujících pozitivně projevuje na elektronické komunikaci se soukromými subjekty. Zdravotní pojišťovna OZP vsadila na elektronickou komunikaci už před deseti lety. „Právě bankovní identita pro nás byla ideálním prostředkem, jak zajistit identifikaci klientů při přístupu do našeho portálu. Dnes zde máme zaregistrované tři čtvrtiny našich pojištěnců. A dokonce víc než polovina z nich s námi skutečně aktivně digitálně komunikuje,“ prozrazuje Radovan Kouřil.

Jan Blažek odhaduje, že do konce letošního roku bankovní identitu alespoň jednou využijí více než dva miliony lidí. „To je za necelé dva roky opravdu obrovské číslo. Znamená to, že v celé skupině, která bankovní identitu dneska může používat, je to více než 30 procent lidí. V závislosti na rozvoji služeb státu se pak v příštím roce můžeme dostat nad tři miliony,“ počítá Jan Blažek.

V budoucnu se bez bezpečného ověřování identity neobejdeme

Na závěr se diskutující pokusili odhadnout, jakým směrem se bude bankovní identita v Česku dál rozvíjet. Petr Zíma je přesvědčen, že pokud se má český digitální svět dál bezpečně rozvíjet a být pilířem ekonomického růstu, neobejdeme se v něm bez bezpečného ověřování identity. „Za mě je bankovní identita jeden z těch způsobů, jak tohle můžeme naplnit,“ je přesvědčen Petr Zíma.

Podle Radovana Kouřila je důležité jít cestou vysvětlování a rozšiřování nabídky služeb. „Lidé si potom uvědomí, že to pro ně má opravdu velký přínos. Pokud se podaří vytvořit něco jako digitální peněženku se všemi osobními doklady, tak to bude další důležitý krok pro rozšíření i bankovní identity,“ říká Radovan Kouřil.

Jan Blažek připomíná, že tok dat je zatím vesměs jednosměrný, to znamená od bank do firem. „Potřebujeme vybudovat u nás i v Evropě systém, který umožní, aby data putovala i mezi firmami a mezi státem a firmami. A uprostřed toho má být občan, který bude říkat, jaká data a komu chce poskytnout,“ uvažuje Blažek.

V oblasti elektronické identifikace navrhuje aktuálně významné změny i Evropská komise.  Nad národními elektronickými identitami plánuje vybudovat nadstavbu, jejímž středobodem bude evropská peněženka digitální identity. Tu budou moci využívat občané, rezidenti a podniky v EU, kteří chtějí prokázat svou identitu nebo potvrdit určité osobní informace.

„Prezidium České bankovní asociace nabídlo státu v této oblasti významnou spolupráci, která de facto znamená, že je asociace ochotna nainvestovat velké prostředky do rozvoje této nadstavby. Je to jenom na státu, jestli tu nabídku využije, nebo ne, uzavírá diskuzi Jan Blažek.

Autor: Radek Ježdík

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery