Celou důchodovou reformu vláda nezruší. Přesto bude prostředků na budoucí penze málo
- Nově vyměřované důchody porostou od ledna pomaleji, stát na tom v budocnu ušetří asi jedno procento HDP ročně.
- Důchodová reforma, kterou chce nastupující vláda z velké části zrušit, však měla uspořit třikrát tolik.
- Odborníci varují, že stát se bude muset kvůli výplatám penzí výrazně zadlužovat.
Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů vidí budoucnost důchodového systému optimisticky a s výjimkou výhodnějšího penzijního spoření žádné kroky nechystá. Naopak dvě zásadní reformní opatření končícího kabinetu Petra Fialy, jimiž jsou pozvolný růst důchodového věku na 67 let a snížení lednových valorizací důchodů, hodlá zrušit.
Do takzvané třetí části reformy však podle pravděpodobného příštího ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) moc zasahovat nehodlá. Z předpokládaných tří procent HDP, která měla reforma celkově ušetřit, tak zůstane zhruba jedno procento. Podle odborníků je to ale málo.
Poslední část reformy například výrazně zvedá minimální důchod o dvacet procent, upravuje výchovné a zavádí společný vyměřovací základ manželů nebo partnerů či dřívější penze pro riziková povolání. A z pohledu úspor především pomaleji zvyšuje nově přiznávané starobní důchody.
„Ve třetí vlně změn parametrů nebudeme v drtivé většině nic měnit,“ řekl Juchelka. Asi největšími úpravami tak budou rozšíření okruhu náročných profesí s nárokem na zkrácení pracovní fáze života a nižší sociální odvody OSVČ.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Senioři by žádali o dávky, tvrdí Juchelka
Nová vládní koalice se v návrhu programového prohlášení zavazuje, že zastropuje důchodový věk na 65 letech a vrátí původní vzorec pro výpočet řádných valorizací penzí. Ty porostou o polovinu reálných mezd, nikoliv o třetinu. Reformní opatření spolu s dalšími změnami však nabíhá už od ledna. Aby ANO, SPD a Motoristé dodrželi své sliby, musejí novelizovat zákon. Dříve než na začátku roku 2027 se tudíž senioři štědřejšího přilepšení nedočkají.
„Pokud nezvýšíme ten vzorec, lidé začnou žádat o různé dávky, protože svoje životní náklady nebudou moci ze starobního důchodu pokrýt,“ argumentuje Juchelka, podle něhož by tak ve finále byly úspory nulové.
Zmíněné pomalejší tempo růstu nově přiznávaných penzí, které vstupuje v platnost také na začátku roku, se však měnit nemá. Při výměře nových důchodů začne stát snižovat zápočet výdělku ze sta na 90 procent a koeficient za každý rok sociálního pojištění z 1,5 na 1,45.
Zpřísnění se neprojeví skokově, ale postupně v průběhu příštích deseti let. Zápočet mezd se oproti současnosti sníží o desetinu až v roce 2035, což bude v aktuálních cenách znamenat pokles průměrné penze přibližně o 800 korun měsíčně. Po vynásobení dvanácti tak lidé přijdou o 9600 korun ročně. Díky pravidelným valorizacím ale průměrný důchod naroste. Podle ministerstva práce má v polovině příští dekády činit přes 30 tisíc korun.
„Efekt opatření bude nabíhat během dalších 25 až 30 let. Poté odhadujeme, že zpomalí nárůst výdajů na důchody a tím i sníží budoucí předpokládaný deficit bilance příjmů ze sociálního pojištění a výdajů na důchody o přibližně jedno procento HDP ročně,“ uvedlo tiskové oddělení rezortu práce. V současnosti by úspora představovala asi 90 miliard korun.
Systém je neudržitelný, varují experti
Jakkoli je taková částka z pohledu takzvaného penzijního účtu významná, budoucí nároky podle projekcí nepokryje. Až silné ročníky narozené v 70. letech nastoupí do důchodu, dosáhne schodek systému po roce 2040 až čtyř procent HDP ročně. V dnešních cenách to je zhruba 350 miliard korun. Vliv na to bude mít i dlouhodobě nízká porodnost a zvýšení nároků na sociální služby právě pro vlnu nových seniorů z generací takzvaných Husákových dětí.
Juchelka v tom však rizika nespatřuje. „Systém bude v přebytku dalších x let. Vidíme, že to závisí na hospodářském růstu a výši mezd. Tím, že firmy prosperují a je tlak na růst mezd, se důchodový účet plní,“ odmítl obavy o udržitelnost systému do budoucna.
Národní rozpočtová rada přitom už rodící se vládu varovala, aby se na pozitivní vývoj ekonomiky příliš nespoléhala. Rušit pozvolný nárůst penzijního věku na 67 let i nižší lednové valorizace penzí bez toho, aby kabinet řekl, kde vezme peníze, odmítá také Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd ČR.
„V kontextu stárnoucí populace moc možností, jak stabilizovat důchodový systém, aby nerozvrátil veřejné finance, nemáme,“ uvedl Filip Pertold z IDEA. Dodal, že základní trojúhelník udržitelnosti systému tvoří penzijní věk, výše vyplácených důchodů a výše odváděného pojistného. „Nemůžeme z tohoto trojúhelníku vyskočit a neříct, kde na to vezmeme. Pokud to uděláme, naskočíme až v okamžiku, kdy nám finanční trhy budou půjčovat na naše deficity za velmi vysoký úrok. Pak přijde vláda, která bude donucena do toho říznout,“ upozornil ekonom.
