ANO bojuje o velká města, lidovci chtějí být nejsilnější stranou v Senátu. ČSSD se pokusí minimalizovat ztráty.
Zájem o práci starostů a zastupitelů klesá. Letos se o tyto funkce utká na 216 tisíc lidí, což je o sedmnáct tisíc méně než v roce 2014. Tak nízký počet evidoval Český statistický úřad naposledy před dvanácti lety.
V sedmnácti obcích se nenašel dostatek adeptů na zaplnění zastupitelstev. A v devíti nechce kandidovat vůbec nikdo. Jejich dosavadní vedení proto nahradí správci ministerstva vnitra. Pokud by se situace opakovala i v dodatečných volbách, mohou být sloučeny s některou z okolních vesnic. Jinde už je vítěz voleb jasný. Například v šesti pražských městských částech, kde se přihlásila vždy jen jedna formace. V dalších třiceti čtvrtích včetně několika velkých obvodů, jako jsou Praha 1, 5, 6 a 7 pak bylo podáno méně kandidátek než minule.
Podle šéfa Svazu měst a obcí Františka Lukla může za nižší zájem bobtnající administrativa. „Vláda a parlament by měly starostům důvěřovat místo toho, aby jim nakládaly na bedra další a další povinnosti, které je od správy obcí odrazují,“ řekl. Dalším důvodem je nová povinnost komunálních politiků podávat majetková přiznání. „Stačí, když si kandidaturu rozmyslí jeden lídr, a tím padne celá strana, protože nemá výraznou osobnost,“ uvedl politolog Stanislav Balík.
Mírně naopak přibylo uchazečů o správu věcí veřejných v Senátu. Kandiduje jich 236, o tři více než v předchozím klání. Největší konkurence je v Praze 8, kde se přihlásilo šestnáct lidí. Naopak nejméně jich přilákaly volební obvody Náchod, Šumperk a Vsetín, kde je po šesti zájemcích. Podle rozdělení na stranické dresy nemá nadcházející souboj o radnice a třetinu senátních křesel favority. V záviděníhodné pozici není ani jedna z vládních partají.
ANO může podlehnout v Praze ODS, Pirátům i TOP 09 se Starosty, prvenství z roku 2014 asi nezopakuje. Tehdy zabodovalo také v dalších osmi krajských městech. Metropole je však pro šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše klíčová. Svědčí o tom padesátimilionová investice do kampaně, zdaleka největší ze všech kandidujících subjektů. V Senátu by pak uskupení mohlo obsadit několik nových křesel, protože žádné z šesti stávajících neobhajuje. Žádný závratný zisk však Babiš neočekává.
V horší situaci je ČSSD. V Praze, kde dlouhá léta ovlivňovala prakticky všechna důležitá rozhodnutí, může propadnout pod pětiprocentní hranici. Fiaskem pro socialisty zřejmě skončí i obhajoba třinácti senátních křesel, mohou přijít až o deset. KDU-ČSL se pokusí udržet téměř 3800 minule získaných zastupitelských postů. Navíc by chtěla zopakovat prvenství v senátních volbách v roce 2016 a stát se místo ČSSD nejsilnější stranou v komoře. Oranžoví by se pak museli rozloučit s postem šéfa Senátu, který drží šest let. 
