Aktualizováno: Kolísavé státy se přiklonily k Trumpovi a poslaly ho do Bílého domu. Harrisovou zradily ženy
Sedm z 50 amerických států letos rozhodovalo o vítězi prezidentských voleb. Donaldu Trumpovi nakonec vrátka do Bílého domu otevřely především úspěchy v Georgii, Severní Karolíně, Pensylvánii a ve Wisconsinu. Očekává se, že se k nim připojí i Arizona a Nevada. Trumpovi by se tak podařilo uzmout hned šest států od demokratů, kteří v nich zvítězili v roce 2020. Trump výsledek označil za dosud největší politické vítězství a tamní média hovoří o historickém comebacku.
Trump se vrátí do Bílého domu čtyři roky poté, co v rámci snahy udržet se u moci podnítil násilnou vzpouru v Kapitolu, když odmítl přijmout výsledky voleb, jež prohrál s prezidentem Joem Bidenem. Cestu k vítězství mu umetly takzvané swing states, kolísavé státy, které nejsou dlouhodobě baštou demokratů ani republikánů. Trumpovi pomohly překonat magickou hranici 270 volitelů potřebnou pro zisk úřadu. Hlavní roli sehrála Pensylvánie, která je ze zmíněných sedmi klíčových států nejlidnatější a má tak největší váhu ve sboru volitelů.
Obyvatelé téměř 13milionového státu se k Trumpovi vrátili po osmi letech. Před jeho vítězstvím v roce 2016 hlasovali v šesti po sobě jdoucích prezidentských volbách pro demokratické kandidáty. Klíčová zastávka na cestě do Bílého domu byla hlavním bodem předvolebních kampaní Trumpa i jeho soupeřky Kamaly Harrisové.
VIDEO: Trump se bude chtít pomstít Číně i Evropě, česká koruna po jeho vítězství šokově oslabila, říká Jaroslav Bukovský
Trumpovi pomohl venkov
Trump se před 5. listopadem soustředil především na zvýšení volební účasti v republikánských baštách, tedy na venkově a v oblasti takzvaného „rezavého pásu“, amerického regionu postiženého úpadkem tradičního těžkého průmyslu. Tato strategie odrážela jeho postup v roce 2016, kdy se mu podařilo vyhrát díky tomu, že na svou stranu získal bílé voliče z dělnické třídy a snížil náskok demokratů u odborářů. Trump se soustředil také na latinskoamerické voliče, kterých je v Pensylvánii zhruba půl milionu. Podle CNN jsou to právě hispánci, a zejména hispánští muži, kteří se k republikánovi letos naplno přiklonili napříč celými Spojenými státy a pomohli mu tak do Bílého domu.
Ostře sledovaný byl také souboj v Georgii. Jižanský stát, který obvykle volí republikány, se v roce 2020 zbarvil do modra, když Biden porazil Trumpa o necelých 12 tisíc hlasů. Trumpovi se letos podařilo odrazit zisky demokratů v metropoli Atlantě. Podobně jako v Pensylvánii se i zde zaměřil na účast voličů z venkova. Trumpa v Georgii navíc podporovala energická a loajální základna republikánských okresních činitelů, kteří se dlouho předtím, než zvýšil svou aktivitu ve státě, věnovali soustavnému pořádání předvolebních akcí. Trump se také v závěru kampaně těšil podpoře populárního republikánského guvernéra Briana Kempa, se kterým má jinak složité vztahy.
Harrisové se vymstila ekonomika i podpora Izraele
Do ruda se letos překvapivě zbarvil také Wisconsin. Trump je od roku 1984 jediným republikánským kandidátem, kterému se v tomto státě podařilo zvítězit, a to dokonce dvakrát – naposledy v roce 2016. Podle průzkumu CBS News ze začátku září označili zdejší voliči ekonomiku a inflaci za hlavní faktory, které rozhodnou o jejich volbě. Téměř polovina respondentů uvedla, že jsou na tom finančně hůře než před pandemií, a podle více než 80 procent jejich příjmy nedrží krok s inflací.
Naproti tomu Trumpův úspěch v Severní Karolíně se do jisté míry očekával. Republikáni v tomto státě zvítězili v 11 z posledních 13 prezidentských voleb.
Michigan se stejně jako Wisconsin od posledních voleb obrátil proti demokratům. V roce 2020 získal Biden tento stát pro demokraty, mimo jiné díky velkému počtu Američanů arabského původu. Komunitu ale pobouřila Bidenova neochvějná podpora Izraele, který válčí v Pásmu Gazy, a její příslušníci už před volbami varovali, že k nim buď nepůjdou, nebo hodí svůj hlas Trumpovi.
V Arizoně, dlouhodobé baště republikánů, bylo do vzniku tohoto textu sečteno 63 procent hlasů, stát se však klonil na stranu Trumpa. Stejně tak tomu bylo v Nevadě, kde bylo sečtených 88 procent volebních lístků.
Kromě úspěchů v klíčových státech Trump zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než Harrisová. Takový úspěch neměl ani v roce 2016, kdy vyhrál volby, ale jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou volilo víc lidí.
Sázka na ženy nevyšla
Odborník Pavel Szobi, který se věnuje americké politice a působí na Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, přičítá Trumpův úspěch „bezprecedentnímu selhání v mobilizaci demokratických voličů, jejichž část zůstala doma, zatímco Trump dokázal své příznivce zmobilizovat“.
„Sázka Harrisové na velké téma ženských reprodukčních práv skončila Pyrrhovým vítězstvím,“ dodává Szobi. To potvrzuje i CNN, podle které se Harrisové nepodařilo oproti Bidenovi ani Clintonové zvýšit podporu mezi ženami. „V konzervativních státech, jako je například Missouri, se spolu s prezidentskou volbou rozhodovalo také v referendu o zmírnění přísných protipotratových opatření. Ženy, které se identifikovaly více jako republikánky nebo nezávislé, tak vyřešily volbu jednoduše. V referendu hlasovaly pro zlepšení dostupnosti interrupcí a v prezidentských volbách tuto otázku už řešit nemusely – volba Trumpa se tím stala mnohem jednodušší,“ uvedl Szobi.
Další zásadní skupiny voličů, kteří se podle odborníka odklonili od Harrisové, byli arabští a muslimští voliči v Michiganu nebo mladí afroameričtí muži na předměstí Filadelfie. „Ani hispánští voliči, zejména ti narození ve druhé a třetí generaci, již nevolí loajálně demokraticky a předvolební rovnice, která měla Harrisové vyhrát takzvanou Modrou zeď států od Pensylvánie až po Wisconsin, nevyšla. Republikáni získali jak Bílý dům, tak většinu v Senátu, a sahají nyní také po většině ve Sněmovně reprezentantů,“ uzavřel Szobi.