Donald Trump dosadí do Nejvyššího soudu USA svého kandidáta | E15.cz

Trump dosadí do Nejvyššího soudu USA svého člověka. Může tím ublížit Bidenově kampani

Lukáš Vojáček

Ve Spojených státech zuří politická bitva o jmenování nového člena amerického Nejvyššího soudu, který má nahradit zesnulou soudkyni Ruth Ginsburgovou. Prezident Donald Trump chce nominovat nástupce tuto sobotu a podle zpravodajských serverů BBC a CNN si již dopředu zajistil podporu pro svoji volbu v americkém Senátu. Někteří experti se domnívají, že pokud prezidentův kůň křeslo získá, může to zkomplikovat cestu Trumpova soupeře Joea Bidena do Bílého domu.

Donald Trump má nyní v plánu urychleně dosadit na uvolněné místo po demokratické soudkyni člena Republikánské strany. Chce prý zabránit tomu, aby Joe Biden v případě svého vítězství ve volbách „zaplnil soud levicovými radikály“. Tenhle záměr pochopitelně naráží na silnou nevoli v táboře Demokratů. Prezident si nicméně podle všeho zřejmě prosadí svou.  

Trump oznámí jméno kandidáta tuto sobotu ve 23:00 středoevropského času a již dopředu avizoval, že jím bude žena. Největší šanci mají podle amerických médií soudkyně Amy Coney Barrettová, Barbara Lagoaová a Kate Comerfordová Toddová. Prezidentovu volbu musí potvrdit americký Senát. Ačkoli Trumpovi Republikáni mají v horní komoře amerického Kongresu mírnou většinu – 53 ze 100 senátorů, až do úterý nebylo jisté, zda všichni členové strany budou hlasovat jednotně. To už ale v tuto chvíli neplatí.

„Pokud kandidát předstoupí před Senát, mám v úmyslu hlasovat podle jeho kvalifikace,“ uvedl v prohlášení Mitt Romney, republikánský senátor za stát Utah, který se jako poslední připojil k táboru prezidentových podporovatelů. Trumpem vybraná soudkyně má i s Romneyem zajištěno už 51 hlasů, což na potvrzení volby stačí. Mezi Konzervativci tak zůstávají pouze dva rebelové – senátorky Susan Collinsová z Maine a Lisa Murkowskiová z Aljašky. 

Demokratická strana proti tomuto postupu ostře protestuje a obviňuje Republikány z pokrytectví. V USA totiž není obvyklé, aby byl člen Nejvyššího soudu ustanoven ve volebním roce, natož sotva šest týdnů před zahájením hlasování. Když se v roce 2016 pokoušel několik měsíců před volbami nominovat svého kandidáta bývalý demokratický prezident Barack Obama, republikánští senátoři použili stejný argument. Teď však s jmenováním soudce na poslední chvíli zjevně nemají problém.  

„Prezident Trump dal jasně najevo, že mu jde jen o moc,“ řekl v neděli Joe Biden. „I když si prezident Trump vybere jméno teď, Senát by neměl dělat nic, dokud si Američané nezvolí svého příštího prezidenta, příští Kongres a příští Senát,“ dodal Trumpův sok v boji o Bílý dům, jenž má aktuálně v předvolebních průzkumech před nynější hlavou státu stále výrazný náskok 7,1 procenta.  

Nejvyšší soud je v rámci amerického politického systému nesmírně důležitou institucí. Zpravidla má konečné slovo ve schvalování kontroverzních zákonů, sporech ve federální vládě i mezi jednotlivými státy. V nedávných letech například pozastavil americký plán na snížení uhlíkové stopy nebo schválil Trumpův zákaz vstupu na území USA občanům několika muslimských zemí. Řeší také v Americe tradičně vyhrocená společensko-politická témata jako jsou sňatky homosexuálů nebo legalizace potratů. 

V případě, že by současný prezident protlačil do Nejvyššího soudu svého člověka, získali by Konzervativci v devítičlenné instituci jednoznačnou převahu nad Liberály šest ku třem. Členové Soudu zůstávají ve svých funkcích doživotně nebo dokud se sami nerozhodnou odejít do penze. Trump tím pádem může těsně před vypršením svého mandátu ovlivnit rozhodování Nejvyššího soudu na několik následujících desetiletí.

Podle Lary Brownové, americké politoložky z univerzity George Washingtona a Kylea Kondika z univerzity ve Virginii, může obsazení pozice v Nejvyšším soudu na poslední chvíli poškodit kampaň demokratického kandidáta Joea Bidena. Soud totiž může blokovat některé Bidenovy zamýšlené reformy, třeba v oblasti zdravotnictví nebo zrušit právo na potrat, což jsou klíčové body Bidenova programu. 

Dlouholetá soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států Ruth Baderová Ginsburgová zemřela minulý pátek ve věku 87 let. Uznávaná právnička a ikona amerických liberálů a feministek podlehla rakovině. Ve funkci strávila bezmála tři dekády.

Profily největších favoritek

Amy Coney Barrettová (48) je v současné době soudkyní Odvolacího soudu USA pro sedmý okruh. Je praktikující katoličkou a velkou odpůrkyní potratů. Proto je favoritkou zejména pro nábožensky založené konzervativce.

Barbara Lagoaová (52) je americká soudkyně a advokátka s kubánskými kořeny. Nyní působí u Odvolacího soudu USA pro jedenáctý okruh. V minulosti se stala první Hispánkou, která zasedala v Nejvyšším soudu státu Florida. Teď se může stát první floridskou soudkyní u Nejvyššího soudu USA. 

Kate Comerfordová Toddová (věk neznámý) vystudovala práva na Harvardu a pracuje jako politická poradkyně v Bílém domě. Má silnou podporu mezi nejbližšími spolupracovníky Donalda Trumpa.

 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!