Šéf summitů EU Donald Tusk, který jednání do maltské Valletty svolal, upozornil také například na společné projekty, jejichž cílem je zvýšení zaměstnanosti v oblastech, odkud se v Africe migranti na cestu vydávají.
Na summitu nabídla Evropa africkým státům finanční pomoc, vznik příslušného svěřeneckého fondu byl podepsán dnes ráno. Evropská komise do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur (48,7 miliardy korun), další peníze slíbily země EU i evropské země mimo unii.
Musíme spolupracovat. Nikdo z nás to nevyřeší samostatně
Evropa ale naopak žádala daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí.
Akční plán, na kterém se všichni účastníci rozsáhlého jednání shodli, má podle Tuska reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legální migrace a cest za prací. Jeho cílem je také zvýšit ochranu osob vyhnaných z domovů, bojovat s pašováním lidí a organizovaným zločinem a pokročit právě i v otázce vracení těch žadatelů, kdo v EU nezískají azyl.
„Musíme spolupracovat. Nikdo z nás to nevyřeší samostatně,“ řekl předseda unijních summitů.
Pomůže hospodářský rozvoj
Senegalský prezident Macky Sall upozornil na význam přímého dialogu mezi Afrikou a Evropou o tak kontroverzním tématu, jakým je právě migrace. „Jsou k ní různé důvody: chudoba, válka, nestabilita, nejistota,“ podotkl. Je podle něj třeba zajistit ekonomický rozvoj afrického kontinentu, který bude znamenat větší přidanou hodnotu a také více pracovních míst než jen export surovin. Zmínil i snahu velkých firem neplatit v afrických zemích daně, ale i korupci a špatné vládnutí.
Významným zdrojem nestability je podle něj terorismus. „Kdykoliv je válka, lidé se dají do pohybu. To je přirozené stejně, jako že lidé z méně rozvinutých zemí zamíří do těch rozvinutějších,“ poznamenal Sall.
Více míst pro africké studenty
Mezi konkrétními kroky, které by se měly podle akčního plánu uskutečnit už v příštím roce, je tak zdvojnásobení míst pro africké studenty i učitele v evropském programu Erasmus+ či pilotní projekty některých zemí EU, jež umožňují legální cesty do unie.
V polovině příštího roku by měly fungovat rozvojové a ochranné programy v severní Africe a v oblasti Afrického rohu. Snahou je umožnit trvalé řešení situace lidí vyhnaných v oblasti z domovů včetně možností, jak jim zajistit práci a tedy i dostatečné příjmy.
Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale i společný vyšetřovací tým v Nigeru. Pokud se tento pilotní projekt osvědčí, zopakuje se jeho model i v jiných zemích Afriky. Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají. Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.
