Americké přístavy závodí v rozšiřování kvůli rozšířenému Panamskému průplavu

KLÍČOVÉ INVESTICE. Přístav v Miami do své infrastruktury vložil už dvě miliardy dolarů.

KLÍČOVÉ INVESTICE. Přístav v Miami do své infrastruktury vložil už dvě miliardy dolarů. Zdroj: Profimedia.cz

New York, Charleston, Miami a další města se přetahují, kdo dřív upraví přístav pro potřeby obřích lodí, které nyní mohou proplouvat rozšířeným Panamským průplavem.

Červnové otevření rozšířeného Panamského průplavu provázela velká sláva. Američtí byznysmeni a politici ale v pětimiliardové dolarové investici neviděli ani tak důkaz technických a inženýrských schopností, jako spíše příležitost, jak vydělat. Přístavy na východě USA a v Mexickém zálivu se proto rozhodly k velkým investicím.

Ekonomové se zatím neshodují na tom, jak velký dopad na americkou ekonomiku a bohatství přístavů bude rozšíření Panamského kanálu mít. Podle některých odhadů se těžiště mořské nákladní dopravy posune ze západního na východní pobřeží, které by poprvé mohlo přebírat více než polovinu z Asie směřujících kontejnerů. Pokračující růst nákladů na výrobu v Číně a některými ekonomy předpovídaný růst průmyslové výroby v Indii a Africe má také nasměrovat větší část přepravních tras na východ USA.

Zatím z investičního boomu bohatnou hlavně stavební a inženýrské firmy. Velké zakázky si užívají výrobci jeřábů. Vedle čínské ZPMC je to například finská firma Konecranes, u které si rovnou 86 jeřábů objednal přístav ve Virginii. Šance jsou i v dodávkách vodních bagrů. Rozšíření přepravního zázemí vyžaduje také posunovací lokomotivy, stavbu nových intermodálních center a pokládku nových kolejí. Pro české firmy, jež nabízejí některé z požadovaného zboží, tak může rozšíření Panamského průplavu představovat vstupenku do Ameriky.

Miami je nejdál

Největší americká spotřebitelská centra jsou podél východního a západního pobřeží, nejvíce zboží pak směřuje do Mekky konzumu a nakupování, do New Yorku. Největší přístavy na východě země proto vzaly rozšíření Panamského průplavu jako důraznou pobídku ke zvýšení svých kapacit. Velké lodě, takzvané post-Panamax, totiž vyžadují hlubší přístaviště, větší jeřáby, lepší železniční a silniční spojení s vnitrozemím a řízení dopravy uvnitř terminálů. Posílit je třeba také dodávky elektřiny, aby se lodě mohly napojit na přístavní rozvody a nemusely ke svému provozu používat generátory na palubě.

Na velké lodě, které dokážou do přístavu doručit až 15 tisíc kontejnerů, se zatím plně připravila jen menší část východoamerických přístavů. Asi nejdále je Miami, ze kterého polovina nákladu směřuje do Latinské Ameriky a Karibiku. Přístav už stihli prohloubit na více než patnáct metrů. K tomu pořídili čtyři takzvané super post-Panamax jeřáby. V Číně vyrobené giganty jsou součástí více než dvoumiliardové investice, díky níž chce Miami dominovat v lákání velkých lodí, které na východ Ameriky připlují z Panamy. Společně s Miami si ještě pospíšili třeba v Norfolku, Baltimoru a v jednom z terminálů v New Yorku. V patách mají přístavy v Savannah a Charlestonu.

New York může ostrouhat

Přístavy v New Yorku a v New Jersey rovněž spěchají, aby se díky prohloubení post-Panamax lodě dostaly pod most Bayonne a mohla je přijímat místní čtveřice terminálů. Je ale možné, že už bude pozdě. Až se příští rok výška mostu zvedne z dnešních 46 na  65 metrů, mohou si loďaři už zvyknout využívat přístav v nedalekém Norfolku a oblast New Yorku bude zásobována přes něj.

Autor je obchodním radou na Zastupitelském úřadu ČR ve Washingtonu