Americký dluh pod lupou: Kdo za něj vlastně může?

USA

USA

Spojené státy jsou v situaci, která je pro mnohé skoro neuvěřitelná. Hrozí jim bankrot. Ten by sice mohla způsobit spíše politická řevnivost, než akutní ekonomické problémy, přesto jsou obavy opodstaněné, už jen kvůli vlivu USA na světovou ekonomiku. Politici totiž stále oddalují schválení navýšení stropu pro státní dluh, přičemž hlavní brzdou je bitva republikánů s demokraty, jak začít vysoké zadlužení země řešit. A jak USA k dluhu blížícímu se 100 procentům HDP vlastně přišly?

Kdy rostlo zadlužení Spojených států nejvíce? Co rychlý nárůst z posledních let nastartovalo? A mohou za současný vysoký dluh spíše demokraté, nebo republikáni?

Zajímavý je v této souvislosti graf, který zaznamenává nárůst dluhu v poměru k HDP během vládních období posledních amerických prezidentů.

Kdo je viník současného vysokého zadlužení Spojených států, samozřejmě není jednoduché určit. Během jednotlivých prezidentských období vždy doznívají následky politických rozhodnutí předchůdce. Zásadně pak do schvalování výše rozpočtu vždy vstupuje vývoj světové ekonomiky a také vnější politické události.

Vývoj dluhu USA vůči HDP během vlády vybraných prezidentů

Vývoj dluhu USA vůči HDP během  vlády vybraných prezidentůVývoj dluhu USA vůči HDP během vlády vybraných prezidentů | Wikimedia

Z grafu je vidět, že demokratickému prezidentovi Billu Clintonovi se během úřadování v Bílém domě podařilo schodek vůči HDP snížit. Pomohlo mu k tomu ale období celosvětového hospodářského růstu. V absolutním vyjádření se ale dluh dále zvyšoval.

Bushova éra

Zadlužení vůči HDP začalo znovu růst za republikánské vlády George Bushe mladšího. Na jeho zvýšení se podepsaly daňové úlevy, které Bush schválil na úvod svého prvního funkčního období. Rapidní růst zadlužení pak nastartovaly zvýšené bezpečnostní výdaje spojené s protiteroristickými programy a hlavně výdaje na války v Afghánistánu a Iráku, které začaly za Bushova prezidentství.

Ke konci druhého Bushova funkčního období pak zasáhla Spojené státy nejhorší recese od druhé světové války, kvůli níž administrativa přijala několik balíčků na podporu ekonomiky.

Čtěte také:

USA mohou s penězi ještě pár týdnů vyjít

Bankrot USA stále ve vzduchu, Obama volá po kompromisu

Nástup Obamy

Současný demokratický prezident Barack Obama přebíral zemi se zadlužením 84 procent HDP. Obama rozšířil programy na podporu ekonomiky, které přijal už Bush. To vedlo k dalšímu růstu výdajů a americký státní deficit tak za jeho prezidentství v každém roce překročil hranici bilionu dolarů. Analytici Bílého domu předpokládají, že ke konci letošního fiskálního roku přesáhne zadlužení Spojených států hranici 100 procent HDP.

Je třeba si také všimnout, že v poměru k HDP už bylo zadlužení USA v historii vyšší – ve čtyřicátých letech překročilo 120 procent. Vliv na to měly sociální programy kvůli hospodářské depresi, ale hlavně zapojení Spojených států do druhé světové války.

Vývoj dluhu USA během vlády vybraných prezidentů v absolutních číslech

Vývoj dluhu USA v absolutních číslech během vlády vybraných prezidentůVývoj dluhu USA v absolutních číslech během vlády vybraných prezidentů | whitehouse.gov

Kdo jsou největší věřitelé USA?

Zajímavý je i pohled na to, od kterých zemí si Spojené státy přes trh nejvíc půjčují. Zdaleka nejvíc amerických dluhopisů drží Čína, následuje ji Japonsko a Velká Británie. Velký podíl na financování amerických dluhů mají také arabští ropní producenti.

Deset hlavních zahraničních držitelů amerických dluhopisůDeset hlavních zahraničních držitelů amerických dluhopisů | reuters

Sněmovna reprezentantů USA by měla hlasovat o zvýšení stropu pro státní dluh podle návrhu republikánů dnes. Republikáni mají většinu, ale ani oni nejsou v pohledu na podmínky pro budoucí snižování zadlužení jednotní.

Republikáni nemají vyhráno ani v případě, že zákon prosadí. V Senátu mají většinu demokraté, kteří pro návrh hlasovat nechtějí. I kdyby ale svůj názor změnili, hodlá jej vetovat prezident Barack Obama.

Demokratům především vadí, že republikánský plán chce strop zvýšit ve dvou krocích, při nichž by se celkem dosáhl úspor kolem tří bilionů dolarů během deseti let. První navýšení stropu by ale bylo jenom zhruba na šest měsíců. Šéf Bílého domu a další demokraté se obávají, že na přelomu roku by se tak drama kolem stropu pro státní dluh opakovalo znovu.