Amerika drsný lék na dluhy má

Barack Obama

Barack Obama Zdroj: reuters

Deficit za pět let skoro na nule a dluh, který se ze 73 procent dostane za deset let na 58 procent HDP. To není zbožné přání amerických prezidentských kandidátů, ale realita, která nastane na začátku příštího roku. Tedy pokud Kongres do té doby nezakročí. Na začátku příštího roku totiž vyprší daňové úlevy schválené v letech 2001, 2003 a 2009.

Výrazně se propadnou i platby lékařům v rámci státního zdravotního programu pro důchodce Medicare. K tomu se ještě přidají automatické škrty v mandatorních a nepovinných vládních výdajích, které Kongres schválil loni při zvyšování stropu pro státní zadlužení.

Pokud nyní Kongres a příští rok nový prezident s těmito opatřeními nic neudělá, zaplatí tuto léčbu Američané vyššími daněmi. Podíl vybíraných daní na HDP se zvedne z dnešních 15 procent až na 20 procent v roce 2015. Výdaje by tou dobou měly klesnout z 23 procent na necelých 22 procent HDP. Deficit rozpočtu se dostane z nynějších 7,3 procenta na 0,6 procenta HDP v roce 2017 a na této úrovni vydrží dalších pět let.

Jenže tato protideficitní kúra bude bolet. Jen příští rok by se deficit snížil o více než čtyři procentní body HDP, což by bylo nejvíce od roku 1969. Americká ekonomika by se kvůli tomu dostala do recese, což by se promítlo i do slabšího růstu ve světě. Zejména škrty ve zbrojních výdajích by připravily o práci tisíce lidí. I proto zástupci kalifornských krajů, které jsou domovem velkých výrobců vojenské techniky, vyzvali vládu a poslance k zásahu. K nim se přidalo dalších 149 starostů měst, kteří se bojí dopadů škrtů v ostatních kapitolách rozpočtu.

Kongresový rozpočtový úřad nicméně upozorňuje, že zdravější vládní finance by naopak v příštích letech mohly podpořit ekonomický růst. Ve srovnání se stavem, kdyby se s deficitem nic nedělalo a USA si jen kupovaly růst na dluh, by za deset let mohl být reálný výkon ekonomiky i přes prvotní pokles vyšší.