Amerika drsný lék na dluhy má

Výrazně se propadnou i platby lékařům v rámci státního zdravotního programu pro důchodce Medicare. K tomu se ještě přidají automatické škrty v mandatorních a nepovinných vládních výdajích, které Kongres schválil loni při zvyšování stropu pro státní zadlužení.
Pokud nyní Kongres a příští rok nový prezident s těmito opatřeními nic neudělá, zaplatí tuto léčbu Američané vyššími daněmi. Podíl vybíraných daní na HDP se zvedne z dnešních 15 procent až na 20 procent v roce 2015. Výdaje by tou dobou měly klesnout z 23 procent na necelých 22 procent HDP. Deficit rozpočtu se dostane z nynějších 7,3 procenta na 0,6 procenta HDP v roce 2017 a na této úrovni vydrží dalších pět let.
Jenže tato protideficitní kúra bude bolet. Jen příští rok by se deficit snížil o více než čtyři procentní body HDP, což by bylo nejvíce od roku 1969. Americká ekonomika by se kvůli tomu dostala do recese, což by se promítlo i do slabšího růstu ve světě. Zejména škrty ve zbrojních výdajích by připravily o práci tisíce lidí. I proto zástupci kalifornských krajů, které jsou domovem velkých výrobců vojenské techniky, vyzvali vládu a poslance k zásahu. K nim se přidalo dalších 149 starostů měst, kteří se bojí dopadů škrtů v ostatních kapitolách rozpočtu.
Kongresový rozpočtový úřad nicméně upozorňuje, že zdravější vládní finance by naopak v příštích letech mohly podpořit ekonomický růst. Ve srovnání se stavem, kdyby se s deficitem nic nedělalo a USA si jen kupovaly růst na dluh, by za deset let mohl být reálný výkon ekonomiky i přes prvotní pokles vyšší.