„Muslimským ženám je upírána práce a dívkám je bráněno ve výuce jen proto, že nosí tradiční formy oděvu, například šátky. Muži mohou být propuštěni kvůli vousu spojenému s islámem,“ řekl zástupce AI Marco Perolini s tím, že se to týká například Francie, Belgie a Nizozemska. Podotkl, že nošení náboženských a kulturních symbolů je součástí práva na svobodu vyznání a vyjadřování.
Zpráva tvrdí, že diskriminace má podíl na nízké zaměstnanosti muslimských žen. Zmiňuje například francouzskou statistiku za rok 2009, kdy v zemi pracovalo kolem 60 procent Francouzek, ale jen každá čtvrtá Maročanka a pouhých 15 procent Turkyň.
Materiál uvádí konkrétní stížnosti žen, které manažeři firem odmítli kvůli šátku. „Pokoušela jsem se najít zaměstnání v telemarketingu, protože ženy nosící šátek tam mají větší šanci, jelikož nejsou v přímém kontaktu se zákazníky. Všechny tyto restrikce omezují naše pracovní příležitosti, což vede k segregaci,“ líčila organizaci jedna neúspěšná uchazečka o místo.
Muži se zase potýkají s neochotou zaměstnavatelů poskytnout jim čas na pravidelné modlitby a umožnit jim flexibilní pracovní dobu během ramadánu.
Perolini politiky nařkl, že místo toho, aby předsudky odstraňovali, „podlézají“ voličům a pomáhají je udržovat. Organizace proto vyzývá vlády, aby s negativními stereotypy vůči lidem vyznávajícím islám bojovali. Navrhuje vytvoření protidiskriminačních orgánů a větší monitoring situace.
Islamista žije z dávek
V Německu vzbudilo pobouření zjištění, že v zemi žije už několik let ze státních dávek radikální islámský duchovní. Okamžitě se ozvaly hlasy požadující, aby stát přestal finančně podporovat muže, podle něhož křesťané a židé patří do pekla. Ibrahim Abou Nagie deníku Bild přiznal, že od roku 2007 pobírá dávky v nezaměstnanosti a příspěvky na své tři děti v celkové výši 1860 eur (přibližně 46 500 korun) měsíčně. Země si za to podle muže, který jezdí luxusním mercedesem, může sama.
Muslimové chtějí Hollanda, celkově tíhnou doleva
Muslimové hrají ve francouzských prezidentských volbách důležitou roli. S protiislámskou rétorikou dosáhla výrazného úspěchu šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. O podobnou taktiku se pokusil i prezident Nicolas Sarkozy. Přetáhnout voliče Le Penové se mu však nepodařilo, navíc proti sobě poštval muslimskou komunitu, která dává najevo, že ho nepodpoří.
Ve Francii žije podle různých odhadů zhruba pět až šest milionů lidí vyznávajících islám. Jenže přesná čísla o počtu muslimských voličů v zemi citlivé na rasové a náboženské údaje neexistují.
Muslimové nemají žádnou svoji stranu, a tak se ve volbách řídí na základě socioekonomických faktorů. V poslední době se podle sociologů jasně přiklánějí doleva. Odborníci ale podotýkají, že je to zřejmě především reakce na protimuslimské tažení a nemusí jít o dlouhodobý trend. Připomínají, že v roce 2007 mělo podle průzkumu v úmyslu volit v prvním kole 64 procent z nich socialistickou kandidátku Ségolene Royalovou, Sarkozyho pouhé procento.
„Hollande řekl, že sníží ceny bydlení a podobně. O to se každý stará, protože platy nejsou tak vysoké, abychom s nimi vyšli. Navíc když slyšíte pravicové proslovy, způsob, jakým nazývají imigranty a jejich náboženství, automaticky tíhnete k levici,“ řekla listu Washington Post mladá žena narozená v Paříži rodičům ze severní Afriky.
