ANALÝZA: Abenomika byla pro Japonsko úlevou. Ale nevyléčila ho | E15.cz

ANALÝZA: Abenomika byla pro Japonsko úlevou. Ale nevyléčila ho

Jan Žižka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Rok 2020 se do encyklopedií pravděpodobně zapíše dvěma zkratkovitými větami: Z funkce odstoupil japonský premiér Šinzó Abe, strůjce ekonomické koncepce zvané abenomika. A veřejný dluh země vycházejícího slunce překročil 250 procent hrubého domácího produktu.

Na první pohled bude vypadat hodnocení abenomiky a sedmileté vlády nejdéle sloužícího šéfa vlády v Tokiu děsivě. Mnozí analytici naopak připomenou úspěchy premiéra, který vyvedl ekonomiku z nejhoršího, povzbudil její základní životní funkce po předchozí dvacetileté stagnaci a zabránil další dlouhodobé deflaci. Spory o to, jaký byl reálný přínos abenomiky, možná nikdy neskončí.

Ve stínu Číny

Když Šinzó Abe na konci první dekády tohoto tisíciletí sledoval, jak Čína střídá Japonsko na pozici druhé největší ekonomiky světa, musel mít velmi nepříjemné pocity. V té době už měl za sebou krátké působení v premiérské funkci, které ukončily – podobně jako nyní – zdravotní problémy. Vnuk bývalého premiéra a syn někdejšího ministra zahraničí byl přesvědčeným zastáncem silné role Japonska v mezinárodních vztazích. Hospodářská stagnace pro něj byla děsivou realitou, i když v bohatém a ekonomicky vyspělém Japonsku nebyla takovou tragédií jako jinde.

Pozdější abenomika získala silný nacionální „osten“. Měla probudit mnohé Japonce z letargie. Japonsko se vyznačovalo velkou pracovitostí svých obyvatel i promyšlenými strategiemi, chyběla ale ochota bořit zavedené pořádky a pouštět se do rizika. A to i na korporátní úrovni. Všichni si pamatovali, že po poválečných desetiletích japonského hospodářského zázraku přišlo na začátku devadesátých let splasknutí akciové a realitní bubliny. Japonsko následnou stagnaci zcela nepřekonalo dodnes.

Na konci roku 2012 Šinzó Abe znovu usedl do premiérského křesla. Japonsko bylo v té době už velmi zadluženou zemí. Její dluh více než dvojnásobně převyšoval hrubý domácí produkt. Ocitla se v začarovaném kruhu deflace. Ceny klesaly, lidé neutráceli, mzdy nerostly. Firmy neinvestovaly na domácím trhu. Japonsko čelilo – a stále čelí – klesajícímu počtu obyvatel. Stárnoucí populace si žádá vyšší výdaje na zdravotnictví i sociální zabezpečení.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video