Bez podpory čínských majitelů by se švédská automobilka Volvo nemohla stát v posledních letech tak významnou globální značkou, tvrdí výkonný šéf společnosti Hakan Samuelsson. Majetkový vstup čínského výrobce aut Geely do Volva byl přitom v roce 2010 jednou z transakcí, které potvrzovaly, že Číňané dokážou využít hospodářské krize k ovládnutí zajímavých evropských firem.
To, co může nakonec vyhovovat některým společnostem, ale děsí bezpečnostní experty a řadu evropských politiků – včetně evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, kterou do Bruselu vyslala další severská země Dánsko. Margrethe Vestagerová dokonce vyzvala jednotlivé členské státy Evropské unie, aby za nynější koronavirové krize raději samy vstupovaly do oslabených firem, než aby do nich pouštěly investory z říše středu.
Kdo ovládne technologie
Čínské ovládnutí švédského Volva nebo významného řeckého přístavu Pireus za minulé krize už se nemá opakovat. Postoj Bruselu i jednotlivých evropských zemí je dnes mnohem razantnější a realističtější než v minulosti. Bývalý šéf britské tajné služby MI6 John Sawers upozorňuje, že pro Západ je Čína velkým rivalem v boji o kontrolu nad technologiemi, i když podle něho nepředstavuje takovou existenční hrozbu jako Sovětský svaz za studené války.
Argumentů ve prospěch silné evropské obrany před čínskými akvizicemi postupem času přibývá. Číňané už drží podíly v řadě evropských přístavů a údajně mají nakročeno k ovládnutí významné části evropské kritické infrastruktury. Soukromé čínské firmy se podle kritiků podílejí na prosazování globálních mocenských ambicí Pekingu. Z hlediska celkového přístupu Evropy k nastupující světové hospodářské velmoci je ale klíčovou bariérou čínský protekcionismus. I zastáncům ekonomické spolupráce vadí, že Čína dostatečně neotvírá svůj trh tak, aby na něm evropští investoři měli stejné podmínky jako ti čínští v Evropě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
