Prezident Donald Trump spoléhal na čínského vůdce Si Ťin-pchinga, že ho pomůže vysvobodit ze zajetí ničivé celní války, která tak poškodila americké farmáře, výrobce a spotřebitele. Tímto vyjádřením reagoval minulý týden Joe Biden, Trumpův demokratický soupeř v letošních prezidentských volbách, na informace, že nynějšímu prezidentovi je milejší podpora Pekingu pro jeho znovuzvolení než zájmy Ameriky.
Nadějný postoj mírného favorita Tvrzení o tomto čínsko-americkém jednání obsahuje nová kniha bývalého prezidentova poradce Johna Boltona. Donald Trump údajně žádal Si Ťin-pchinga, aby Čína nakupovala farmářské produkty ze států USA, které by mohly být klíčové pro jeho úspěch ve volbách.
Zastánce mezinárodního obchodu bez překážek může zaujmout zvláště to, jak mírný favorit voleb Joe Biden v reakci na Boltonova odhalení hodnotí obchodní války jako takové – fakticky je označuje za celkově škodlivé pro hospodářství. Tento postoj může být nadějným pro malé otevřené ekonomiky, zaměřené na export jako Česko.
Po Trumpově strategii konfliktů, které prezident rozdmýchával nejen vůči Číně, ale i nejbližším spojencům, a následně je chtěl vítězoslavně urovnávat, se objevuje naděje, že po letošních volbách by mohlo přijít méně chaotické období ve světovém obchodu. Konflikty nezmizí, ale nejhorší doba jejich zbytečného vyhrocování by snad pokračovat nemusela. Zpomalování globalizace začalo už dlouho před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu. Za nynějšího amerického prezidenta ale takzvaná politická rizika dopadala na světovou ekonomiku mnohem silněji než v minulosti.
Biden není ideální
Bylo by chybou si bývalého Obamova viceprezidenta idealizovat jako nesmiřitelného odpůrce obchodního ochranářství. Publicista David Frum, který psal projevy pro prezidenta George Bushe mladšího, v prestižním magazínu The Atlantic upozornil, že Joe Biden zatím s žádným razantním plánem proti protekcionismu nepřišel. Možná ani nepřijde.
Joe Biden navíc bude muset vycházet z geopolitické reality, jež volnému obchodu příliš nenahrává, a také respektovat reálné rozložení sil v Demokratické straně. Bývalý Bidenův soupeř v demokratických primárkách Bernie Sanders, který oslovuje velkou část demokratických voličů, se rozhodně jako zastánce volného obchodu neprezentoval. Představa, že obchodní dohody především likvidují pracovní místa v samotných Spojených státech a zvyšují obchodní deficit USA, je dnes silně zakořeněna v pravé i levé části politického spektra.
Byl to ostatně ve světě populární prezident Barack Obama, kdo před svým prvním zvolením před dvanácti lety kritizoval v primárkách svou demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou za její podporu Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA – ještě v době, kdy byla první dámou po boku svého manžela Billa.
Čínský rébus
Je nutné také uznat, že Trumpova politika vůči Číně měla určitý racionální základ. Svět sice postupně otevřel říši středu dveře do světové ekonomiky, Peking ale neodstraňoval překážky obchodu, jak by ostatní očekávali. Číňané například podmiňovali zahraničním firmám přístup na svůj trh různými omezeními včetně požadavků, aby jim předali své know-how. Peking čelil mnoha dalším výtkám – včetně přemrštěné státní podpory domácích firem, nedostatečné ochrany duševního vlastnictví nebo kybernetických krádeží.
Potřebu reagovat na čínské ochranářství nepociťovala jen Trumpova administrativa, ale i vlády mnoha dalších zemí světa. Problém byl v tom, že Washington fakticky o žádnou koordinaci se spojenci nestál. Jedním z nejspornějších rozhodnutí bylo Trumpovo rozhodnutí opustit Transpacifické partnerství (TPP), které sdružuje významné země Severní i Latinské Ameriky a východní Asie. Právě TPP mělo být podle administrativy Obamy a Bidena protiváhou sílícího čínského vlivu.
Podobné je to s Trumpovou politikou oslabování mezinárodních institucí. V době pandemie koronaviru to bylo zvlášť vidět v případě Světové zdravotnické organizace (WHO), totéž se ale týká i Světové obchodní organizace (WTO). Ve všech těchto případech hrozí, že Američany vyklizený prostor budou zaplňovat sami Číňané.
USA potřebují spojence Je velmi pravděpodobné, že přístup Joe Bidena bude odlišný – vzhledem ke svým minulým postojům je považován za zastánce úzké spolupráce Ameriky s jejími spojenci, včetně Evropy. Na rozdíl od Trumpa chápe význam mezinárodních institucí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
