Exekutor: Bilionový byznys s pohledávkami musí skončit | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Bilionový byznys s pohledávkami musí skončit, žene lidi do dluhových pastí, říká exekutor

Bilionový byznys s pohledávkami musí skončit, žene lidi do dluhových pastí, říká exekutor
Petr Kučera
• 
ZDROJ: reprofoto ČT
Pavel Otto

Pavel Otto

Exekutorská komora, neziskové organizace, vládní ČSSD a většina opozičních stran usiluje o zavedení teritoriality exekutorů. Jde o to, aby exekuce byly přidělovány nezávislými soudy rotačním systémem. Nyní si exekutory vybírají věřitelé. „Tento systém fungující dvacet let koncentruje osmdesát procent všech pohledávek mezi několik exekučních úřadů. Výběr exekutorů je neprůhledný,“ kritizuje současný stav exekutor a mluvčí Platformy za teritorialitu Petr Kučera. O změnu exekučního řádu má středu 10. června jednat sněmovní ústavně-právní výbor.

Jak to aktuálně vypadá s projednáním novely exekučního řádu v Poslanecké sněmovně? Očekáváte, že ústavně-právní výbor se k novele konečně dostane?

Projednání novely se oddaluje. Původní návrh Pirátské strany zamrznul ve sněmovně, leží tam už přes šest set dní. Novější vládní návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové je u ledu už více než dvě stě dní, a to přesto, že oba návrhy měly být projednány v ústavně-právním výboru nejpozději 25. ledna letošního roku. Předsedovi výboru Marku Bendovi se úspěšně daří projednání oddálit, pozdržel ho už o 130 dní. Prostě taktika, jak zachovat dluhové pasti, jak zajistit, aby jednoho dlužníka zpracovávaly i desítky exekutorů. Taktika, jak zachovat současný stav.

Co by mohlo případné další oddálení novely exekučního řádu přinést? 

Předpokládaný pokles ekonomiky po koronaviru přinese kromě zvýšení nezaměstnanosti i nárůst počtu pohledávek po splatnosti a tedy množství nových exekucí. Po krizi v roce 2008 byl počet exekucí jeden milion ročně oproti současnému půl milionu ročně.

Střední třída nyní zažije novou krizi, a s první exekucí okamžitý pád do dluhové pasti. Pokud by byl zaveden princip jeden dlužník, jeden místní exekutor, bylo by možné sjednat jeden splátkový kalendář a nemusela by se postihnout ani mzda ani účet. To v současnosti nelze, protože majetek okamžitě postihne další exekutor. Touto vertikální konkurencí je nucen první exekutor postihnout vše, co dlužník má, tím zablokuje mzdu, účet a způsobí platební neschopnost dlužníka. Další exekuce jsou pak otázkou času. Dluhová past sklapne.

Veřejnost očekává, že politická reprezentace urychleně zajistí, aby v případě exekuce mohl dlužník jednat s jedním exekutorem a to v místě bydliště. Návrhy na odpis starých exekucí, jak navrhuje poslanec Patrik Nacher, těmto novým dlužníkům nepomůže.

Exekuce: "Sněhulák" ministryně Benešové vzbuzuje odpor

Na českých exekučních úřadech jsou údajně pohledávky zhruba za jeden bilion korun. Je tento odhad správný?

V současné době je vedeno asi 4,8 milionu exekucí, s jistinou zhruba 300 miliard korun. S příslušenstvím a náklady může být vymáhaná částka skutečně jeden bilion. Tato suma je však částí skutečného exekučně vymáhaného dluhu, protože nejsou započteny daňové exekuce, exekuce vymáhané celníky, správní exekuce vymáhané zdravotními pojišťovnami nebo obcemi, protože tyto subjekty evidenci bohužel nevedou. Na 474 tisíc osob má tři a více exekucí.  Pokud by byla zavedena teritorialita, exekutoři by bezodkladně zbytečné exekuce zastavili, protože by se odstranila ekonomická závislost exekutora na věřiteli.

Vede se mezi exekutory konkurenční boj o lukrativní pohledávky?  

Za posledních deset let nebyla vypsána soutěž na exekuční vymáhání pohledávek pro všechny exekutory. Soutěže nevypisují banky, pojišťovny, VZP ani advokátní kanceláře. Kromě některých soudů je vlastně nevypisuje nikdo. Výběr exekutora se provádí obvykle neformálně, vítězové jsou známi předem, občas se přizve nějaký exekutor jako křoví. Neexistuje žebříček nejúspěšnějších exekutorů, ale pouze největších, což není parametr. Obvykle jsou jediným výběrovým parametrem nulové náklady pro věřitele.  Otázkou je, co by se mělo soutěžit, když produkt exekuce je dán zákonem a jakákoliv změna je nepřípustná. Že rozhoduje všimné je nabíledni.

Jde hlavně o pohledávky bank nebo pojišťoven?

Boj se vede o jakoukoliv pohledávku, exekutoři mají výkonné systémy, které zpracují statisíce exekucí. Stejnou exekuci by vymohli za stejných podmínek všichni exekutoři stejným způsobem a ve stejném čase. Samozřejmě, že pohledávky bank a pojišťoven jsou velmi zajímavé, ale v těchto vodách je už vytvořeno propojení jisté inkasní společnosti a advokátní kanceláře se spřízněnými exekutory. Jaké jsou podmínky pro účast v této organizované skupině, není známo, nicméně důsledky pro dlužníky jsou jasné. Jsou jimi zvýšené náklady. Premiér Babiš označil současnou situaci termínem exekuční mafie.

V roce 2014 byla ve sněmovně prosazena teritorialita insolvenčních správců právě některými poslanci ODS. Proč uzákonění teritoriality exekutorů naráží na odpor?

Politickou reakcí na tehdy mediálně označovanou insolvenční mafii, byla novela insolvenčního zákona účinná od ledna 2014, která zavedla rotační systém výběru insolvenčních správců. Zpravodajem novely byl právě současný předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Z důvodové zprávy vyplývá, že jednou z hlavních výhod rotačního systému je schopnost zajistit nezávislost výběru insolvenčního správce.

Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek uvedl v březnu 2013 novelu slovy: Takže za prvé by se mělo dojít k tomu, že by mělo dojít ke změně, k takzvanému určování insolvenčních správců, to znamená lidově řečeno takzvaným kolečkem, nikoliv již tím, že soudce určuje podle své vlastní úvahy, koho tím správcem učiní. Konec citace.

Kšeftování s dluhy poslanci odmítají. Vládní novela míří do klíčového výboru

Novela výběru insolvenčního správce rotačním principem prošla sněmovnou zcela hladce a napoprvé. Čistá teritorialita je věrným obrazem rotačního systému v insolvencích. Stejně tak jako rotační systém u insolvenčních správců, má teritorialita exekutorů odstranit z exekučního prostředí nevhodné dopady způsobené trhem. Je zvláštní, že tehdejší poslanci hlasující pro zavedení transparentnosti v insolvencích, nyní nepodporují stejná řešení v exekucích.

Teritorialita v exekucích by přinesla hlavně nezávislé přidělování exekutorů soudy podle bydliště dlužníka. Boj o mnohamilionové pohledávky by skončil?

Čistá teritorialita je transparentní, jednoduchá, protikorupční. Je postavena na jednoduchém principu jeden dlužník, jeden místně příslušný exekutor s tím, že tento exekutor bude vybrán elektronickým generátorem. Říká se tomu rotační systém.

Teritorialita upřednostňuje veřejný zájem nad zájmem obchodním. Její funkčnost a dosažení zamýšlených cílů je ověřena zkušeností evropských států. Například Slovensko zavedením čisté teritoriality v roce 2016 získalo nástroj pro snížení dluhových pastí a přiblížení exekutora dlužníkovi. Dosáhlo vyšší vymahatelnosti pohledávek a navíc úplně odstranilo tržní vazby. Slovenský exekutor je nepochybně nestranný a nezávislý především díky tomu, že nesoutěží o exekuční tituly, ale pouze je vymáhá. Korupční prostředí a boj o pohledávky by skončil, exekutoři by mohli být nezávislí, a prostředí by se celkově humanizovalo.

Lze odhadnout úspory státního rozpočtu po přijetí teritoriality?

Stát získá zavedením teritoriality minimálně 16 a půl miliardy korun ročně.

Z čeho vycházíte?

Lze odhadnout, že 300 tisíc dlužníků v exekuci se trvale vyhýbá pracovnímu poměru, protože exekuční srážky jim neumožňují udržet ani minimální životní standard a tedy neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, natož daň z příjmů. Minimální povinné zálohy na sociální pojištění jsou 2 388 korun, minimální zálohy na zdravotní pojištění 2 208 korun. Měsíční výpadek lze odhadnout na jednu miliardu a téměř 379 milionů korun ročně. To je za rok 16 a půl miliardy. Další prostředky stát ušetří nevyplácením podpory v nezaměstnanosti.

Souhlasil byste s návrhem poslance KDU-ČSL Marka Výborného na zavedení částečné teritoriality, tedy aby soudy přidělovaly exekutory s výjimkou dluhů podnikatelů, výživného a náhrad škod z trestné činnosti?

Tomuto principu se říká spotřebitelská teritorialita. Považuji tento návrh za jeden z úhybných manévrů k oddálení a tedy neprojednání čisté teritoriality. Zachoval by se trh s exekucemi pro právnické osoby, podnikající fyzické osoby, pro výživné a pro oběti trestných činů. Návrh je zdánlivě přijatelné kompromisní řešení, které nerovnost účastníků ospravedlňuje právem spotřebitele. Zachováná ale korupční prostředí pro značnou část pohledávek. Jediným přínosem je zachování práva spotřebitelů.

Exekuce se mají zmírnit, lidem hrozí kvůli pandemii dluhová past. Poslanci ladí návrhy změn

Princip změn exekučního řádu prosazovaný ministryní Benešovou spočívá v nabalování exekučních řízení na stejného exekutora. Označuje se proto jako sněhulák. V čem vidíte jeho úskalí?

Už zhruba deset let žádá veřejnost, aby politici opravili zásadní chybu exekučního řádu, kdy na jednoho dlužníka mohou vést exekuci prakticky všichni exekutoři, a to z jakéhokoliv kouta republiky. Tato chyba umožňuje různým skupinám velmi lukrativní byznys s pohledávkami. Ministerstvo spravedlnosti připravovalo více, či méně zdařilé návrhy, jak chybu odstranit.

O současném návrhu to ale neplatí. Je to tak?

Jedním z návrhů je právě sněhulák, který je od loňska zaparkovaný v Poslanecké sněmovně. Jde o tisk 545. Jeho základní myšlenka tkví v přidělování další exekuce dlužníka exekutorovi, který vede exekuci od 1. ledna 2013 zapsanou v Rejstříku zahájených exekucí.

Způsob přidělování respektive výběru exekutorů je složitý a neprůhledný a obsahuje technické chyby. Pro povinné, kteří ještě nemají exekuci, kterých je pět procent, by se zůstala celostátní soutěž exekutorů. Tento systém by zakonzervoval současné rozdělení exekučního nápadu, kdy několik největších úřadů zpracovává osmdesát procent všech exekucí.

Princip jeden exekutor, jeden povinný by se nenaplnil, a všechny další exekuce by vedl exekutor v jakémkoli koutě republiky. Odborníci mají navíc pochybnost o jeho souladnosti s ústavou, protože zakládá nerovnost jak mezi věřiteli tak i mezi dlužníky. Návrh zachovává korupční prostředí a klientelismus.

Kdy sněhulák vlastně vznikl a proč?

Sněhulák byl připraven za exministra spravedlnosti Roberta Pelikána a měl zřejmě sloužit jako legislativní překážka pro oddálení projednání teritoriality soudních exekutorů. Ministryně Benešová předsedovi vlády Andreji Babišovi v červnu 2019 přislíbila bezodkladně předložit do sněmovny vládní návrh exekučního řádu, aby se mohl spojit s návrhem Pirátů, ČSSD a dalších stran. To je tisk 295. Svůj slib splnila a ve sněmovně se má to nejlepší z obou tisků projednat. Paní Benešové nelze klást za vinu kvalitu návrhu zákona.

Komentář Dušana Šrámka: Lex Covid nahrává víc dlužníkům

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!