Američané kvůli koronavirové krizi utrácejí miliony prasat. Farmáři jsou zoufalí

Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.

Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat. Zdroj: ctk

Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.
Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.
Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.
Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.
Na amerických jatkách chybí kvůli koronaviru pracovníci, zvířata nemá kdo zpracovat.
7
Fotogalerie

Al Wulfekuhle byl ještě malý, když se začal starat o prasata a pomáhal otci na malé rodinné farmě. Svoji práci miluje, ale kvůli problémům, které ve zpracovatelských podnicích způsobil koronavirus, bojuje za to, aby vepře nemusel nechat utratit. „Být zemědělcem je vznešené povolání, jste nezbytní, protože se snažíte nasytit ostatní,“ říká Wulfekuhle o profesi, která není nijak atraktivní, natož pak snadná.

Farma, kterou založil, když mu bylo 19 let, přežila v 80. letech krizi, když se trh prakticky přes noc zhroutil a mnoho iowských rodinných farem, které fungovaly celé generace, muselo skončit.

Wulfekuhle si živě pamatuje ty dny, kdy se svou manželkou Kathy se slzami v očích nakládali prasata na auta, aby je prodali za směšnou cenu, která zdaleka nedokázala pokrýt náklady. „Mysleli jsme, že to nezvládneme, mysleli jsme, že o všechno přijdeme,“ řekl listu The Washington Post.

V poslední době se tomuto 61letému farmáři vzpomínky na těžké časy vracejí. Snaží se najít nějakou perspektivu tváří v tvář problémům, jakým chovatelé prasat čelí kvůli koronaviru. Bojí se, že pro ně mohou být likvidační vzhledem k tomu, že mnozí z nich už byli na pokraji krachu kvůli rostoucí ceně půdy a klesajícím ziskům, což částečně způsobila nedávná americko-čínská obchodní válka.

Američtí zemědělci vstoupili do roku 2020 s nadějí, že některé ztráty se jim podaří smazat, když Čína souhlasila s novou obchodní dohodou a zavázala se v ní, že bude nakupovat americké zboží za miliardy dolarů, včetně vepřového. Pak ale přišla pandemie covidu-19, při níž zemřelo už asi 95 tisíc Američanů a která rozvrátila životy lidí i ekonomiku do té doby nepředstavitelným způsobem.

Ve velkých podnicích na zpracování masa na americkém středozápadě se koronavirem nakazily tisíce dělníků. V Iowě jich bylo 1600, čtyři velké továrny proto musely dočasně zavřít. Některé, jako třeba firma Tyson Fresh Meats, kam Wulfekuhle posílá většinu svých prasat, provoz obnovily, už to ale není jako dřív.

Kvůli narušení provozu v odvětví zpracování masa v Iowě a okolních státech vznikla situace, kdy u chovatelů neplánovaně zůstaly statisíce prasat určených na porážku. Na farmách se nahromadila zvířata, která už jsou tak velká, že je v závodech nelze zpracovat. Podniky navíc nepracují na plný výkon, protože se snaží chránit dělníky před nákazou. Mnoho chovatelů prasat musí tedy dělat to, co pro ně bylo dříve nemyslitelné: prasata usmrtit a nechat je zlikvidovat, místo aby byla zpracována na maso.

„Je to strašné,“ říká Wulfekuhle. „Do péče o ta prasata toho vkládáte tak moc, děláte všechno, aby byla zdravá,“ dodává smutně. To, že se zvířata, a tedy i jídlo, které představují, likvidují, je naprosto proti zdravému rozumu, podotýká.

Americká Národní rada producentů vepřového odhaduje, že do konce letošního léta bude utraceno až deset milionů prasat kvůli problémům v továrnách, které zpracovávají maso. V Minnesotě je situace zoufalá už nyní - denně je tam v průměru utraceno 2000 prasat.

Někteří farmáři tak jako Wulfekuhle, který na trh ročně dodává asi 34 tisíc prasat, krizi dokázali předpovědět a rychle udělali opatření k tomu, aby se růst prasat pokusili zpomalit. Zatím patří mezi ty šťastné, protože se mu podařilo prodat několik nákladních aut s prasaty firmě Tyson Fresh Meats. Na rozdíl od minulosti, kdy se dodávky prasat plánovaly týdny dopředu, se to nyní děje z hodiny na hodinu, říká Wulfekuhle.

Wulfekuhle se svými zaměstnanci udělali malá kouzla, jako je úprava krmiva pro prasata nebo zvýšení teploty v chlévech. Za léta praxe farmář vypozoroval, jaké je nejvhodnější prostředí pro prasata. Kusy, které jsou obvykle určeny k prodeji, žerou nejvíce, když je ve chlévě teplota do 18 stupňů. „Nechcete dělat nic, co by prasatům ublížilo, a tak jim vytvoříte něco jako slunečný den, kdy se spíše povalují a nechtějí žrát,“ vysvětluje.

Pokud nenastanou další komplikace, Wulfekuhle doufá, že se mu podaří jeho prasata ušetřit před utracením. Je ale stále nervózní z toho, co všechno může nastat v nadcházejících týdnech a měsících. Někdy v noci nemůže spát a přemýšlí o počtech prasat, kterým hrozí utracení. Nemůže pochopit čísla, o kterých hovoří představitelé branže. „To je něco, co prostě nedokážete pojmout,“ říká. „Doufám, že to nebude pravda. Doufám, že to nějak vymyslíme, ale teď to vypadá opravdu mizerně,“ přiznává.