Evropská unie v posledních týdnech řešila otázku, zda Rusko nemanipuluje s cenami zemního plynu ve snaze zařídit si rychlé zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Pod tíhou nedostatku suroviny a prudkého zdražování energií možná podcenila geopolitický rozměr problému a kupící se potíže za svou východní hranicí. Uměle vyvolaná migrační krize na prahu Polska může ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pomoci spolknout Bělorusko a ohrožovat Ukrajinu z nové světové strany.
O možné otevřené ruské invazi na Ukrajinu se opakovaně spekuluje od anexe Krymu a zahájení bojů v Donbasu v roce 2014. Obavy z tohoto nyní opět vzrostly v souvislosti se shromažďováním ruských vojáků u ukrajinských hranic. Kyjev v této souvislosti tvrdí, že zprovoznění Nord Streamu 2 neohrozí pouze jeho hospodářské zájmy, ale bude mít i negativní bezpečnostní dopady.
„Co se stane s doutnající frontovou linií nevyřešeného konfliktu s Ruskem, když už Moskva nebude závislá na ukrajinské tranzitní síti, aby dostala plyn na trhy v EU?“ tázala se v textu pro Atlantic Council Olha Bjelkovová ze společnosti GTSOU, která plynové potrubí provozuje.
„Pro nás je NS 2 bezpečnostní záležitostí. Domníváme se, že využívání migrantů Běloruskem, situace kolem Nord Streamu 2, dezinformační kampaně a budování vojenské kapacity jsou všechno části širšího obrazu,“ řekl Financial Times ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba. Ukrajinské obavy bere vážně britský premiér Boris Johnson, který unii v pondělí varoval, že si musí vybrat mezi podporou Kyjeva a schválením nového plynovodu.
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) však připomíná letní dohodu mezi Spojenými státy a Německem, která podle něj poskytuje Kyjevu určité ekonomické a bezpečnostní záruky i po spuštění nového potrubí. Schvalovací proces NS 2 se navíc v současnosti zadrhl a zřejmě se potáhne ještě měsíce. K tomu se dá očekávat, že ho podrobí kritice část budoucí německé vlády.
Před možným vpádem ruských vojáků na Ukrajinu nehledě na osud Nord Streamu 2 v uplynulých dnech varoval i Washington. Americký ministr zahraničí Antony Blinken konstatoval, že USA stále nemají jasno, co se týče moskevských úmyslů. „Naší obavou je, že Rusko může učinit vážnou chybu a pokusit se o předělávku svého pokusu z roku 2014,“ podotkl.
Přestože se poblíž ukrajinských hranic shromáždilo na devadesát tisíc vojáků, nepokládá Havlíček za příliš pravděpodobné, že by Kreml podnikl invazi a měl chuť rozpoutat plnohodnotný konflikt. „Spíš si myslím, že by mohlo docházet k eskalaci v jednotlivých regionech,“ domnívá se s tím, že pro Kyjev bude především velmi nepříjemné a vyčerpávající, pokud se po Krymu, Azovském moři a po Donbasu stane ožehavým územím i tisíc kilometrů dlouhá hranice s Běloruskem.
Ukrajině totiž akutně hrozí obklíčení ruskými silami z jihu, východu i ze severu, jelikož se v poslední době soustřeďují i do Běloruska. Alarmující pro Kyjev je, že Minsk v reakci na vyostření migrační krize oznámil, že na hranicích s Polskem, Pobaltím, ale i s Ukrajinou budou běloruští vojáci hlídkovat společně s ruskými.
Současná napjatá situace Moskvě umožňuje dosáhnout toho, o co se dlouho snažila, tedy rozšíření vojenské přítomnosti v Bělorusku, je přesvědčen analytik AMO. Autokrat Alexandr Lukašenko se tomu v minulosti dlouho vzpíral, ale loňské volby a protesty ho natolik oslabily, že musel přijmout pomoc silnějšího souseda a podřídit se z velké míry jeho vůli.
„Jeho manévrovací prostor je omezený na minimum, a nelze se tak bavit o nějaké plnohodnotné, nezávislé bezpečnostní a zahraniční politice,“ tvrdí Havlíček.
Tomu nasvědčuje i fakt, že Putin rychle pokáral Lukašenka za pohrůžku, že zastaví přívod plynu do Evropy. Otázkou tak je, jestli Lukašenko sám řídí veškeré operace na přesun běženců z Blízkého východu k hranici s Evropskou unií. Nové unijní sankce dopadnou na běloruské aerolinky Belavia, původně však sedmadvacítka zvažovala i postihy ruského Aeroflotu. Společnost přitom popírá, že by byla do převozu osob z Iráku a Sýrie jakkoli zapojená.
Ačkoli není jasné, zda se Putin na pašeráctví podílí, mnozí na Západě jsou přesvědčeni, že ho určitě využívá nejen k dosažení svých cílů v Bělorusku, ale také k odvedení pozornosti a testování unijní reakce. „Je velice pravděpodobné, že Ukrajina může být napadena, zatímco se budeme zabývat situací na polské a na litevské hranici,“ soudí litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Objevují se i názory, že se Lukašenko eskalací situace na polské hranici sám řítí do záhuby, jelikož se může dočkat i bratrské pomoci v podobě formální anexe Běloruska.
