ANALÝZA: Vakcínový nacionalismus štěpí svět

Do britských nemocnic dorazila dodávka vakcín od tamní společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity

Do britských nemocnic dorazila dodávka vakcín od tamní společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity Zdroj: ČTK / AP / Gareth Fuller

Čína schválila vakcínu proti koronaviru od společnosti Sinopharm
Očkování proti koronaviru na Královéhradecku
Koronavirus v Německu
Do britských nemocnic dorazila dodávka vakcín od tamní společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity
V Británii začalo očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca
11
Fotogalerie

Rok 2021 se stává rokem velkých šancí – nové vakcíny proti koronaviru by mohly zamezit dalšímu šíření pandemie a nepřímo nastartovat světovou ekonomiku. Zároveň však přinášejí hrozbu nového štěpení světa na bohatý Sever a chudý Jih. Je zjevné, že rozvojové státy budou mít k vakcínám daleko horší přístup. A rozvinuté země čelí výtkám, že odmítají jejich spravedlivou distribuci v globálním měřítku.

Loňská zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) uvádí, že bohaté státy často přeplácely chudé země, když se snažily zajistit různé ochranné prostředky v boji proti pandemii. Platí to i v případě vakcín. Evropská unie, Spojené státy a další bohaté země se ve svých dohodách s farmaceutickými společnostmi zavázaly k nákupu zhruba poloviny vakcín, které mají být letos k dispozici. Tento podíl tak připadne méně než sedmině světové populace, zatímco většina lidí v rozvojových zemích se bude moci očkovat nejspíš až v příštím nebo přespříštím roce.

Drobky ze stolu?

Bohaté země si přitom rezervovaly takové množství dávek vakcín, díky nimž by mohly všechny své obyvatele proočkovat opakovaně – Kanada nebo Velká Británie dokonce zhruba třikrát. Tento přístup má svou logiku – může se stát, že se vývoj některých vakcín nepodaří úspěšně dokončit. Také lze očekávat, že případné přebytky vakcín nakonec zamíří z bohatých do chudých států. Nejisté vyhlídky „sbírání drobků ze stolu“ ale politiky a obyvatele rozvojového světa určitě nenadchnou.

Napětí mezi Severem a Jihem bylo velké už dříve, frustrace však v rozvojových státech může sílit. Je pravděpodobné, že možnost očkování získá v řadě případů dříve občan bohaté země, který ani nespadá do žádné rizikové skupiny, než třeba zdravotník v Africe, jenž stojí v přední linii boje proti COVID-19. Přitom právě v Africe se některé vakcíny testovaly. Světová zdravotnická organizace sice podpořila vznik nové mezinárodní platformy COVAX, která sdružuje objednávky od farmaceutických firem pro chudé státy, její možnosti jsou však omezené.

Spory o duševní vlastnictví

Vlády bohatých zemí navíc podle kritiků příliš ustupují zájmům farmaceutických společností. Marianna Mazzucato, známá ekonomka z University College London, už delší dobu tvrdí, že celý systém veřejné podpory vývoje není spravedlivý. Velkou část nákladů a rizik sdílejí občané, zisky však míří k malému počtu firem. Zatímco vědci z celého světa včetně například Číny si své poznatky předávají a spolupracují na dalším výzkumu, farmaceutické firmy se o své know-how podělit nechtějí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!