Asad se přestal obávat operace USA, nechal bombardovat povstalce v Damašku
Letectvo se operací zdržovalo od 21. srpna, kdy při chemickém útoku v okolí hlavního města údajně zahynulo až kolem 1400 lidí. Odhady se ale liší. USA kvůli tomu připravují odvetný útok na syrská vojenská stanoviště, avšak chybí k tomu podpora Kongresu i veřejnosti.
Sýrie by se odevzdáním chemických zbraní mohla vyhnout útoku
Nově by akci mohl odvrátit ruský návrh, aby Sýrie otevřela kontrole svůj chemický arzenál, s čímž prý Damašek souhlasil. Dnes (úterý 10. září - pozn. red.) to měl prohlásit syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.
„Absolvovali jsme včera (v pondělí) velmi přínosné jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a on přišel s návrhem ohledně chemických zbraní. Večer jsme s ruskou iniciativou vyslovili souhlas,“ citovala agentura Interfax Mualima. Šéf syrské diplomacie prý souhlasil, protože realizace návrhu „by odstranila důvody pro americkou agresi“.
Obama: ruský návrh je možný „průlom“
Americký prezident Barack Obama označil ruskou snahu přimět Bašára Asada k odevzdání chemických zbraní za možný „průlom“, nejprve je však podle něj třeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde o zdržovací taktiku. V každém případě hodlá i dále tlačit na Asadův režim hrozbou vojenského útoku.
Američané si vojenský zásah nepřejí
Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku, které přinášejí americké tajné služby. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že při srpnovém útoku zemřelo na předměstí Damašku přes 1400 lidí a že má důkazy o tom, že Asadova armáda použila nervový plyn sarin.
Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnuta je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.
| Které státy vlastní (nebo vlastnily) chemické zbraně? |
|---|
| Albánie Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) přiznala vlastnictví 16 tun yperitu, jeho likvidaci ukončila v roce 2007. Další nespecifikované množství bojových chemikálií se našlo v roce 2011 a bylo zničeno o rok později. |
| Čína Tvrdí, že dodržuje Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC), kterou ratifikovala v roce 1997. V témže roce přiznala existenci omezeného programu výroby útočných chemických zbraní, který podle ní už byl ukončen. USA Čínu v roce 2003 obvinily, že provozuje „pokročilý program na vývoj a výrobu chemických zbraní“. Zpráva z roku 2010 ale upozorňuje, že pro tato obvinění neexistují dostatečné důkazy. Čína by teoreticky byla schopna případné chemické zbraně použít s pomocí minometných střel, raket, nášlapných min či balistických raket s krátkým a středním doletem. |
| Egypt Vlastnictví chemických zbraní popírá. Zásoby chemických zbraní dříve údajně uchovával a použil je během války s Jemenem v letech 1963-1967, čímž porušil Ženevský protokol o zákazu použití chemických zbraní v boji z roku 1925. |
| Indie V roce 1997 se přihlásila k vlastnictví 1000 tun blíže neurčených chemických látek. Požadavky CWC splnila v roce 2009, kdy všechny zásoby chemikálií zničila. Indický chemický průmysl je i nadále schopen chemické zbraně vyrábět. |
| Írán Odmítá, že by vlastnil či použil chemické zbraně. Zpráva americké rozvědky z roku 2003 udává, že tamní vláda má zásoby bojových chemických látek včetně dusivých, dráždivých a zpuchýřujících a také nervových plynů. Novější zprávy ale vlastnictví chemických zbraní zpochybňují, nicméně s tím, že Teherán je schopen chemické zbraně vyrábět a také použít pomocí raket, vzdušných bomb či minometných střel. Teherán má zkušenost s použitím chemických zbraní během íránsko-irácké války. |
| Irák Odmítá, že by vlastnil větší množství chemických zbraní. Od roku 2003 se neobjevila žádná zpráva, která by něco takového naznačovala. Rozsáhlý program výroby chemických zbraní měl Irák před válkou v Zálivu, kdy vlastnil yperit, tabun, sarin, a VX. Bagdád použil chemické zbraně ve válce s Íránem a také proti Kurdům v roce 1988. V roce 2009 se připojil k CWC, ale nesplnil podmínku zničit veškeré zbylé zásoby chemikálií do konce roku 2012. |
| Izrael O případném vlastnictví chemických zbraní nic nesděluje, k CWC se nepřipojil proto, že dohodu bojkotují i další země v regionu včetně Sýrie. Má se za to, že Izrael i vzhledem k pokročilému chemickému průmyslu tyto zbraně vlastní, důkazy ale chybí. |
| Libye V roce 2003 oznámila, že od výroby chemických zbraní upustí. Své zásoby likviduje, ale zatím s likvidací neskončila. |
| KLDR Vlastnictví chemických zbraní odmítá, svět se ale domnívá, že má rozsáhlé zásoby bojových látek včetně nervových plynů. Je schopna je použít například s pomocí letadel nebo balistických raket. |
| Jižní Korea Přiznala vlastnictví chemických zbraní, zásob se však definitivně zbavila v roce 2008. |
| Sýrie Vláda poprvé otevřeně přiznala vlastnictví chemických a biologických zbraní 23. července 2012 s tím, že je nechce použít proti rebelům a sáhne k nim údajně jen v případě zahraničního útoku. Damašek má podle všeho rozsáhlé zásoby bojových chemikálií včetně nervových plynů sarin a VX a zpuchýřujících látek. Existují obvinění, že Damašek chemické látky použil na raketách SCUD. Ve výrobě Sýrie spoléhá na spolupráci se zahraničím. |
| USA Poté, co vstoupila v platnost dohoda CWC, Spojené státy přiznaly vlastnictví 27.771 tun bojových chemických látek. Od té doby je postupně likvidují, v roce 2010 se zásoby ztenčily na 5449 tun. |
