Když se v roce 2009 Tony Abbott stal vůdcem australské Liberální strany, měli z toho radost především konkurenční labouristé. Abbott jako mistr nevhodných bonmotů, sexistických narážek, oddaného katolicismu v protestantské zemi a přílišný konzervativec i na vkus většiny voličů pravice, to byl ten nejlepší dárek pro vládní labouristy. V roce 2010 také labouristé nad Abbottem zvítězili. Jejich vnitřní rozbroje však tak znechutily Australany, že nyní stejně dali šanci nepříliš populárnímu Abbottovi.
Osmadvacátým premiérem Austrálie se stane hodně rozporuplná osoba. Někdejší student katolického semináře, který zahodil kněžskou dráhu, protože mu církev nepřišla dost konzervativní. Odpůrce sňatků homosexuálů, jehož názor se snaží změnit jeho lesbická sestra. Agresivní politik, který ale každý rok tráví týden pomocí komunitám původních obyvatelů Austrálie.
Na kolo a pak změnit Austrálii
Hned v neděli ráno po vítězství ve volbách už pracoval. „Je důležité, aby nová vláda začala pracovat co nejrychleji,“ vyhlašoval ze své kanceláře v Sydney. To jsou slova mnoha vítězů voleb. Jenže Abbott tou dobou měl už za sebou svoji pravidelnou jízdu na kole po šesté hodině ranní. Fanatický sportovec svůj tvrdý trénink nevynechal ani den po nočních oslavách vítězství nad labouristy.
Vnitřní kázeň nyní už nebude ordinovat jen sobě, ale celé zemi. Abbott nemá v úmyslu nic menšího než v mnoha ohledech změnit Austrálii, které léta vládli levicoví labouristé. Zpřísnit se má imigrační politika, možnost potratů, zrušením ekologických daní chce rozpumpovat ekonomiku a nezaměstnanost chce řešit ne dávkami, ale příspěvky ke mzdě.
Direkty v boxu i v politice
Jeden z největších politických propagátorů nadvlády britské královny nad odlehlým kontinentem se narodil shodou okolností nedalo Buckinghamského paláce v Londýně. Australská matka a britský otec se přestěhovali ještě v jeho dětství do Austrálie, kde mu dopřáli výtečné vzdělání. V jezuitských školách se stal zapáleným katolíkem, na univerzitě v Sydney vystudoval práva a ekonomii. Pak pokračoval ještě v anglickém Oxfordu.
Nebyl však rozhodně tiše se modlícím katolíkem stranou studentského života. Naopak Abbott vyhledával šarvátky s levicově smýšlející většinou tehdejšího studentstva. Několikrát došlo i na pěsti, a jedna studentka ho dokonce pohnala před soud za obtěžování. Ten však nic Abbottovi nedokázal.
| Anthony John Abbott |
|---|
| narodil se v Londýně 4. listopadu 1957 do rodiny Australanky a Brita |
| studoval u jezuitů, pak ekonomii a práva na univerzitě v Sydney a nakonec v britském Oxfordu |
| ve 26 letech se rozhodl stát knězem, ale po třech letech seminář opustil |
| stal se úspěšným novinářem a bojovníkem za zachování konstituční monarchie |
| v roce 1994 se úspěšně ucházel o poslanecký post za Liberální stranu |
| ve vládách svého patrona Johna Howarda zastával několik ministerských postů |
| v roce 2009 se stal vůdcem liberálů |
| v roce 2010 ještě volby prohrál, nyní však už zvítězil |
| je katolíkem a vášnivým sportovcem |
| se ženou Margaret má tři dcery |
Katolický pravičák v protestantské levicové studentské komunitě však nebyl otloukánkem. Stal se úspěšným boxerem a jeho tehdejší kolega z ringu popsal jeho styl jako velmi podobný tomu pozdějšímu politickému. Prý to nebyl box příliš hezký ani chytrý. Byl ale jednoduchý a efektivní: „Vlétnul na vás a mlátil až do naprostého vyčerpání.“
Po studiu v Británii se Abbott vrátil domů před delší africkou cestu po bývalých britských koloniích. Ve 26 letech byl zpět v Austrálii a rozhodl se zásadně změnit život. Vstoupil do kněžského semináře. Po třech letech ho však opustil. Nikoli pro nedostatek vnitřní kázně nebo víry. Právě naopak. Nemohl vystát liberální poměry v církvi a toleranci k homosexuálům. Odešel a do života si odnesl dvě zásadní životní zkušenosti: jezuitský řád a ovlivnění katolickým politickým aktivistou B. A. Santamariou, který zasvětil život potírání komunismu v Austrálii.
Raději politiku než kněžský seminář
Někdejší kandidát na kněžství Tony Abbott se oženil a stal se především novinářem, nakonec i v nejprodávanějším deníku The Australian. Do politiky ho lákali údajně i labouristé, které nyní porazil. Ale to pro něj nepřipadalo v úvahu.
Nakonec do veřejného života významněji vstoupil jako šéf uskupení Australané za konstituční monarchii, jejichž heslem je „zachovávat, ochraňovat a bránit naše dědictví: australský ústavní systém, roli koruny a vlajky“. Právě v této funkci bojovníka za nadvládu Alžběty II. proti republikánům se seznámil na počátku devadesátých let se svým budoucím politickým patronem Johnem Howardem. Bylo to klíčové setkání, protože Abbotta definitivně strhlo do politiky, a to v barvách Liberální strany.
Chráněncem Johna Howarda
V roce 1994 Abbott získal z vůle Howarda poslanecké křeslo v mimořádných volbách. Dva roky působil jako opoziční poslanec. V roce 1996 však jeho patron sestavil pravicový kabinet a na dlouhých 11 let se ujal vlády. A Abbott z toho profitoval. V roce 1998 se stal ministrem pro zaměstnanost, od roku 2003 do pádu Howardovy vlády v roce 2007 zastával post ministra zdravotnictví. Právě v této funkci se projevily jeho věroučné zásady.
Jako ministr se snažil zabránit uvedení potratové pilulky na trh, až parlament nakonec tuto oblast regulace Abbottovi odebral. Jako soucitný konzervativec se však předvedl například v roce 2005, kdy shodou okolností trávil dovolenou na Bali, kde došlo k tragickému bombovému útoku. Abbott okamžitě začal pomáhat a zraněné Australany expedoval do nemocnic v Singapuru.
Po Howardově pádu v roce 2007 a nástupu labouristů do vlády se však neucházel o vůdcovství liberálů. Sám cítil, že ho ostatní vnímají jen jako mladší verzi Howarda.
Těžký boj s Julií Gillardovou
To se změnilo o dva roky později. Vedení jeho liberálů podpořilo labouristický kabinet Kevina Rudda, aby zavedl obchodování s emisními povolenkami. Abbott na protest rezignoval ze stínové vlády. Sice nepopírá klimatickou změnu, ale emisní povolenky měl za nespravedlivý atak na australský byznys.
Bojovník Abbott svou rezignaci ale takřka okamžitě obrátil ve výhru. Vyzval šéfa liberálů Malcolma Turnbulla na souboj a volby lídra tím nejtěsnějším poměrem hlasů vyhrál. Boj proti ekologickým daním Abbott dovedl až do nynějších voleb. „Je jasné, že jedním z prvních úkolů vlády bude zrušení uhlíkové daně,“ prohlásil po vítězné volební noci.
Proti labouristickému premiérovi Ruddovi ještě dokázal bojovat, ale když labouristé jako první premiérku v historii Austrálie zvolili Julii Gillardovou, pro Abbotta to byl problém. Šéf liberálů se „proslavil“ sérií nepříliš vhodných poznámek, které mohly být snadno chápány jako sexistické. A ještě nyní v předvolební kampani jako hlavní přednost jedné z liberálních kandidátek zmínil, že disponuje sex-appealem. Gillardová si v parlamentu několikrát s oblibou smlsla na Abbottových nevydařených výrocích, a ten dosud dosahuje velmi špatných výsledků u voliček.
Přesto když Gillardová v roce 2010 vyhrála volby, Abbott ji zle potrápil. Jeho pravicová koalice získala stejně hlasů jako vládní labouristé a ti sestavili kabinet jen s podporou několika nezávislých poslanců.
Lepší image, lepší výsledek
Abbott během dalších let v opozici tvrdě pracoval na vylepšení svého mediálního obrazu ultrakonzervativce. Na předvolební akce pravidelně bral své tři krásné dcery, aby si získal hlasy voliček.
Na rozdíl od svého patrona Howarda se stal advokátem práv původních obyvatel kontinentu. Skutečně jim i vlastnoručně pravidelně pomáhá, a dokonce slíbil, že v případě svého zvolení bude fakticky premiérem pro australské záležitosti. Umírnil svůj boj proti klimatické změně a navrhl mírnější pobídky pro průmysl, aby využívaly ekologičtějších postupů. Jeden z volebních hitů – partnerské konzultace dotované vládou – chce nabídnout i párům stejného pohlaví, proti jejichž oficiálním sňatkům jinak bojuje.
Největší volební bonus mu ale připravili sami vládní labouristé. Gillardovou svrhl předchozí premiér Rudd a dovedl rozhádanou stranu k potupné porážce. A Abbott toho beze zbytku využil.
Mzdy a zdanění práce v Austrálii
