Obama ve svém vystoupení po schůzce v Bílém domě konstatoval, že Spojené státy začnou procházet „bolestnými“ výdajovými škrty. Obama musí do dnešní půlnoci vydat federálním úřadům nařízení omezit rozpočty a Bílý dům pak o tom musí poslat Kongresu podrobnou zprávu.
Škrty, které se týkají jen nemandatorních výdajů, by měly teoreticky do konce září, kdy končí tento fiskální rok, dosáhnout 85 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun). Podle únorové zprávy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) se ale letos sníží výdaje díky rezervám ministerstev jen o 44 miliard dolarů, tedy jen asi jedno procento celkových federálních výdajů.
CBO navíc konstatuje, že vzhledem k pokračujícímu výraznému růstu mandatorních výdajů na sociální a zdravotní programy celkové výdaje ani v tomto roce neklesnou. Výdaje mají naopak i přes škrty vzrůst o 15 miliard na 3,55 bilionu dolarů a v příštích letech se budou zvyšovat stále rychleji. Nemandatorní výdaje, na něž škrty dopadnou, mají klesat jen dva roky a růst obnoví už v roce 2015.
Obama: automatické škrty jsou nutně "hloupé"
Obama označil automatické škrty za „hloupé“ a svalil vinu za jejich aktivaci na republikány. Sám mluvčí Bílého domu Jay Carney už ale minulý týden po zjištění jednoho z nejrespektovanějších amerických novinářů Boba Woodwarda přiznal, že s myšlenkou automatických škrtů přišla v jednáních z léta 2011 o snížení rozpočtového deficitu a zvýšení dluhového stropu sama Obamova administrativa. Woodward navíc k nelibosti Bílého domu konstatoval, že tehdejší dohoda vyloučila nahrazení škrtů zvýšením daní.
Obama je přesvědčen, že automatické škrty mohou být nahrazeny jinými kroky, které sníží deficit „rozumnějším a vyváženějším způsobem“. Vyzval k dohodě, která bude zahrnovat zvýšení daní, předpověděl ale, že přimět k tomu republikány bude trvat několik týdnů nebo měsíců. Obama podle pozorovatelů sází na to, že republikáni podlehnou tlaku vládě nakloněných médií a veřejného mínění.
Republikáni: o zvyšování daní se nechceme bavit
Další zvyšování daní po schůzce zcela vyloučil republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner. „Diskuse o příjmech podle mého názoru skončila, nyní je čas pustit se do problému výdajů,“ řekl podle agentury Reuters. V lednu se Kongres dohodl na zvýšení daňových sazeb na nejvyšší příjmy a dalších daní o více než 600 miliard dolarů během deseti let.
Republikáni čekají jen na to, zda Bílý dům navrhne namísto paušálních škrtů jiný způsob snižování výdajů. Obama, který v minulých dnech objížděl zemi s varováním před drastickými dopady škrtů na veřejnost a ekonomiku, ale s ničím takovým nepřišel.
Mezinárodní měnový fond ve čtvrtek varoval, že kvůli automatickým škrtům sníží odhad růstu americké ekonomiky na letošní rok minimálně o 0,5 procentního bodu. Mezinárodní ratingové agentury Fitch a Standard & Poor's ale dnes uvedly, že jejich dopad na ekonomiku bude omezený a mírný. Na americké akcie nástup škrtů žádný vliv nemá.
Většina škrtů má dopadnout na Washinghton
Zkrácení výdajů rozpočtu nebude mít okamžitý dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federálního pokladny, protože škrty budou nabíhat postupně. Polovinu škrtů bude absorbovat resort obrany a Obamova vláda mluví o odebrání peněz ze školství, zdravotnictví, bezpečnosti, hrozí uzavřením národních parků, ochromením provozu na letištích a propuštěním statisíců zaměstnanců. Kongres s Bílým domem však může kdykoli problém vyřešit dohodou na dlouhodobém plánu snižování deficitu.
Celý problém škrtů je důsledkem toho, že rozpočtový deficit se za Obamovy vlády kvůli prudkému růstu výdajů zvýšil na bezprecedentní úrovně nad bilionem dolarů ročně. Zatímco Obama jakékoli podstatnější snižování výdajů po celou dobu odmítal, republikáni využili v roce 2011 nutnosti navýšit limit federálního dluhu, aby ho donutili se tím zabývat.
Podle listu The Wall Street Journal dopadne většina škrtů na hlavní město Washington. Tato federální oblast v minulých letech díky prudkému růstu výdajů nijak nezakusila tlak ekonomické recese a v Obamově éře naopak zažila nevídaný boom.
S fiskálním útesem trh nepočítá
