Slovenský ministr financí Peter Kažimír zase řekl, že Bratislava má společně s Prahou obavy, jak bude zajištěna rovná geografická distribuce investicí z fondu. „Všichni se shodujeme, že na konci nesmí být politické rozhodování, tlak třeba velkých proti malým,“ poznamenal.
Fond EFSI je páteří plánu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera na rozhýbání evropské ekonomiky. Peníze z fondu by měly podle komise v příštích třech letech odblokovat 315 miliard eur (8,9 bilionu korun) v soukromých a veřejných investicích, což by mělo zvýšit růst a zaměstnanost. Ve fondu mají být především záruky z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky (EIB), celkem 21 miliard eur (581 miliard korun). Měl by přitáhnout další soukromé i veřejné investice do projektů s „evropskou přidanou hodnotou“. Na předběžném seznamu se ocitlo několik tisíc návrhů.
Na úvěry "rizikovějšího charakteru"
Babiš připomněl, že fond by měl poskytovat úvěry na projekty rizikovějšího charakteru. „Byla debata, aby to skutečně šlo na úvěry pro malé a střední podniky, aby to bylo odpolitizované,“ vysvětlil český ministr. „My to podporujeme, je to další možný přístup k penězům pro naše malé a střední firmy, které když neuspějí u komerčních bank, tak mají šanci sáhnout si na tyto peníze, kde by přístup měl být benevolentnější,“ dodal.
Česko ale - na rozdíl třeba od Polska - neuvažuje, že by do fondu samo přispělo. Podobný příspěvek by podle představ komise umožnil zemi vyslat své zástupce do řídících orgánů EFSI a podílet se tak na rozhodování. Dalším lákadlem, které komise okolo EFSI státům osmadvacítky nabízí, je slib, že případné příspěvky do fondu nezhorší postavení země vůči přísným evropským rozpočtovým pravidlům.
Detaily neznámé
Detaily celého mechanismu ještě nejsou zcela jasné. Komise chce mít potřebnou legislativu hotovou v první polovině roku, aby fond mohl začít ještě letos pracovat. „Za nás si myslím, že fond má žádosti posuzovat objektivně. Není podmínka, aby státy přispívaly z vlastního rozpočtu,“ řekl Babiš.
V podobném postoji není osamocen - proti národním příspěvkům se dnes vyslovil přímo na zasedání také například vlivný německý ministr Wolfgang Schäuble. Německo ale nejspíš nepřímo přispěje skrz svou vlastní rozvojovou banku. Většina zemí EU tak přispívat nechce, za klíčové pokládá především nalezení soukromých investorů či nejrůznějších fondů.
Podle Slováka Kažimíra je na podobné úvahy zatím příliš brzy, vynechání národních příspěvků si ale dovede představit. Kažimír ocenil záměr EIB spustit poradenský systém tak, aby všechny země měly v přístupu k financím z EFSI rovné podmínky. Důležitou otázkou je také kompatibilita této podpory s evropskými pravidly pro státní pomoc. „Bylo by velkým neštěstím udělat projekt, financovat jej a následně být obviněný z nepovolené státní podpory,“ podotkl slovenský ministr.
