Banky čeká kvůli skandálům větší regulace

Kweku Adoboli

Kweku Adoboli Zdroj: reuters

Několik bankovních skandálů, kterým se dostalo velké pozornosti od ztráty JP Morgan po neautorizované obchody v londýnské pobočce UBS, podnítilo regulátory k akci. Výsledkem bude pravděpodobně požadavek, aby banky držely více kapitálu na operační riziko. Do něj patří ztráty v důsledku provozních nedostatků a chyb, tedy i selhání jednotlivců či IT systému.

Rada pro finanční stabilitu (FSB), globální bankovní regulátor a Basilejský výbor pro bankovní dohled, který nastavuje globální kapitálová pravidla, nedávno oznámily, že se příští rok zaměří na operační riziko v rámci svých snah učinit z globálních bank bezpečnější instituce.

Kauza v JP Morgan, přezdívaná londýnská velryba, stála investiční banku přes šest miliard dolarů. Neautorizované obchody londýnského makléře švýcarské UBS Kwekua Adoboliho vedly ke ztrátě 2,3 miliardy dolarů.

Regulátoři se obávají, že banky nemají dostatečný kapitál na pokrytí ztrát z operačního rizika a že nevyvíjejí dostatečnou činnost, aby těmto ztrátám předešly. Řada bank v posledních letech propouštěla pracovníky back office a snižovala investice do IT. „Banky se snaží dělat více s menšími náklady, je tedy jasné, že riziko roste,“ nechala se slyšet Julie Dicksonová, kanadská regulátorka spolupracující s FSB. Technologie a infrastruktura jsou kritické. Výpadky či selhání IT mohou stát banky miliardy.

V současné době připadá 50 až 75 procent regulatorního kapitálu, který banky musejí držet, na úvěrové riziko, deset až dvacet procent je na operační riziko a zbytek má pokrýt případné ztráty z tržního rizika. Stefan Ingves, švédský centrální bankéř, který předsedá Basilejskému výboru, uvedl, že plány na zlepšení standardní metody na měření operačního rizika budou dominovat agendě výboru na příští rok. Výbor bude také zvažovat, zda nastavit minimální kapitálové požadavky pro banky, které používají své vlastní modely, aby se předešlo, že finanční domy podhodnotí své kapitálové potřeby.

Vývoj regulatorních opatření

První soubor regulací z pera Basilejského výboru pro bankovní dohled, který je dnes znám pod jménem Basel I, se objevil až v roce 1988 a jeho zavedení trvalo do roku 1993, v Česku ještě déle. Basel I řešil pouze úvěrové riziko a nutil banky k držení osmi procent kapitálu k rizikově váženým aktivům. Až dodatkem z roku 1996 došlo k zahrnutí tržního rizika. Basel II se začal připravovat v roce 1999, zavádění trvalo až do roku 2007. Právě Basel II zavedl nutnost držet kapitál i na případné ztráty z operačního rizika. Basel III začal vznikat na sklonku roku 2010 v reakci na finanční krizi z přelomu let 2008 a 2009 a implementace potrvá až do let 2018 či 2020.