Záchranný fond eurozóny by měl pomocí pákového efektu získat „palebnou sílu“ ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se ale navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard eur a EFSF díky nim má reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.
Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Atén měl snížit o 100 miliard eur, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy kolem čtvrté hodiny ráno, když summit skončil. Za dohodami stojí podle něj i Evropská centrální banka (ECB) a podpořily je i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská komise.
„Soukromí věřitelé dobrovolně odepíší 50 procent,“ řekl Sarkozy před novináři. Unijní prezident Herman van Rompuy uvedl, že evropský plán by měl zredukovat řecký dluh do roku 2020 na zhruba 120 procent řeckého hrubého domácího produktu. „Je to maraton, ne sprint,“ podotkl k dohodám předseda Evropské komise José Barroso s tím, že v příštích týdnech se ještě budou dolaďovat detaily vyplývající s nočních dohod.
Do Bruselu se dnes upíraly zraky finančních trhů i zbytku světa. Zatímco eurozóna se bojí možnosti dalšího šíření dluhové krize do zemí jako Itálie či Španělsko, tak svět se obává případných dopadů prohloubení krize na celosvětovou ekonomiku. Právě i kvůli tomu evropští lídři na dnešek slibovali komplexní strategii, jak z krize vybřednout.
Van Rompuy podotkl, že kvůli posílení ekonomického vládnutí v Evropě bude unie zvažovat omezenou změnu smluv. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku.
Řecký premiér Jorgos Papandreu v reakci na seškrtání řeckého dluhu hovořil o novém začátku. „Nová epocha, nová éra, který se otevírá před Řeckem,“ řekl ministerský předseda o dohodě s privátním sektorem.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bude Řecko více monitorováno v tom, jak plní dohodnutá pravidla. Státy eurozóny také chtějí zapracovat do svých právních systémů takzvané zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost rozpočtu. Tím by v podstatě stanovily limity pro možné schodky či dluh země.
Slovensko má výjimku
Slovensko si na summitu eurozóny podle dnešních slov premiérky Ivety Radičové dojednalo v noci na dnešek výjimku. Jako jediná země se tak prý nezúčastní navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku. Na summitu se mimo jiné dohodlo, že v souvislosti s dluhy Řecka soukromí věřitelé odepíší 50 procent řeckých dluhů, což by mělo odpovídat zhruba 100 miliardám eur. Členské země eurozóny by pak měly podle prohlášení eurozóny přispět k balíčku o zapojení soukromého sektoru až 30 miliardami eur. Na základě toho by tak veřejný sektor byl připraven zajistit program financování až do 100 miliard eur do roku 2014. Nový program by měl být dohodnut do konce letošního roku.
Slovensko díky výjimce ze summitu ušetří 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun). Dnes to řekla slovenská premiérka Iveta Radičová. Odmítla ale, že by Slovensko nebylo kvůli výjimce týmovým hráčem. Země se podle Radičové jako jediná nezúčastní dohodnutého navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku.
Toto navýšení by mělo podle Radičové ve srovnání s plánem z mimořádného summitu z 21. července, který počítal se 109 miliardami eur, představovat pro země eurozóny celkem asi 21 miliard eur.
„Slovenská republika má výjimku a bude se zúčastňovat tohoto programu jen v těch intencích, jako se původně zavázala a o nic víc,“ řekla Radičová už nad ránem poté, co eurozóna po mnohahodinovém jednání doladila rámec protikrizové strategie. „My jsme se jasně vyjádřili, že máme svoji hranici, že máme svoje podmínky a že za nad tuto hranici jednoduše nepůjdeme,“ dodala Radičová bez dalších podrobností.
