Potvrzuje se tak zásadní obrat, který ještě donedávna jedna z nejuzavřenějších zemí světa předvedla. Vládnoucí junta vyslala několik vstřícných gest, jejichž vyvrcholením byla zelená kandidatuře respektive zvolení nositelky Nobelovy ceny míru a symbolu boje za demokracii Aun Schan Su Ťij do barmského parlamentu.
Okolí zareagovalo vstřícně, a to včetně Spojených států a Evropské unie, které léta odmítaly s Barmou i komunikovat. Důvodem je přitom nejenom snaha odměnit generály za jejich kroky, ale i pokus vyvážit vliv Číny. Pro Peking je přitom Barma na geopolitické šachovnici světa dvojnásob cenná. Jednak umožňuje přístup do Bengálského zálivu, který je pro Čínu mimořádně důležitý, jednak skrývá obrovská – a stále ještě do značné míry nerozebraná – nerostná bohatství. V poslední době se mluví zejména o nalezištích ropy a plynu, které doplňují výčet už známých, vysoce ceněných surovin. K těm patří i drahé kameny, jako jsou rubíny a nefrity, na něž má Barma takřka globální monopol, nebo také týkové dřevo.
Japonsko oznámilo, že Barmě promine půjčku ve výši několika miliard dolarů, Amerika, Evropa a Austrálie se chystají změkčit embargo.
Čína se proto snažila Barmu vtáhnout do své sféry vlivu. Už na konci devadesátých let například vůdce jedné z ozbrojených karenských bojůvek, jež pravidelně vyrážely z thajské džungle proti barmské armádě, uvedl, že pomoc od Západu nečeká. Barma, její poloha a její bohatství jsou pro Peking příliš důležité na to, aby nechal jinou mocnost získat vliv.
Časy se ale mění a barmští generálové, kteří byli s výhradní sázkou na Peking léta spokojení, se začali obávat rozpínavosti svého patrona. S pomocí opatrných politických a hospodářských reforem tak do světa vyslali signál, že jsou připraveni na dialog. A svět naslouchá.
Japonsko oznámilo, že Barmě promine splátku půjčky ve výši několika miliard dolarů. Amerika, Evropa a Austrálie se chystají okleštit embargo. A západní společnosti potichu – a přitom ve velkém – vysílají do Barmy své lidi. Po zemi se pohybuje i mnoho zástupců velkých amerických korporací, a to přesto, že si Washington od Barmy nadále udržuje odstup.
Wej Ťi-ťien, manažer čínské důlní firmy, která těží v Barmě, agentuře Reuters potvrdil, že podnikatelé ze země Draka se už tohoto nástupu obávají: „Americké a britské společnosti čuchají kolem. Jakmile se do toho opřou naplno, čínské firmy budou mít problém,“ potvrdil Wei spekulace o narůstající nervozitě a souvisejícím pnutí. Avšak jak se právě s tím generálové, kteří donedávna odmítali až na výjimky v podstatě všechny vnější vlivy, vyrovnají, je neznámá, která představuje riziko spojené s jinak atraktivní investicí do Barmy. Jisté je, že se země během příštích třech až pěti let hodně změní. „Ten, kdo bude při tom, může opravdu vydělat hromadu peněz,“ je přesvědčen jeden z finančníků dlouhodobě působících v Asii.
