Obě tyto významné ekonomiky eurozóny jsou nyní pod velkým tlakem na finančních trzích a oběma stále narůstají náklady na obsluhu dluhu. Výnosy z jejich cenných papírů jsou na rekordních maximech. To oživuje hrozbu, že se dluhová krize eurozóny, která už tvrdě zasáhla Portugalsko, Irsko a hlavně Řecko, které byly nuceny požádat mezinárodní společenství o pomoc, nezastaví a že by se mohla rozšířit i do dalších zemí.
„Vývoje na trzích s dluhopisy Itálie a Španělska jsou příčinou hlubokého znepokojení,“ uvedl Barroso. Zdůraznil nicméně také, že nejsou podloženy rozpočtovými a ekonomickými fundamenty v těchto zemích a neodráží ani kroky, k nimž oba státy pro posílení těchto fundamentů přistupují.
Barroso také připomněl, že se eurozóna na mimořádném summitu 21. července dohodla na novém záchranném balíku pro Řecko, ale také na řadě dalších důležitých kroků, které by měly napomoci zastavení šíření dluhové krize dál. Jde zejména o posílení efektivnosti záchranného fondu eurozóny (EFSF) a dalších reformách.
Barroso zdůraznil, že je nyní nezbytné rychle pokročit v zavádění těchto dohod do praxe. K některým věcem se ale budou muset vyjádřit mimo jiné i parlamenty v zemích eurozóny, což by mohlo tento proces poněkud zpomalit. Šéf komise napsal šéfům států a vlád eurozóny, aby se zasadili o to, že tyto kroky budou přijaty bez nějakých zpoždění.
O situaci dnes jednal také italský ministr financí Giulio Tremonti s předsedou takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeanem-Claudem Junckerem. Tremonti a Juncker uvedli, že jednali o problémech v eurozóně. Jednání označili za „plodné“, neposkytli však žádné podrobnosti.
