Na podzim loňského roku se Baťovi potomci vrátili na Slovensko se žádostí o odškodnění. S vnukem Tomáše Antonína Bati Johnem Nashem v čele podali na tamním Ministerstvu financí oficiální žádost o náhradu za majetky, které byly rodině po druhé světové válce na základě Benešových dekretů zabrané.
Na Slovensku přitom Jan Antonín Baťa společně s Tomášem Baťou prakticky vybudovali města Partizánske a Svit. Vlastnili také podnik předcházející gumárenskému gigantu Matador Púchov, Letiště v Popradě, či Bojnický Zámek.
Suma sumárum, majetek, který jim Benešova vláda kvůli podezření z kooperace s nacisty odebrala, měl hodnotu přibližně miliardu eur, což je více než 27 miliard korun.
Nabízel práci
Baťův vnuk John Nash ovšem nežádal zpět celou částku. Chtěl jen částečné finanční nebo majetkové urovnání. Jako protislužbu nabízel vládě vybudování pobočky jeho IT firmy Visible Systems na Slovensku.
Nepochodil. „Ve věci Baťa bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení pro neodstranění nedostatků,“ konstatuje tiskový odbor Ministerstva financí Slovenské republiky.
Neměl dokumenty
Jak ministerstvo pokračuje, problémem byla neschopnost Johna Nashe doložit dokumenty prokazující nárok na majetky, které podle něj jeho starý otec vlastnil. „Navrhovatel ve lhůtě na přerušení řízení důkazní listiny nepředložil, proto ministerstvo financí řízení zastavilo,“ potvrzuje tiskový odbor.
Odškodnění za znárodněné majetky požadovali Baťovi taky v Čechách. Stát v roku 2010 žádost zamítl. „Předmětná správní rozhodnutí byla napadena žalobou u soudu. O žalobě nebylo dosud rozhodnuto. Soudní řízení se nachází v první instanci,“ říká Veronika Lukášová z tiskového oddělení Ministerstva financí České republiky.
