Selçuk Bayraktar se od konce února těší zájmu zahraničních médií jako málokdo jiný v Turecku. Vývojář a mozek rychle rostoucí rodinné firmy si na rozdíl od svého tchána, prezidenta Erdoğana, nebere servítky, když mluví o ruské invazi na Ukrajinu. Jeho příběh a úspěch leccos vypovídají o současném Turecku, které navzdory jinak značnému odlivu mozků dosahuje zbrojně-technologické inovace.
„Pokud si chcete udržet nezávislost a suverenitu, musíte odporovat (ruské invazi). Právě to dělá odvážný a statečný ukrajinský národ a jeho vedení.“ Podobné vyjádření tureckého „krále dronů“ Selçuka Bayraktara kontrastuje s opatrnými komentáři tureckých představitelů a prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana osobně, který si nechce narušit svou léta budovanou osobní vazbu s prezidentem Putinem. Podle něj na ní totiž závisí jeho možnost alespoň částečně ovlivnit Putinovo jednání v sousední Sýrii, Libyi, na jižním Kavkaze, nebo také možnost dovozu tureckého ovoce a zeleniny do Ruska.
Někteří Bayraktarovi předhazují, že pouze brání Ukrajinu jako svého „nejlepšího zákazníka“ a promotéra dronů, jeho výroky však jdou dále, než by u obchodníka musely. To společně s jeho opakovanými žalobami vůči některým novinářům, kteří kriticky píší o štědré státní podpoře, naznačuje, že prezidentův zeť má ambice působit více veřejně.
Turecký Elon Musk
Selçuk Bayraktar (čte se „Seldžuk“) je některými provládními médii včetně oficiální agentury Anadolu stavěn do role jakéhosi tureckého Elona Muska. Často informují o úspěších jeho podnikání a citují jeho Twitter s více než dvěma miliony sledujících. Poté co Berat Albayrak v očích svého tchána Erdoğana upadl v nemilost – „bez svolení“ přes Twitter rezignoval jako ministr financí a měl nemanželskou aféru – Selçuk Bayraktar zaujal pozici „ideálního zetě“ i mediálně nejvíce promovaného člena rodiny, který svým osobním příběhem vylepšuje její image.
Bayraktar je nepochybně talentovaný a velmi pracovitý čtyřicátník, který se vyšvihl díky svému elitnímu vzdělání (má mimo jiné vystuodvaný Massachusetts Institute of Technology) a schopnosti vyvíjet špičkové vojenské drony se západní technologií za „přijatelnou cenu“. Tedy nikoliv za desítky, ale jednotky milionů dolarů v přepočtu za kus, což si mohou dovolit i chudší země. Díky němu je tak nejnovější technologie průzkumu, leteckého boje a přesně naváděných střel dostupná i zemím, které by si ji jinak nemohly dovolit nebo kterým by nebyla například USA nebo Izraelem prodána.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
