„Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány,“ citovala v sobotu běloruská televize sdělení tiskové agentury.
O Kavaljovově popravě ještě předtím informovala jeho rodina a zpráva hned vyvolala kritické ohlasy. Osud druhého odsouzeného zprvu nebyl jasný. Kavaljovovi blízcí řekli, že o vykonání trestu je běloruský Nejvyšší soud zpravil dopisem datovaným 16. března.
„Jsme tím hluboce zarmouceni,“ reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland na informaci o první popravě. Prohlásil, že „běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy“.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle řekl, že Kavaljovovu popravu odmítá. Zároveň vyslovil politování nad tím, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko ignoroval výzvy, aby na trestu smrti netrval. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz podle agentury DPA prohlásil, že je popravou v Minsku zděšen. Také on reagoval ještě před informací o druhé popravě. Trest smrti je podle Schulze „nevratný, krutý a hanebný“.
Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová v dnešním prohlášení uvedla, že si je vědoma hrozných zločinů, z nichž byla dvojice obžalována, ale že zároveň vidí, že nebyl zajištěn řádný proces s možností obhajoby.
Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy podle agentury DPA označil trest smrti za „krutý a nehumánní“. Za činy, kterými prý chtěli změnit totalitní režim, byli oba pětadvacetiletí mladíci odsouzeni loni v listopadu. Kromě atentátu, který měl za následek vedle 15 mrtvých i více než 300 zraněných, byli obžalováni ze dvou dalších pumových útoků - ve Vitebsku a v Minsku v letech 2005 a 2008. V těchto případech byly desítky zraněných, ale nikdo nezahynul.
Běloruský prezident tento týden odmítl udělit odsouzeným milost. Podle Lukašenka byl jejich čin mimořádně nebezpečný a měl zvlášť těžké následky.
Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti a ze zahraničí mimo jiné zazněla výzva od generálního tajemníka Rady Evropy, aby Bělorusko od trestu smrti ustoupilo. „Zločin, z jehož spáchání byli shledáni vinnými, byl barbarský, ale jejich trest nesmí být stejný… oběti teroristických činů v Minsku volají po spravedlivém soudu, nikoli po mstě,“ tvrdil Jagland.
O tomto víkendu se objevily spekulace v souvislosti s tím, že poprava byla po rozsudku smrti, vyneseném 30. listopadu, uskutečněna relativně rychle - po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí bývá, že poprava následuje rok či dva po verdiktu. „Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární,“ řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru panuje.
Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či nebyl alespoň pozastaven jeho výkon. V zemi podle organizací na ochranu lidských práv od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 na základě soudního rozhodnutí přišlo o život na 400 lidí. Bělorusko popravuje výstřelem do týla. Termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.
