Německá metropole je centrem mezinárodních špionážních aktivit, jejichž rozsah dosahuje rozměrů studené války. Řekl to náměstek regionálního ministra vnitra spolkové země Berlín Torsten Akmann, podle něhož je příčinou i přítomnost početných zahraničních ambasád.
Hlavní město Německa lze v celoevropském měřítku označit za "pravé centrum špionáže," řekl sociálnědemokratický expert ve výboru pro kontrarozvědku. Současná exponovaná pozice Berlína je podle něj srovnatelná se situací v metropoli neutrálního Rakouska Vídni z počátku studené války.
Souvisí to prý s faktem, že Berlín se po sjednocení Německa v roce 1990 stal sídlem spolkové vlády. Důvodem je i přítomnost více než 150 zahraničních velvyslanectví, z nichž mnohá německé úřady podezírají, že jsou zapojena do zpravodajské činnosti, dodal Akmann.
Pozornost cizích rozvědčíků se prý zaměřuje hlavně na jednotlivá ministerstva. Současně s tím je země vystavena ekonomické a vojenské špionáži. Zahraniční tajné služby také špehují opozičníky, kteří odešli ze svých vlastí do Německa. Týká se to například odpůrců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.