„Německo sleduje cíl vrátit se k řádnému azylovému řízení. K tomu patří i to, že se stanoví, který členský stát je pro vedení azylového řízení příslušný,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra. Ministerstvo podle něj už v říjnu pověřilo Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby začal znovu uplatňovat příslušná evropská ustanovení i pro běžence ze Sýrie. Přesný termín mluvčí neuvedl.
Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra dnes kritizovali zástupci SPD. Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému. Mluvčí vlády Christiane Wirtzová dnes na tiskové konferenci řekla, že de Maiziére neinformoval o návratu k dublinským dohodám ani kancléřku Angelu Merkelovou a hlavního vládního koordinátora pro řešení uprchlické krize Petera Altmaiera.
Podle SPD vnáší de Maiziére chaos do řešení uprchlické krize v Německu. Představitelé strany kritizují, že ministr přišel s novým opatřením, ještě než se podařilo uvést do praxe opatření, na nichž se vláda shodla v září a která měla zrychlit azylové řízení.
Dublinský systém prý prodlouží azylové řízení
Návrat k dublinskému systému podle nich naopak azylové řízení prodlouží, což zvýší náklady pro Německo a zhorší humanitární situaci běženců. „Hlavní problém je nyní ministr vnitra,“ prohlásila dokonce zemská premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová.
Ministrův návrh kritizuje i německá opozice. Podle Levice a Zelených se de Maiziére snaží omezit ústavou zaručené právo běženců na azyl, který poškodí pověst Německa a ublíží i žadatelům o azyl. „Snaha oživit zkrachovalý dublinský systém je nehumánní nesmysl,“ uvedla spolupředsedkyně Zelených Simone Peterová.
Spory o podobu azylové politiky trvají v Německu už několik měsíců. Merkelová sice dlouhodobě zastává postoj, že Německo uprchlickou krizi zvládne, a má za to podporu SPD i Zelených, čelí ale stále větší opozici ve vlastní konzervativní unii CDU/CSU. Bavorsko, přes které přichází do země většina uprchlíků, dokonce začalo připravovat žalobu k ústavnímu soudu proti spolkové vládě, která podle Mnichova dostatečně nechrání hranici.
Zpátky do Řecka
Německo ustoupilo od uplatňování dublinské dohody, která stanovuje evropská pravidla pro zacházení s žadateli o azyl, ve druhé polovině srpna. Země tak reagovala na katastrofální situaci v Maďarsku, kde se na budapešťském nádraží hromadily tisíce běženců, kteří se snažili dostat do Německa. Následně prudce vzrostl počet lidí, kteří u německých úřadů žádají o azyl. Od začátku září přešlo hranice z Rakouska do Bavorska 400 tisíc migrantů.
Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. V první polovině roku, kdy byla pravidla ještě oficiálně v platnosti, však země takto vrátila jen 108 Syřanů. Německo se zejména zdráhalo vracet běžence do Řecka, kde je v důsledku dluhové krize katastrofální situace v péči o uprchlíky.
De Maiziére dnes při interpelacích ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Syřané tvoří polovinu všech běženců, kteří v posledních třech měsících do Německa přicházejí. Problém je podle něj i v tom, že téměř žádní běženci nemají platné doklady a mnoho z nich se za Syřany vydává, aby zvýšili své šance na získání azylu.
| Německo částečně mění postoj k uprchlíkům |
|---|
| Výběr hlavních událostí spojených s uprchlickou krizí: |
| 23. dubna - Summit EU rozhodl, že unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři. O svolání summitu požádala Itálie poté, co u libyjského pobřeží zahynulo asi 1200 lidí při snaze dostat se do Evropy. 26. června - Summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40 tisíc v Řecku a Itálii) nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. Summit také rozhodl o vzniku zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech, které by zajistily rychlou identifikaci a registraci. 13. července - Maďarská armáda začala stavět na hranici se Srbskem plot. Dokončen byl v září. 20. července - Ministři vnitra EU se neshodli na přerozdělení všech 40 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku. 10. srpna - EK schválila zemím zasaženým migrací pro příštích šest let pomoc ve výši 2,4 miliardy eur (64,9 miliardy korun). 25. srpna - Bylo oznámeno, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu. 27. srpna - Rakousko oznámilo, že policie našla u hranic s Maďarskem a Slovenskem v odstaveném chladírenském voze až 50 mrtvých běženců. Později bylo upřesněno, že mrtvých bylo 71. 31. srpna - Německá spolková kancléřka Angela Merkelová označila současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit podle tehdejších odhadů až 800 tisíc žadatelů o azyl, jako velkou výzvu. Řekla, že „Německo to zvládne“. 3. září - Fotografii tříletého syrského chlapce, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil cestou z Turecka do Řecka, přineslo na titulních stranách mnoho deníků a serverů. - Maďarský premiér Viktor Orbán krizi označil za především německý problém. Německé politiky výrok pobouřil. 9. září - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, oznámil, že evropské země by si měly přerozdělit dalších 120 tisíc běženců, celkově bych jich tedy mělo být 160 tisíc. 5. září - Rakousko a Německo otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska. 13. září - Německo oznámilo, že kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem. 14. září - Rakousko, ČR, Slovensko a Nizozemsko začaly v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích. 15. září - Maďarsko uzavřelo hranice se Srbskem. Běženci poté začali masově mířit do západní Evropy přes Chorvatsko. 22. září - Ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. 29. září - Německá vláda schválila právní úpravu, která má urychlit azylové řízení a vracení odmítnutých žadatelů do jejich vlasti a zjednodušit zřizování uprchlických center. 3. října - Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Merkelovou, aby migrantům dala zřetelně najevo, že kapacity Německa jsou už vyčerpané. O den později Merkelová oznámila, že se nechystá jakkoli omezit právo běženců na azyl, zároveň ale chce, aby celé azylové řízení bylo urychleno. 6. října - Turecko varovalo EU, že ze Sýrie by mohly před válkou utéci další až tři miliony lidí. Šéf EK Jean-Claude Juncker následně předložil Turecku akční plán ohledně společného postupu v otázce uprchlíků, který počítá s poskytnutím Turecku do konce příštího roku až miliardy eur na zvládání situace s uprchlíky ze Sýrie a Iráku. 14. října - Angela Merkelová čelila na regionální konferenci své CDU tvrdé kritice za svůj postoj k uprchlické krizi. Kancléřka opět prohlásila, že na svém postoji nehodlá nic měnit. 17. října - Maďarsko hermeticky uzavřelo poslední otvory v plotu na hranici s Chorvatskem a tím uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem. Uprchlíci se přesunuli ke slovinské hranici. 24. října - V Německu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. 28. října - Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že Rakousko postaví plot na hranici se Slovinskem. Zdůraznila, že nejde o uzavření hranic a nezmínila ani žádný časový rámec, kdy by měl plot vzniknout. - Slovinský premiér Miro Cerar varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem. 2. listopadu - Rakousko zpřísnilo kvůli uprchlické krizi azylové podmínky. 11. listopadu - Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. - Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem. |
