„Narušitelem“ je údajně spolkové ministerstvo financí, konkrétně jeho šéf Wolfgang Schäuble (CDU). V sázce je tvrdost dluhové brzdy od roku 2016 čili mechanismu, který má ukotvit v národních ústavách povinnost hospodařit s vyrovnanými nebo přebytkovými finančními plány. Maximálně přípustný strukturální rozpočtový schodek (očištěný od vlivu hospodářského cyklu) by měl být 0,5 procenta hrubého domácího produktu, za běžný schodek rozpočtu veřejných financí vyšší než tři procenta HDP mají následovat automatické sankce, nebude-li proti 85procentní většina hlasů členských států.
Německo tuto brzdu, která připouští roční půjčování do výše deseti miliard eur, má; do „zákona zákonů“ ji zanesla velká koalice křesťanských a sociálních demokratů v minulém volebním období. „Pro případ, že bude objem půjček překročen, se chystá plán, jak tyto dluhy zase splatit,“ tvrdí Bild. Záměr musí ještě posvětit Bundestag. V praxi by to znamenalo, že vláda a parlament požehnají porušování pravidla, na němž si sama tolik zakládá.
Ministerstvo financí odmítlo sdělení listu komentovat. Ten si stojí na svém a odvolává se na pozměňovací návrh k zákonu z roku 2008 o zvláštním fondu zřízeném na uklidnění situace na finančním trhu. Přizpůsobením této normy zbrojí Schäuble proti novým turbulencím, je přesvědčen Bild. „Ministr chce v případě nouze dluhovou brzdu obejít,“ zdůrazňují noviny.
Spor o bankovní daň
Daň z finančních operací, za niž vehementně bojuje Francie s podporou kancléřky Angely Merkelové, odmítlo včera dánské předsednictví v EU. V Německu se ohradili koaliční liberálové FDP a spolková země Hesensko, nesouhlasem se netají Irsko, Velká Británie a Česká republika. Podrobnosti daně, která má „vytrestat“ banky za předchozí krizi, nebyly zveřejněny.
