Bernanke zahajuje další kolo podpory hospodářského růstu

Ben Bernanke

Ben Bernanke Zdroj: CTK/AP

Americká centrální banka (Fed) zahajuje třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování (QE3), aby podpořila hospodářský růst a tvorbu pracovních příležitostí. Fed po dvoudenní schůzce svého měnového výboru oznámil, že bude nakupovat státní dluhopisy a další vybraná aktiva tempem 40 miliard dolarů (asi 758 miliard Kč) měsíčně. Podrobnosti k rozhodnutí výboru později vysvětlí šéf Fedu Ben Bernanke.

„Abychom podpořili silnější hospodářské oživení a zasadili se o to, že inflace se postupně dostane na hodnoty, které odpovídají našemu duálnímu mandátu, rozhodl se výbor zvýšit kvantitativní uvolňování měnové politiky nákupem dalších státních dluhopisů tempem 40 miliard dolarů měsíčně,“ stojí ve sdělení měnového výboru.

Fed se v rámci kvantitativního uvolňování zaměří na hypoteční zástavní listy a další cenné papíry kryté hypotékami, za které ručí stát. Smyslem je stlačit vzdálenější konec výnosové křivky, jinými slovy dosáhnout toho, že se sníží dlouhodobé úrokové sazby. To by mělo podpořit refinancování úvěrů a investice.

Ceny akcií se po oznámení vydaly vzhůru a hlavní indexy přidávaly téměř jedno procento. Index S&P 500 se tak pohyboval kolem 1450 bodů. Před oznámením Fedu během dne indexy stagnovaly nebo se pohybovaly jen v mírném zisku. Dolar naopak vůči ostatním měnám oslabil.

Měnový výbor Fedu rovněž oznámil, že prodlužuje svůj původní slib držet základní úrokové sazby blízko nuly minimálně do konce roku 2014. Nyní uvedl, že sazby na nule patrně budou muset zůstat alespoň do poloviny roku 2015, pokud se situace nezačne citelně zlepšovat. Centrální banka už dříve sdělila, že tempo hospodářského oživení je příliš pomalé a situace na trhu práce znepokojivá.

Pro centrální banku nebylo dnešní rozhodnutí jednoduché; letošní rok je v USA rokem volebním a z řad republikánů zaznívají na adresu Fedu velmi kritické hlasy. Během předchozích dvou kol kvantitativního uvolňování Fed napumpoval do ekonomiky více než dva biliony dolarů (asi 38 bilionů Kč), a razantně tak rozšířil měnovou bázi.

Základní úrokovou sazbu nechal podle očekávání beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta. Na této úrovni ji drží už od konce roku 2008, kdy ji srazil k nule ve snaze minimalizovat dopady globální finanční krize. V té době hrozil kolaps světové finanční architektury v důsledku pádu obří investiční banky Lehman Brothers. Vzhledem k tomu, že ekonomika od té doby skomírá, nenašel Fed zatím důvod sazby zvýšit.